22. Výjezdní zasedání

24. 05. 2011 - Doba čtení: 3 minut

Jak už asi nejspíš víte, o víkendu se v Brandýse nad Orlicí konalo další Výjezdní zasedání.

Od začátku mi přišlo takové zvláštní – nemohli jsme se dohodnout, kdy pojedeme a kolik nás vlastně pojede. Nějak jsem nedokázal pochopit, proč tomu tak je, co se stalo, co se změnilo. Naštěstí to dopadlo dobře – na termínu jsme se shodli, stejně tak na místě.

Doprava na místo samé ale na druhou stranu byla trochu specifická. Někdo přijel autem. Někdo přijel na kole. Někdo přijel na bruslích. Někdo přijel vlakem. 🙂

Večer probíhala klasika. V první řadě to bylo vaření, tentokrát (skoro „jako obvykle“) buřty na pivu. Musím uznat, že se Kvakinovi povedli. Následovaly žolíky. Velký zápas, velké boje – ano, musím se pochválit – (jestli se dobře pamatuji) vyhrál jsem. 🙂 Následovala krátká procházka městem. No a někdy po jedné hodině se šlo spát.

Sobota pro mne byla trochu specifická. Ráno jsem vstal, potichu se oblékl a odjel do Hradce Králové. Na pozdní odpoledne jsem se vrátil, ochutnal špagety – mně chutnaly. Někteří ale měli připomínky. Něco o slepení a nedovařenosti říkali. 🙂 Chvíli jsem si odpočinul po jídelním výkonu a frčeli jsme s Rosem na brusle. Většinou jsem mu viděl záda a pomalu nestačil hasit tu jeho ohnivou čáru za ním. Projížďka to byla tak akorát – do Chocně a (po poháru) zpět. Ros se ještě jel projet kousek na Ústí.

O večeři se postaral Pirát s Rosem. Ano, uznávám, měli to těžké, přeci jen bez majoránky a vajíček se bramboráky dělají hůře. Ale přežili jsme, najedli se a vše bylo OK. A pak nás postihl kultůůůrní hlad. Opět jsme v jednu v noci vyrazili do města. Tentokrát až ke koupališti, kde si vzal Pirát s Kvakinem do parády Mauglího a stali se jeho učiteli disko tance. Je pravda, že celá výuka se nakonec vtěsnala do jedné věty: „Tanči jako kdyby do tebe někdo pustil 220 voltů.“ Ale jo, šlo mu to. 🙂

O půl třetí už jsme zase seděli v klubovně a většina hrála Osadníky.

Ráno bylo pozdnější, než jsme předpokládali. Ros chtěl o půl desáté vyjet na bruslích k domovu, ale v tu dobu se nám všem povedlo teprve vstávat. Následovala klasika – snídaně (chléb, salám, sýr, cibule), úklid, předání klubovny, společné foto a odjezd.

Teď už nezbývá nic jiného než se těšit na další Výjezdní zasedání a doufat, že jeho organizace zase proběhne ještě více v pohodě.