IMG_8781.JPG – tak to je označení a číslo mé první fotky s novým objektivem. I když to byl jen hrníček doma na stole. Pak ale následovaly další fotky, třeba tohle panorama.

Jak už asi víš, několik měsíců zpět, se mi povedlo upustit foťák v obalu tak nešťastně, že to odnesl objektiv. V servisu mi bylo sděleno, že oprava by stála 1800 – 2400Kč. Jal jsem se proto hledat jiné řešení. Po různých aukcích jsem obhlížel, na kolik přijde stejný objektiv a na kolik ten novější, už i se stabilizátorem. Číst dále

Už je zase pozdě večer. Poslední dobou je to stále to samé – na sedmou do práce, v pět z práce. Ale i tak se toho celkem dost stalo a většinou se to točilo okolo fotografování.
Konečně jsem se dokopal k tomu, abych pospojoval nějaká ta „panoramata“. Někdy je to ze tří fotek, ze čtyřech, ale to největší je ze 16. Je pravda, že fotky spojuju v práci, přeci jen můj noutbuk už pomalu pamatuje třicetiletou válku. A i na tom celkem rychlém stroji to trvalo asi hodinu a půl. Výsledkem je 360 stupňové panorama. Jako i ostatní fotky, jsou týhle v Galerii. U panorama Kašparova chata (oněch 360 stupňů) je dole v popisu odkaz na fotku ve větším rozlišení. Brzy přidám větší fotky i k ostatním.
No a když jsem u té Galerie, doplněny jsou i věci okolo geocachingu (sem tam chybí popisky).
A ještě poslední dvě věci a hurá do hajan. 😴

Dnes to bude celkem asi o třech věcech. O snu, objektivu a nové galerii. Vezmu to odzadu. První (vlastně třetí) velkou změnou je komplet nová Galerie. Věřím, že se Ti bude líbit alespoň tak jako ta minulá. Nahoře v menu už jsem změnil odkaz na novou. Hlavních novinek je hned několik:
Takže hurá do prohlížení a pak dočíst článek.

Jsem zpět a jedeme dál.
Každý nějak začíná. I já nějak začínal s fotografováním. Svůj první foťák jsem dostal v sedmi letech. Byl jím východoněmecký beirette SL 100 N. Když jsem ho po dlouhé době znovuobjevil ve skříni, nestačil jsem se divit, co mne provázelo mými začátky.
Teď jen trocha, ale opravdu jen trocha, technických dat. I když si nedělám iluzi, že by jim rozuměl možná někdo jiný než Blešák.
Posledně jsem skončil středou, takže tam taky začnu. V ten slavný den 😆 jsem si pořídil nový foťák. No nebudu tě víc napínat. Jeho fotka je tady vpravo. Jedná se o Canon EOS 350D s kitovým objektivem. Takže mou starou dobrou Konica Minoltu Dimage Z1 pouštím tak trochu k ledu (druhá fotka shora). Její počítadlo se zastavilo na počtu 7907 fotek. To všechno bez jediné poruchy. A co jsem s ní nafotil? To co je tady na Blogu ve fotkách a mnohem víc. Pokud bys měl(a) zájem, Z1 je k mání. Foťák + SD karta 256 MB + obal + kabel za třiapůl tisíce. A možná i s jednou sadou nabíjecích baterek GP 2000. 😉 Zatím se s Canonem učím, někdy příště přinesu další svý zkušenosti a postřehy.
V druhý půlce týdne se mi zdál další sen. 👍 Fakt dobrej. 😀 Tábořili jsme někde v Žamberku u čističky (ano, tam jak jste na Velkým kulovým hledali datum výroby sloupu). Jel jsem se podívat za svou drahou polovičkou. Bylo léto, slunečno, teplo. Potkal jsem jí kousek od kolejí (jako vysokoškolských) jak se šla se spolužačkama proběhnout. Vzal jsem jí do náručí a odnesl ji ke kolejím, kde jsme jeli výtahem do 6. patra. Ve výtahu jsem drahou půli chtěl políbit, když jsem si všimnul, že nám tam dělá křoví Madlson (sorry skorošvagrová). „No nic“, řekl jsem si a dokončil to, co jsem začal. Pak si to moc nepamatuji, ale byli jsme jinde – u babičky v Žamberku. Tak se prostě změnily ty koleje. Odjel jsem (POZOR, TEĎ TO PŘIJDE 🤣 ) tak, jak jsem přijel. To znamená skříňákem avii, modrá kabina, bílá skříň – mnozí znáte. Jenže kabina nebyla kabinou, ale byla tam koloběžka. Koloběžka, jedno kolečko vpředu, jedno vzadu a za ním zbytek avie. Před řidítkama (směrem ke mně) byla řadící páka a tachometr. Před zadním blatníkem pak v podlahy koukaly tři pedály. Rozjel jsem se a po chvíli zjistil, že to nějak nebrzdí. První zatáčku jsem tak tak vybral. Z kopce směrem k nádraží (jel jsem přece zpět do tábora) se mi to trošku rozjelo, na tachometru bylo 90km/h. „Snad mě nezměřej a nepřijdu o body“ jsem si říkal. Zatáčku jsem celkem vybral a dole na rovince u nádraží jsem začal pořádně studovat pedály. Mačkal jsem pořád ten levej 😥 místo prostředního 💡. Osud. 😀 A tak ten sen skončil…
Snad jedna z nejznámějších českých filmových vět. Z filmu Na samotě u lesa. Dnešek tak vypadá. Jen prší a prší… Snad se počasí umoudří a bude líp.
Taky jsem si říkal, že Ti zkusím ukázat s čím fotím. Jednak digitál (moji Konica Minoltu Z1), ale hlavně asi Prakticu MTL 5 s objektivem Pentacon auto 1.8/50 MC. Takže se můžeš těšit.