3. 08. 2024 Doba čtení: 5 minut

Na internetu je spousta obecných návodů, jak správně a bezpečně prodat auto do zahraničí. Ty návody jsou super do té doby, než se vás to týká osobně, tj. dokud takto auto neprodáváte sami.

Já chci prodat, on chce koupit. To by měl být základ vztahu. A jako třeba při koupi domu, i zde se může stát, že chvíli bude mít jedna strana vztahu výhodu. Jak to tedy udělat rozumně?

  Číst dále

26. 06. 2017 Doba čtení: 9 minut

Takže úplně na začátek: jsem zastánce ochrany přírody a je mi jasné, že když nás tu na Zemi je 7,5 miliardy, je potřeba se k planetě chovat šetrně, aby nám co nejdéle vydržela. Ale…

Na Skautské křižovatce vyšel od Skautů Na Zemi další článek, tentokrát popisující zodpovědné cestování formou hry pro děti od 10 do 15 let – od dopravy, ubytování, programu až po nákup suvenýrů. Vše nejlépe tak, abychom za sebou zanechali co nejmenší ekologickou stopu a správným způsobem podpořili místní ekonomiku. Jako příklady jsou uvedeny cesty do Thajska, Austrálie, Španělska a Broumovek. Autoři vždy v rámci hry vybrali/doporučují nejvhodnější variantu. Před pokračováním Ti doporučuji si článek přečíst a to včetně přílohy.

A protože je to aktivita pro děti od 10 do 15 let, zkusil jsem si představit, jak taková čtyřčlenná rodina (otec a matka 38 let, děti 10 a 14 let) cestuje a tráví zodpovědnou dovolenou. Tady je výsledek (modře jsem označil „správné“ odpovědi dle autorů):

Číst dále

23. 03. 2017 Doba čtení: 2 minut

Nemáte rádi předmluvy knih, ve kterých si na patnácti stránkách autor vylévá své srdce, plácá se po ramenou a děkuje partnerovi, vydavateli a tak podobně?

Jsou i jiné. Jsou i jiní autoři.

Číst dále

15. 01. 2017 Doba čtení: 8 minut

Ve škole před Vás postaví seznam povinné literatury a nic neříkající názvy knih mají jen chvíli na to, aby zaujaly. Tahle kniha mě ve škole minula, protože zprvu byla ještě zakázaná, následně už čeština nebyla moje priorita. Každopádně teď už vím, že by ji měl číst každý.

K přečtení Farmy zvířat mě dovedly dvě (iracionální) věci – knížka je krátká (přečteno za tři dny) a je to bajka (mám rád vtipy o zvířátkách). A rozhodně nelituji.

George Orwell (Wikipedia)

Orwell knihu napsal v roce 1943, tzn. za 2. světové války. U nás vyšla v roce 1946, pak ji komunisti zakázali, a znovu byla dostupná po Sametové revoluci. Číst dále

25. 12. 2016 Doba čtení: 8 minut

Protože Jiskru v popelu už jsem dočetl koncem října a doposud mi její recenze nějak nejde sepsat, přeskočil jsem ji a dnes budu psát o knize Nespavost. Překvapivě… od Stephena Kinga.

Knihu jsem četl na můj vkus poměrně dlouho, protože hlavní hrdina Ralf Roberts měl z počátku takové, pro mě, nudné problémy – nespavost a tak. Když jsem o tom celém rozložení děje přemýšlel, napadlo mě, že k vysvětlení bude nejlepší malá tabulka.

Nespavost (Martinus.cz)

Kniha se také zamýšlí na smrtí, nad tím, kdy každý zemře a proč tomu tak je. Hlavně nad rovnováhou toho, jak moc to můžeme ovlivnit. Jíme zdravě, sportujeme, ale pak nás ve čtyřiceti přejede auto. A nebyl by to King, aby to všechno nedokázal pojmout po svém. Číst dále

18. 10. 2016 Doba čtení: 4 minut

První věta pro úplně neznalé: pro alespoň hrubou orientaci si na Wikipedii prostudujte stránky operace Anthropoid, atentátu na Heydricha a boje v kostele svatých Cyrila a Metoděje.

Tenhle film jsem s žádnými ovacemi nevítal a nijak speciálně se na něj netěšil. Očekával jsem spíš americké pojetí válečného akčního filmu. A to se mi také splnilo – alespoň částečně. Dovolím si být tedy trochu kritický.

Na začátek odkaz na web, kde je porovnání herců a skutečných postav – alespoň, co se podoby týká.

Film se točil podle skutečné historické události, takže je jasné, jak skončí. Zaujmout musel zpracováním. Číst dále

16. 08. 2016 Doba čtení: 2 minut

Na úvod: jsem na Twitteru, Instagramu, Pinterestu, Flickeru, Soundcloudu, Whatsupu, Google +, ICQ, Gmailu a mnoha dalších sociálních sítích a službách.

A budu tam tak často, jak já uznám za vhodné. A kdy odpovím (odpovím-li vůbec) na nějakou zprávu, je jen na mně. Podobné to může být i s SMS.

To, že jsem si zprávu přečetl a neodpověděl, může mít hned několik příčin. Budu v tomhle upřímný k sobě i k Vám. Číst dále

16. 05. 2016 Doba čtení: 3 minut

Mám pro Vás soutěž. Zahrajeme si, např. o slavné bludišťáky. Nedávno proběhl v Josefově Intercamp a tak se nám všem naskytla velká vizuální podívaná na kroje všech účastníků. Na Instagramu jsem pod #intercamp našel mimo jiné dnešní soutěžní fotky.

Nejprve tedy soutěž o jednoho bludišťáka: Na fotce najděte dva vandráky a hastrmany, ehm vlastně české skauty.

Post na instagramu: https://www.instagram.com/p/BFYRbVXFid9/

Našli jste? No, myslím, že určitě ano (pro Ty, kteří stále hledají, malá nápověda – ve skupině vlevo vynechte všechny s podkolenkami a ty stejně ustrojené, ostatní jsou čeští skauti). Číst dále

27. 03. 2016 Doba čtení: ~1 minuta

Myslím, že Češi jsou takový krásný pomlouvačný národ. Když se jim něco nelíbí, tak to všude všechno pomluví, zanadávají si a mají na chvíli klid. Nejlépe v internetových diskuzích, a ještě lépe několikrát.

Zcela zde samozřejmě platí klasické pravidlo, že jednu špatnou referenci je potřeba vyvážit alespoň deseti kladnými.

Přemýšlel jsem, proč člověk obvykle na internetu nalezne hlavně záporné reference. Je to asi hlavně kvůli tomu, že tihle lidé si potřebují tu svoji frustraci z toho, že něco nebylo podle jejich představ (nezáleží na viníkovi), někde vybít. A internetové diskuze, povětšinou anonymní nebo zobrazující křestní jméno, jsou to pravé.

No a teď to jádro věci. Co v tu samou chvíli dělají lidé spokojení s nějakou službou nebo výrobkem? No… jsou si zaběhat, koukají na televizi, jsou s rodinou… Prostě cokoliv jiného.

A právě navzdor těm nespokojencům jsem se rozhodl si tu zařídit stránku s názvem Reference (v horním menu), kde si budu psát všechny ty své dobré zkušenosti s výrobky a službami.

22. 01. 2016 Doba čtení: 4 minut

(aktualizováno 25. 1. 2016 – doplněn bod 5 a 6)

Možná bych mohl začít citátem Evy Holubové z Pelíšků: „Rozmohl se nám tady takový nešvar.“ V dnešní internetové době jsou populární sdílené dokumenty všeho typu, např. Google Docs. Je to nádherný příklad dobrého sluhy a špatného pána. A nemoci sdílených dokumentů (NSD).

Stačí skupina pěti lidí plánující akci, kteří používají Google Docs jako prvňáci a průser je na světě:

1. každý si založí svůj dokument a pošle mailem odkaz ostatním,
2. na malou a jednoduchou akci je deset vytvořených dokumentů; na každý prd je nutné založit sdílený dokument,
3. dokumenty nemají jednoznačný název; těžko se hledá, kde je co uložené,
4. lidi nevědí, co kam mají psát,
5. vlastníkem dokumentů jsou různí lidé (viz. 1),
6. vše se řeší pouze online – před i po akci, nejlépe v kombinaci s bodem 1 a 5.

A jak to dopadne? Číst dále