Metro 2034 – taky přečteno. Bohužel.

20. 06. 2016 - Doba čtení: 3 minut

Po knížce Metro 2033 jsem konečně dočetl i druhý díl, příznačně nazvaný Metro 2034. Mnohokrát už jsem to chtěl vzdát. A do posledního dílu se rozhodně nepustím.

Protože budu občas trochu konkrétnější, nejspíš vyzradím i část příběhu, takže pokud jste knihu ještě nečetli, skočte hned na konec – na mé grafické zhodnocení.

Od prvního dílu se většina věcí změnila. Tou první je autorův styl. V Metru 2033 to byl pro mě nejslabší článek. V druhém díle mi nesedl ještě víc a regulérně jsem přeskakoval i několik stránek filozofických rozjímání. Já, odrostlý na Stephenu Kingovi, jsem trpěl.

Aby toho nebylo málo, autor šel i kousek dál a příběh rozdělil – vypráví současně příběh tří lidí. V jednu chvíli jsem myslel, že to rozdělí i na čtyři příběhy… Jo a vzpomínáte na Arťoma z prvního dílu? V polovině knížky se budete ptát, kdy už tedy vstoupí opět na scénu. Moje rada? Zapomeňte na něj – v knížce dostane jen pár stránek.

Spád děje… Tak u téhle knížky se budete ptát, co to vlastně je. Na férovku – přečtěte si poslední třetinu knížky. O nic nepřijdete. Metro sice poznáte o trochu víc, stále vedle sebe budete muset mít rozloženou mapu moskevského metra, abyste se neztratili.

Celkově? Přečtěte si první díl, užívejte si skvělou post-apokalyptickou sci-fi a zapomeňte na to, že to má další díly. Raději si přečtěte Temnou věž.

[wp-review]

[views][ratings]