25. 04. 2016 Doba čtení: 2 minut

Ne, nejde o počet panáků, které jsem úspěšně zdolal v jednom dni. Tenhle rekord mám daleko menší. V sobotu jsem vyrazil po dlouhé době lovit kešky. Tentokrát odolával jeden power-trail (no… prostě cestička z kešek) u Semanína.

První kešku (ještě nepatřící do oné série) jsem našel poměrně rychle, zůstaly mi po ní ale hned po ránu mokré boty. Nic moc začátek. Vylepšila to semanínská prodejna s potravinami – Semanín, 600 obyvatel, malý Konzum a oni tam mají fair-trade čokoládu! (Dulka by měla radost.)

Dost omáčky, jde se lovit. Číst dále

24. 08. 2014 Doba čtení: 2 minut

Také nemám rád to klasické mentorování – měl bys to udělat tak a tak. Nejlepší v tomhle ohledu jsou praktické zkušenosti. Většinou si tím člověk musí projít sám a poučit se sám. Stejně jako si sáhnout na horká kamna a spálit se.

Moje některé praktické zkušenosti, které jsem takto nabyl:

Nespi v lese, když prší

Schovat se v lese, když prší, je fajn, ale jen prvních pár minut. Pak tam prší stejně jako na louce. Číst dále

3. 02. 2013 Doba čtení: ~1 minuta

K tomu, jak dopadly naše první přímé prezidentské volby, jsem se už vyjádřil na G+.

Jedna moje kolegyně k tomu poznamenala, že tu je bohužel spousta lidí typu „pivo a guláš“, proto volby takto dopadly. Ale dost o tom…

V poslední době se mi zdály během jedné noci čtyři sny. Ale už si je bohužel moc nepamatuji. V tom jednom jsme honili hada na nějaké suché louce. Trochu výjev jak z HP. V dalším snu se pak objevil Pirát a Sršeň (jednou si spletu číslo a už mám člověka ve snu 🙂 ). No… a další si nepamatuji vůbec.

Dneska to bylo trochu výletové. Chvíli po Žamberku, abych shodil v Ingresu jeden portál a pak kešky. Pastviny (sjezdovkou nahoru), Nekoř a Kunvald (sněhem). Takže jsem celkem rád, že už sedím doma. 🙂

2. 02. 2012 Doba čtení: ~1 minuta

• úspěšně jsem testoval svoji první pokusnou wherigo cache
• zjistil jsem, že i naše malé obec vydává celkem pravidelně svůj zpravodaj
• dneska ráno mi omrzla i okna v obýváku

Tak… to je asi vše.

17. 09. 2010 Doba čtení: 2 minut

Protože jsem byl na dovče na jihu Čech (všude samý rybník a komár) a ten kraj je o celý o rybách, museli jsme i nějakého toho kapra ulovit. Kapr to byl velký a trvalo nám ho ulovit celý den (jak už podle Twitteru víš). A podle obrázku už je také poznat, že to nebyl jen tak ledajaký kapr. Číst dále

11. 01. 2010 Doba čtení: 4 minut

Při včerejším velkém úklidu jsem objevil v programu na správu telefonu sms. Bylo jich tam asi 50. Z různých časových období.  Bylo zajímavé si je všechny číst a vzpomínat. Pár vám jich ukážu, třeba tam poznáte tu svou (i když u některých je to celkem jasné 😊 ).

• „Prave jsem porodila prvni mimco…“
• „Vcera se mi zdalo,ze nejakej kluk vyvrazdoval nasi rodinu(mam podezdreni na tebe). a dneska o 2.svetovy valce,kdy jsem se musela schovavat, aby me nezastrelili.„
• „Mi se zdalo o Tobe. Bylo to v zime na sjezdovce, snehu bylo ani ne 1 cm a lyzari vesele lyzovali. My tam byli pesky. Tobe se chtelo spat, schoulila si se do klubicka a spala si. Ja Te pak vzal do naruci a odnesl Te dolu do asi dva kilometry vzdalené vesnice…„
• „Mne o nervozite neco povidej… Jsem se trasla jak ratlik…„
• „Vítejte v PRDtestu!!„ (ta přišla v 00:14)

No a dnes v noci se mi zdál ještě sen. Byl takový delší, rozdělený vlastně na tři části, které na sebe tak nějak (možná) navazovaly.

Část první

Snad na nějakém zámku v ložnici jsem se snažil ještě se dvěma kamarády přemístit. Číst dále

2. 01. 2010 Doba čtení: ~1 minuta

Fíha! To to letí. Vánoce jsou fuč a další rok je tu. A co jsem všechno dělal? Spoustu toho bylo.
Prvně jsem absolvoval další Výlet s Evžou, tentokrát k prameni Kněžné. Trochu se mi tam povedlo si nezapamatovat hint ke kešce – utkvělo mi v paměti jen „10 kroků“, „zády k rozcestníku“ a „tři stromy“. No, jen to nakonec bylo trochu jinak.😊

Vánoce a týden po nich proběhl úplně v klidu. Podařilo se mi dodělat většinu mých malých restů – přidat do galerie chybějící GC a panorama, téměř dokončit GALERII atp.

Také jsem shlédl všemi opěvovaný Avatar. Číst dále

25. 11. 2009 Doba čtení: 3 minut

Dnes to bude o mé sobotní návštěvě Prahy, o tom, co vše jsem tam viděl a zažil, jak je tam vše různé a stejné. A také o mých nártech, které si už zvykly na brusle.

Poslední sobota byla ve znamení toulání se po Praze a lovu kešek. Je pravda, že jich bylo za ten den celkem dvanáct, ale že by mi nějaká vyloženě udělala radost (asi jen jedna), to zase ne. Je mi jasné, že umístit kešku do rušné ulice je poněkud náročnější než jí umístit u nás, uprostřed lesa. Přeci jen jsou v Praze celkem oblíbené filmovky. Ať už někde zastrčené nebo magnetem přichycené. Číst dále

8. 11. 2009 Doba čtení: 2 minut

Není to tak dávno, co jsem se oháněl okurkovou sezónou a tím, že pomalu není co dělat a o čem psát. Pak se najednou otočil týden a nakonec tu nepřibyl příspěvek málem celý měsíc. Nějaký ten Výlet s Evžou, Výjezdní zasedání a aktuálně i další víkend při práci na stezce vlčat a světlušek.

Ani bych neřekl, jak to může vypadat na „horách“, když tady u nás už sníh neleží. Když jsme se pak v pěti vydali při Výletě s Evžou na Vrchmezí a brodili se mokrým a rozbředlým (v záchvatu čirého zoufalství mne už nenapadlo nic jiného než tou vodou prostě běžet) sněhem směrem k vrcholu, kde nás uvítala mlha, ani mne nepřekvapilo, že moje boty to sucho vzdaly už někde v půli cesty nahoru. Číst dále