O servisu mého kola a prvních letošních jízdách

24. 03. 2023 - Doba čtení: 3 minut

Neříkám, že jsem servis jízdního kola podceňoval. Spíš nedoceňoval.

Na podzim mi něco začalo cvakat/křupat ve středu – vždycky dvakrát rychle za sebou v jednom určitém místě otáčky. Dál sem tam něco vrzlo atp.

No co, nastala zima a tak jsem začátkem února zavezl svoje kolo mému servisákovi – říkejme mu Bafoon. Všude ještě ležel sníh a tak jsem mu řekl, že se servisem spěchat nemusí. Stejně byl v pracovní neschopnosti.

Za deset dní psal, že kolo je po prohlídce a jsou potřeba nějaké náhradní díly – typicky řetěz. Ten jsem ale doma měl náhradní a tak druhý den, přes servisákovu manželku, putoval ke kolu.

První zpráva, jak dopadla prohlídka kola

Pak se zase chvíli nic nedělo a za další týdem mi přišla zpráva, že je hotovo a výčet všech provedených servisních úkonů.

Dovezl jsem kolo domů a o pár dní později už vyrazil na první projížďku. Ten rozdíl – to, jak to kolo nikde nevrzalo, svištělo – to bylo úžasné a znatelné hned od prvního šlápnutí. Ta první projížďka bylo prvních večerních 17 km po asfaltu. V dalších dnech následovaly dvě jízdy do práce a z práce (cca 2x 35 km). Až ta čtvrtá vyjížďka stála za to.

Na konci ní jsem sice letěl přes řidítka a ulomil si obě páčky u ovladače ke dronu (nevrátil jsem ho do obalu). Jinak cajk.

Pak jsem Bafoonovi postupně dovezl další dvě kola na servis. Jedno bylo téměř v pořádku, u druhého byla dost zanedbaná vidle (tu fotku sem ze studu raději ani nedám) – promazat ji jednou za rok je prostě málo, no. Poučení pro příště.

Servisujte kola. Má to smysl.