Tak podruhé a snad lépe. Ze začátku se sem nebylo možné dostat. A jelikož čteš tyto řádky, tak už vše funguje jak má.
Teprve teď jsem si uvědomil, jaký že obrázek má můj první příspěvek. Nic pozitivního. Zkusím to trošku napravit a proto dávám do placu kousek fotky z jedněch mých prvotních narozenin. To popelářský auto bylo tenkrát hit. Prý jsem byl pokaždý, když jsme šli okolo, přilepený na výloze hračkářství a chtěl to auto. Jednou tam však nebylo. :o( Nakonec všechno dopadlo dobře a kukabus na mne čekal doma. :o)

Začínám blog plnit vším, co by měl správný blog mít. Příspěvky, počítadlo, antispam, odkazy atp. Další věci, jako třeba komentáře, už jsou taky na tobě.

Přestěhoval jsem se někam jinam. K sobě, k Matesovi. Nová adresa, nový vzhled, nové všechno. Zatím je to tu v plenkách a snažím se to tu zkulturnit k obrazu svému. Chvíli to asi potrvá. Založil jsem stránku PŘIPOMÍNKY, kde můžeš publikovat nalezený chyby, zbytky anglického textu atp., Po nějakém čase stránku zruším. No a pro začátek přidám jednu fotku přejeté lasičky, kterou jsem našel včera před domem na silnici.

Stěhuju se. Stěhuju svůj blog jinam. Toto je předposlední příspěvek, co tu píšu. Trochu mě to tu začalo omezovat – možnosti nastavení čehokoliv a tak. Přestěhoval jsem se na adresu. Nový blog je na https://martinkroul.cz/bloguje. Oprav si prosím tuto adresu, pokud jí máš uloženou v Oblíbených stránkách nebo Záložkách.

Takže ještě jednou. Blog přesunut na:

https://martinkroul.cz/bloguje

edit 2024: správná adresa je https://martinbloguje.cz

Doplněno 2007-03-29_19:11: Prý nějaký problém s dostupností. Buďte prosím trpěliví a zkoušejte to.

Doplněno 2007-03-29_22:17: V 21:24 jsem měl na nové blogu „cizí“ návštěvu. Takže to už snad funguje.

Doplněno 2007-03-30_15:34: Momentálně server nejede. Asi toho má moc. Zkus za chvíli.

Okolo poledního jsme se vrátili z letošního ringa. Hnedka odpoledne mne přemohla únava z posledních dvou dní a donutila mne si jít odpočnout. Spánek to byl zasloužilý. A taky se mi zdál jeden sen…

Turnaj jsme začali vítězným setem, který byl ale pro náš tým na chvilku poslední. Pak už se to s náma táhlo, nějaký to vítězství a nějaká ta porážka. Na konci to bylo fifty – fifty (2x výhra, 2x prohra) a to znamenalo, že jsme nepostoupili. Úplně stejně se dařilo i našim ostatním družstvům. V konečným bodování jsme obsadili deváté až dvanácté místo z dvaceti, což je myslím solidní výkon. 😎 Největším překvapením pro mě byl právě tým, který s námi prohrál svůj první set (i náš první set) – a to tým RYPAKO. Takový tři „nemastní, neslaní“ týpci z Rychnova. Nakonec jim jen těsně uteklo třetí místo.

Navečer následoval bazén. Celkem nás šlo tak asi třicet. Byla to celkem sranda. Vyzkoušeli jsme všechny možný způsoby jízdy na tobogánu (nejezdi pozadu – je to naprd 👎) a jako nejlepší se mi jevila jízda vleže nohama napřed a nejlíp ve čtyřech najednou. Na druhým místě se asi umístila jízda po břiše hlavou napřed a nejlíp zas ve čtyřech (no, Bachy a její ňadra asi mají jiný názor 😆).

No a dneska jsem přijel domů docela domlácenej. Jednak z ringa, pak z bazénu a taky z toho spaní na podlaze. Bolí mě ramena, ruce, kyčle,… Koukám, že by asi byl kratší seznam toho, co mě nebolí. Jo a taky jsem objevil na břiše asi dvacet centimetrů dlouhou odřenou čáru (od trenek to není 😀 ). Nevím, kde se tam vzala, potvora jedna.

No a taky je dneska osmáctýho. Ano, správně. Opět počítadlo. Dneska je na něm 10 439, minule to bylo 8890, to znamená přes 55 lidí za den. Jde vám to.

Prsa nebo znak, ano je to tak… 🎤🧑‍🎤 Hůů. To je zas něco jinýho. 😉 Tak nic. No jo, už to tak bude. Dneska večer okolo čtvrt na jedenáct někdo z vás překonal takovou magickou hranici deseti tisíc přístupů do blogu a do fotek. Díky všem, co sem chodí a píšou. 😍 Pro pokračování to možná chce nějakou tu motivaci. Vytyčme si takovou společnou metu. Pro příště padesát tisíc. Pak sto. Pak půl milionu. Pak milion…

A že seš to ty, tak přidám takovej malej bonus ze svýho soukromýho života v podobě jedný starší fotky. Ano, přátelé, to jsou moje pivní začátky (jsem ten malej zády).

Rekonstrukce skončila. Zatím jsem ponechal původní vzhled. Během těch několika dní jsem zkoušel odladit CSS pro blog. Skončil jsem někde za půlkou a pak mě to možná už přestalo bavit. Řekl bych, že to není efektivní přestavba. A mně současný vzhled celkem vyhovuje. Takový hokus pokus to byl.

Jo a zdály se mi další sny. V tom jednom mě zastavila naše drahá policie a že prý jsem jel rychle – 64km/h v obci. Tuším, že to bylo někde v Potštejně. Pak jsem se ocitl v nějaký budově, kde to policajti vyřizovali. Byli jsme tam dva, který jeli stejně rychle, tuším nějak za sebou. Prostě se tam udělovali jak na běžícím páse. Tenhle sen se mi zdál z pondělí na úterý. V úterý jsem pak absolvoval jednu delší štreku (cca 150km) a tak jsem si dával na tyhle věci pozor. 🙂

Druhej sen se mi zdál ze včerejška na dnešek. Byl jsem ještě s několika dalšíma lidma na nějakým malým, rychlým člunu. Já řídil. Přidal jsem a někdo se na mě skácel, jak se neudržel na nohou. Pak jsme se někde u břehu vyklopili a já se začal topit. Když se mi podařilo se dostat na břeh, dolezl jsem na pláž po čtyřech. Když jsem vzhlédnul, stál tam táta v plavkách.

Taky jsem se si dal předsevzetí, že tady budu používat jen moje fotky a obrázky. Ano, přiznávám se, ne všechny jsou moje. 🙁 Tohle je můj další příspěvek k ochraně autorského práva.

V neděli se zrodila „konkurence“. Džouk si založila v dalekém Skotsku svůj blog (aktualizováno v 2015 – už je nedostupný). Dlouhé dny a klidné noci Tvému blogu…

Jelikož si můžu pohrát trošku se vzhledem svýho blogu, tak to zkouším. Může se teda stát, že zrovna, když sem přijdeš, někde nebude obrázek, nadpis nebo tak něco. Měj prosím strpení s touhle přestavbou. Uvidím, co všechno se dá předělat k obrazu mému a jestli to bude změna k lepšímu.

Dneska zas výjimečně jen krátce.

Byl jsem na plese. Nešel tam proud. Asi hodinu a půl. V tombole jsme toho vyhráli spoustu. Hlavně hlínu. Spát jsme šli ještě tak nějak normálně.

Taky jsem dneska odpoledně dodělal jednoduchý stránky pro Střediskovou radu Junáka Žamberk.

No a konečně pro nedočkavý – počítadlo. Posledního osmnáctého to bylo 7545, teď je to 8890. To znamená přes 43 lidí denně. A taky jeden rekord. Od začátku je to poprvé, co se přehoupnul počet přes 1000 lidí za měsíc.

Vlčata včera schůzku neměla. Jel jsem do Mnichova se podívat na stavební veletrh.
Vstával jsem po druhý hodině, abych pak mohl ve tři nabrat kolegu a mohli jsme pak dál frčet směr Praha. Před půl šestou jsme byli v Praze na Zličíně na autobusáku. Přesedli jsme do krásného žlutého autobusu od Student Agency a jelo se dál.

Segra mě vyhání … sakryš. Zítra do dopíšu.

Tak jsem zas tu a dopisuju. Číst dále

Vánoce se kvapem blíží, ani mi to tak nepřijde. Nemám moc rád tu komerčnost okolo. Vánoce připomínají možná jen reklamy v televizi a upoutávky v hyper-super-marketech. A to hlavní – sníh – nikde. No a ani ta pohoda – nějak zvlášť se mi ji nedostává.

Je zase sedmnáctého. Jako každý měsíc jsem se číhnul na počítadlo. Než jsem začal psát tenhle příspěvek bylo tam 6499. Minulého sedmnáctého to bylo 5563. Opět chvilka matematiky. Ano je to přes třicet na každý den.

Dneska mi zas není nějak dobře. Ještě mne asi nepustilo to bolení v krku z prostředka týdne. Léčím to čajem a šátkem kolem krku. Další metody, jako třeba pocení (to nejlepší pocení 🙂), mi nebyly dopřány. Snad se toho brzy zbavím.

I když ten obrázek je o nemoci, není o té moji…