Tak už to skončilo. Velikonoce jsou pryč. Nějak jsem to moc neprožíval. Sice jsem si po dlouhé době zase upletl pomlázku, abych to nezapomněl, ale tím to končilo. Doufám, že všechny holky ty Velikonoce přežily a zadky je moc nebolí.

Dneska je taky úterý, což znamená starost o naše drahá vlčátka 🙂 . No hurá do toho a půl je hotovo.

Nevím co jsem sněd´, ale je mi po tom nějak šoufl . Šlo to rychle ven.

Jdu se z toho zkusit vyspat. 🙁

Začnu tou lepší: Kanady už mají tkaničky!!! 🙂
No a tím výpis dobrých zpráv končí.

Teď ta druhá: Nějak se mi nepodařilo natočit moje autíčko. 🙁 Chtěl jsem ho dát na nabíječku, ale ani jsem ho nenastartoval. Teď už je všechno OK. Auto už je na nabíječce i když jsme ho museli roztáhnout. 🙂

Asi tak čtrnáct dní zpátky jsem se rozhodl, že si dám dohromady kanady. Dlouho ležely ladem v botníku na mezipodestě.
Vytáhnul jsem je z botníku a ejhle!!! Ponožky jsem v nich od minula nechal… Osud… Vytáhnul jsem ponožku z levé kanady – dobrý, tahám ponožku z pravé a … tak nějak nebyla celá. 🙁 No tak kouknu do kanady a tam myší hnízdo. Už neaktivní. Zbylo tam jen asi deset kaštanů (ty byly asi o dva schody výš v květináči jako podzimní dekorace) a kusy rozcupované ponožky. A taky… taky jedna krásně holá lebka od myšky a jeden krásný hrudníček. 🙂

Tak jsem všechen ten nepořádek vyklepal, vložky z bot vyhodil. Kanady otřel od prachu, třikrát natřel olejem a dvakrát natřel krémem se včelím voskem. Jo, pěkně se lesknou. Stojí u radiátoru a už chybí jen do nich dát nové tkaničky, které čekají opodál. 🙂

Zima se asi jen tak nepustí. Přes noc zase umrzlo. Ráno bylo asi sedm pod nulou. Sedím a koukám ven, sluníčko svítí. Silnice holá. Po obědě jsem byl u jedněch zákazníků. Jak jsem řekl, silnice holá. Před Šedivcem mě trochu překvapily sněhové jazyky. Chvílema to vypadalo jako někde o 300 m.n.m. výš. Dojel jsem k zákazníkovi, zaparkoval, vystoupil a koukal jsem do sněhu. Při své výšce přes 180 centimetrů nejsem moc zvyklej nevidět. 🙁 Trochu mě ty sněhové bariéry zaskočily. Hned se mi ulevilo, když jsem se na ně podíval z prvního patra. Byly menší. No jo. Jenže i to auto bylo menší. Nakonec z toho nic nebylo. Sněhu spousta, mrazu taky. A tak to zůstalo, zůstává a asi ještě nějakou chvíli zůstane. Začali mi tu docela pěkně hrát – po celý firmě teď hraje Safri Duo. 🙂

Chvíli jsem pozoroval krmítko. Kromě kosáků, kosic, sojek, zvonků, vrabců, stehlíků, brhlíků a snad všech druhů sýkorek k nám dneska zavítal i dlask tlustozobý. 🙂

Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes)

… už je tu zase 🙂

Takže to zkouším znova. Podruhé a znova. Zkusil jsem tenhle blog. Přišlo mi to jako zajímavý způsob vyjádření. Zkusil jsem blog na Opeře. Firefoxu jsem dal na chvíli pauzu než se zase uklidní a nebude hamtat tolik paměti. Ale o tomhle snad někdy později… Takže prostě vítej a čti. 🙂