Aha aneb další sen

Nedávno (o víkendu) se mi zdál jeden. Prodával jsem v autobuse jízdenky. Z takové té mašinky jak to tam těm řidičům leze. Řidič řídil a já prodával jízdenky. Byl to docela záhul. Musel jsem si pamatovat jak jdou za sebou jízdenky a tak dál. A pak se nám ta mašinka na lístky podělala. Na displeji se objevil nějaký „Memory error“ a bylo vymalováno. Tak ji vzal řidič do ruky a začal s ní klepat. Potom… začal zvonit Pirátovi budík na mobilu. 🙂 Takže nevím, jak to dopadlo.

Jo a včera jsem se dal do čtení knížky s názvem Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách. Vřele doporučuji.

sny knihy

Štedrý den aneb „brzy výročí“

Tak, je Štědrý večer… Spíš už jeho závěr. Dárky jsou rozdány, rozbaleny. Den pomalu končí a nový za chvíli začne. Snad užil(a) sis tenhle den jak nejlíp to šlo.

A možná to pozítří vypadá na malé výročí… Viď, Pirátku 😉

Ať jsou tvé dny dlouhé…

pelmel knihy

Odkaz aneb už je mi trošku líp

Už je mi trošku líp. V krku bolí, ale už né tolik. Včera jsem šel brzy spát, před usnutím jsem si ještě čet´. Dal jsem 81 stránek a pak jsem toho nechal.

Dneska jsem na netu objevil jednu dobrou stránku s fotkama, wallpaperama a tak. Nejvíc mne uchvátila kategorie Zvířata. Je úplně bombastická, první stránka u Zvířat ne, spíš až ty další. A teď ten odkaz. https://wallpapers.nikee.net

knihy pelmel

Patnáct dní klidu aneb nezapomeňme

Patnáct dní jsem tu nebyl. Buď jsem neměl čas, pracoval jsem nebo mne přemohla lenost. Snad dneska. Snad příspěvek dopíšu. Před chvílí jsme se vrátili z lesa. Pokračovali jsme tam ve vyřezávání bříz, jeřábů atp. Už chybí dodělat asi jen pětina.

Taky je sedmnáctýho. A sedmnáctýho vždycky koukám na počitadlo tady. Minule tam bylo 4643, v tuhle chvíli je tam 5563. To je skoro 31 lidí za den. Kdo to sem pořád chodí? 🙂

Taky je sedmnáctýho. Sedmnáctýho listopadu. Nevím jestli toho byla dneska plná televize nebo už na tenhle datum lidé přestali vzpomínat. Začalo to všechno 17. listopadu 1939. A skončilo to (pevně věřím) 17. listopadu 1989. V roce 1990 se po 46 letech konaly první svobodné volby. Ne že bych byl tenkrát volit. Neměl jsem na to ještě věk. Spousta se toho změnilo. Jak by řekl pistolník Ronald: „Svět se hnul.“ Nezapomeňme na ty, kteří nemohli pracovat, aby jsme my mohli svobodně pracovat. Nezapomeňme na ty, kteří mluvili a pak seděli, aby jsme my mohli svobodně mluvit…

zamyšlení práce blog knihy