Jak jsem vyměňoval plášť na kole jako amatér
Tři čtvrtě roku mi doma leží nový plášť na moje kolo, tři čtvrtě roku dojíždím ten starý na zadku.
A protože jsem na to měl náladu, jedno dubnové nedělní odpoledne zvítězilo moje odhodlání vyměnit plášť nad leností.
Na kole za sezónu ujedu asi 1 000 km a větší servisní zásahy (rozuměj například odvzdušnění brzd) nechávám na povolanějších. A s těmi zkušenostmi jsem se dal do výměny plášťů - přední na zadní a na předek nový. Všechno by to bylo v pořádku a rychlé, nebýt toho, že mám pevné osy... které jsem povoloval/rozdělával úplně poprvé.
Druhou věcí, kterou jsem podcenil, bylo nářadí - konkrétně montpáky.
Ale popořadě.
Cyclers - náhrada za Mapy.cz?
Protože je tu konec cyklistické sezóny, sepsal jsem pár řádků o aplikaci Cyclers. Párkrát jsem podle ní jel a tak se podělím o zkušenosti.
Pro doplnění, za aplikací stojí česká společnost Umotional s.r.o., která se věnuje mikromobilitě, dopravě atp.
1) Možnost naplánovat si trasu na webu a přes QR kód si ji stáhnout do apky v mobilu
Jednoduché a prosté - na webu (https://cyclers.app/plan), a nejspíš také na větším displeji notebooku, si podrobně naplánuješ svoji trasu a tu si pak můžeš vyexportovat do GPX nebo poslat do apky pomocí QR kódu.
O servisu mého kola a prvních letošních jízdách
Neříkám, že jsem servis jízdního kola podceňoval. Spíš nedoceňoval.
Na podzim mi něco začalo cvakat/křupat ve středu – vždycky dvakrát rychle za sebou v jednom určitém místě otáčky. Dál sem tam něco vrzlo atp.
No co, nastala zima a tak jsem začátkem února zavezl svoje kolo mému servisákovi – říkejme mu Bafoon. Všude ještě ležel sníh a tak jsem mu řekl, že se servisem spěchat nemusí. Stejně byl v pracovní neschopnosti. Číst dále
Na kole do práce a zpět
Po třetí jsem jel na kole do práce. Trvá mi to cca hodinu.
Dnešní jízda, ale byla pohodovější – a to hned ze dvou důvodů. Prvně konečně svítilo ráno slunce… a to se prostě hned jede lépe. Za druhé pak jsem se konečně včera dokopal a seřídil si přesmykač a zadní brzdu. Oboje divně chroustalo a jízda už byla spíš pro ostudu.
Jaro je tu, cyklisté vyjíždějí
Tak dneska tu mám do pirátské rubriky dvě videa.
První je jarní – cyklistická klasika a zároveň rodičovský fail. Nedání přednosti – vjetí na hlavní silnici. Skvělý vzor pro toho špunta.
–Sorry, video jsem smazal.–
Druhé video nahrává lidem, kteří říkají, že čára není zeď (tudíž se dá v klidu přejet). A to ani ta dvojitá…
–Sorry, video jsem smazal.–
První jarní… všechno
Nadpis říká vše. První jarní příspěvek, první jarní kilometry na kole, první příspěvek psaný ve vaně z mobilu…
Před chvíli jsem se vrátil z první vyjíždky na kole. Ještě jsem ani nestačil kouknout, jak to bylo daleko (moc ne, ale o to horší bylo převýšení).
Tu fotku jsem udělal při návratu, skoro na konci cesty. No a tam někde vlevo za kopcem bydlím.
A ještě jedna perlička z cest. Na Žampachu povídá babička svému asi dvouletému vnukovi: „Jakoubku, tam nepůjdeme, tam je to celý posraný od špačků.“
Zase ty cyklisti
Na začátek říkám, že i já jsem cyklista a na kole občas brázdím silnice.
Předevčírem, při cestě autem do Žamberka jsme v koloně dojeli tři „cyklistické pseudozávodníky“. Tyhle typy poznáš snadno – stejně oblečení, stejná kola a… v drtivé většině případů minimálně dva vedle sebe. Ano, tak přesně tyto jsme dojeli. Tři modré dresy, vzadu s nápisem FORT (fakt výborná reklama). Třem autům se povedlo jednoho a dvojici cyklistů (vedle sebou jedoucích) předjet. Pak se konečně jeden z dvojice cyklistů zařadil a konečně jeli předpisově. Hned na to se ohlédl, viděl ještě jedno auto za sebou a dal se na předjíždění těch dvou cyklistů před sebou. Po chvíli i mně se podařilo předjet ten slavný peleton…
Druhá cyklistická příhoda se mi stala včera cestou na nákup. Číst dále
Pikola
Dneska odpoledne jsem se konečně vrátil z Jeseníků, kde jsem trávil víkend v Ostružné. V pátek odpoledne mě kolo neslo z domu do Ostružné. Asi o půl páté jsem v Líšnici potkal Blešáka, který se divil kam až to jedu, prý abych dojel za světla.
Už v Králíkách jsem si říkal, že s tím švihnu.Další sílu do cesty mi přidával až sjezd do Hanušovic – pořád z kopce podél Moravy. Tu sílu mi zas vzalo moje zabloudění, když jsem si to šinul místo na Jeseník na Šumperk. To nic. Jen pět kilometrů navíc.
Cesta na ObRok
Jak už možná víš, na ObRok jsem se rozhodl jet na kole.
Vyrazil jsem ve čtvrtek 3. 5. ráno, okolo deváté hodině. Na kolo jsem nastrojil brašny a spacák, který se mi už nikam nevešel. K otestování se dostala i moje nová větrovka a cyklistické brýle. A také reflexní vesta, kterou jsem vyhrál na skautském plese v Červené Vodě. Ve vestě jsem absolvoval celou cestu. Natrénováno jsem snad měl. Před odjezdem už jsem letos s kolem pokořil cca 315km.