Tábor 2010

18. 07. 2010 - Doba čtení: 2 minut

Letošní tábor, ostatně jako většina jiných, začal hektickými přípravami. Tentokrát ještě trochu komplikovanými půjčením podsad od skautů z Lanškrouna.

Pak už to šlo. V neděli, když jsme přijeli, tábor skoro celý stál. Chyběly už jen nějaké malé drobnosti a tak jsme se to nich dali. Na táboře jsem se mnoho nezdržel a v pondělí odpoledne už zase frčel domů. Ale v neděli mne už tábor zase vítal. Ano, pravda, tábor bez vody, bez jídelníčku, bez rozepsaných služeb a se 17 bochníky chleba (to jsem ještě nevěděl, že v pondělí dalších deset pekař přiveze). Večer jsme se s Rosem začali pomalu probojovávat tím zástupem úkolů a doufám, že se nakonec podařilo.

V pondělí přijel Parmesan a úterý večer Rik, takže dál už vše šlo veseleji. Těžko asi takhle slovy budu popisovat atmosféru, která na táboře panovala. Také máme dva nové rovery, kteří se také velkou měrou podíleli na (moment, Prasoň volá  🙂 ) na konzumaci utopenců, ale také na pomoci v táboře. Jen kdyby nám to tam nekazili někteří svým salámováním. Ano, je pravda, že s největší pravděpodobností se s nimi v září již neuvidíme, ale i tak to nemuseli kolem sebe šířit a znepříjemňovat nám tím tábor.

A ještě přidám jeden zážitek. Jelikož večerky a budíčky hráli kluci občas na kytaru (Docent) nebo klarinet (Profesor) i poslední budíček tomu tak bylo. Přišlo mi celkem trefný se po poslední noci na táboře probouzet se slovy „… z ráje, my vyhnaní z ráje … jdem zpátky do lesů za nějaký čas…“.

Užij si i ty tuhle písničku s klipem Ovi a Ami.

[youtube NhHFLvE-ucY]