Začnu pozitivně pro ty z Vás, kteří se účastní GO2 a vyhráli alespoň jednu z nich. V týdnu jsem začal distribuovat první balení medvídků. Momentálně již třetina z nich našla své majitele. Na dalších dvou třetinách se dál pracuje.

Také se v příštím týdnu dočkáte další GO, takže se připravte na novou várku pokládání otázek, dalších úspěšných odpovědí. V hodnocení pokračujeme dál, přesně tam, kde jsme skončili.

Druhou výraznou událostí minulého týdne byla zásilka doručená v úterý. Řeknu tu na rovinu – přišla nová televize. Chvíli stála na stole (to se mi vůbec nelíbilo) a bylo jasné, že se přestěhuje na zeď.

Číst dále

Trochu navážu na předchozí článek Poprvé. Tentokrát půjde o mé další krůčky v Ubuntu a také o vyřešení medvídků za GO2.

V předchozím příspěvku jsem popisoval své první zkušenosti s Ubuntu. Doba pokročila a už jsem si ho nainstaloval do noutbuku. Chvíli to trvalo, ale povedlo se, instalace proběhla bez problémů i když s nápovědou internetu. Teď z Ubuntu píšu tento článek. Zatím se jeví dobře, uvidím časem.

Dalším druhým krůčkem jsou dvě nalezené keše. Jednu jsem hledal s vlčaty na schůzce a druhou pak sám na malím malém výletu na kole. Zapsal jsem si je do deníčku 🙂 a plánuju hledání dalších. Sice už nejsou tak blízko, ale o to tady jde.

A poslední, neméně důležitá, informace se týká GO2. Na každého vítěze GO2 čeká zasloužená odměna. Jedno vítězství se rovná jednomu pytlíku medvídků. Budu se snažit je k vám vyexpedovat během následujících čtrnácti dnů. Pak budeme pokračovat dál, vzhůru k další desítce GO2.

Začnu zase popořádku. Minulý týden někteří z nás absolvovali 15. Výjezdní zasedání. Tentokrát v Hradci Králové. Víkend zase o jídle, hrách… a hamburgrech. 🙂 Na řadu přišel opět sport (a to hned dvakrát), kultura a nechyběla ani pravidelná procházka. Plány nám jen jen křížila schůze praskautů.

První poprvé

Vyzkoušel jsem linux (operační systém – prostě úplně jiné Windows). Poprvé jen z flashky a to kvůli vypalování cd, které se mi nedařilo na žádném z dvou počítačů. Program pořád hlásil nějakou chybu („Vypalování nelze zrušit“ a pod tím tlačítko OK, které zrušilo vypalování 🙂 ). Z flasky jsem spustil Slax a v interním programu cd vypálil.

Druhé poprvé

Tak to bylo přidání komentáře sem na blog z Ubuntu (jiný linux). Opět jen načteného z cd. Ale ještě tři dny a vyjde nová verze, kterou již nainstaluji na disk.

Třetí poprvé

Dneska jsem objevil svou první cache (ok, našla jí ona, ale já měl v ruce GPSku). Byla překvapivě blízko Hejnic a celkem přístupná. Dozvěděl jsem se o ní ze serveru Geochaching.com.

Za tu dobu se mi zdálo zase několik snů. Po tak dlouhé době si už je moc nepamatuji, spíš jen takové střípky. Na dva sny si vzpomínám trochu víc.

Ten první byl ze skautského prostředí. Nějaký větší letní tábor. Nějaká velká skleněná kopule, snad obrovská botanická zahrada – skoro prales, neudržované, ale se svým osobitým kouzlem. Vstoupil jsem do ní společně s dalšími lidmi. Na druhé straně té kopule, asi 50 metrů daleko, na nás čekaly dveře, do tří čtvrtin zazděné. Hledali jsme tu nějakého drobného tvora, velikostí někde mezi křečkem a fretkou. Vyskytoval se právě jen u těch dveří. Hopsal tam po těch červených cihlách a po větvích okolo. Viděli jsme ho a to nám stačilo, šli jsme zase zpět. Venku jsem cestou do naší části tábora míjel nějaký táborový kruh. Jedna ze skautek sedících ke mně zády byla tuším Wiky.

Druhý sen byl kratší, o to však akčnější. Ocitl jsem se někde na poušti, všude byl rudě červený písek a v něm samé krátery – asi metr hluboké a tři metry v průměru. Nebe bylo azurově modré, sluníčko svítilo a na horizontu se majestátně tyčila obrovská duna. Byl tu se mnou také Koudy a Anička. Někdo po nás začal střílet bílé rakety, velkými oblouky. Zatím dopadaly daleko za před nás, ale přesnost se stále zlepšovala. Dali jsme se na útěk od toho zdroje raket. První běžel Koudy. Anička se zastavila a otočila se směrem odkud létaly rakety. Popadl jsem jí za ruku a všichni tři jsme utíkali pryč, kličkujíc mezi krátery.

Číst dále

Už tomu bude týden od poslední brigády v remízku, kdy nám v polovině brigády vypnuli proud. No, ne že by to udělali naschvál. Jak jsme se pak dozvěděli, vlastně za to nemohli. 🙂 I když to tak na brigádě nevypadalo, cestou domů jsem mohl na vlastní oči vidět, co bouřka způsobila.Tady chybí 50 x 100 metrů lesa, tady další, a další. Jen jsem čekal, kolik stromů najdu na své garáži. Už z dálky bylo vidět, že to garáž přežila. Letmo jsem zjistil, že v okolí padaly a lámaly se stromy jako sirky. Po obhlídce škod okolo domu to nakonec skončilo u pěti spadlých stromů, kompletně zničeného sušáku na prádlo a fasády omlácené od větví. 

Číst dále

Po delší době jsem zase zpátky. Dneska to bude opravdová směs všeho možného. Samé malé střípky snad úplně všeho.

Delší dobu zpět se mi zdál jeden krátký sen. Odněkud jsem se vracel domů autem. Zastavil jsem a vylezl z auta ven. Po louce tam chodil tyranosaurus. Jeden – velký dospělý jedinec. Chodil sem a tam, a pomalu se blížil ke mně. Dal jsem se na útěk do blízkého lesa, bylo to trošku do kopce. Vydal se pomalu za mnou, proplétal se mezi stromy. Schoval jsem se za jedním větším stromem a čekal. Když už byl moc blízko, rozhodl jsem se utéct kousek dál. Zahlédl mne a vydal se zase rychle za mnou. Už jsem nevěděl co mám dělat dál, kam utíkat, když v tom se vedle mne objevila hromada starých pneumatik. Tak jsem je začal postupně pouštět z kopce dolů. Naletěl na to a vydal se za pneumatikami.

Nějaký ten den na to jsem se zapletl do jednoho nedorozumění okolo tiskárny a barevných náplní. Snad už jsme si to vysvětlili.

Po dlouhé době má opět svého Parkera. Toho prvního jsem neprozřetelně půjčil vlčeti a za měsíc a půl se náhodu našel před klubovnou. V listí. Bez víčka. Mám teď toho samého – roller Parker Vektor Blue. Píše se s ním nádherně. Jen ho nikde neztratit.

Číst dále

Máme za sebou myslím poměrně zdařilý volejbal s křesťanskou mládeží a ještě k tomu se nám podařilo vyhrát. Jsem zvědav, kdy uspořádáme další. Tam se mi podařilo vyfotit Aničku (fotka vpravo), jak sedí na pódiu. Trochu se mi rozmázla, protože se právě hnula. Líbí se ti Anička? Hlasuj na konci článku.

Dvě hodiny na zápas byly akorát, pak hurá domů.

Gumídková otázka. Dneska se jí nedočkáš. Myslím, že v polovině týdne by mohla dopadnou již šestá GO2. Snad jednodušší.

Také tu na blogu mám plugin WassUp, který se stará o záznam návštěv. Zajímavé je také sledovat, odkud sem návštěvníci přicházejí.

Číst dále

Snad jsi přelousknul(a) dnešní nadpis. 🙂 Nějaký ten den jsem tu nebyl a za tu dobu se toho stalo poměrně dost. Nejspíš budu přeskakovat z jednoho tématu do druhého, a tak následující události nebudou řazeny chronologicky.

Nejdříve trochu o malování. Minulý týden jsem se pustil do malování obývacího pokoje. Dnes jsem skoro hotov, zbývá už jen jedna stěna a natřít radiátor + přidělat světlo. Zásuvky a vypínače už jsou vyměněny – dnes tu byla k tomu účelu povolaná osoba. A vypadá to, že nakonec obývák nebude čistě bílý. Jedna stěna bude nejspíš jiná. Zítra se rozhodne.

Číst dále

Včera odpoledne jsem přijel domů po dvou dnech pracovně strávených v Praze. Ty dny byly překvapivě ve stylu jídla. Začalo to ve středu obědem ve stylu švédského stolu + jedné kýty. Večeře pak byla mnohem romantičtější 😉. Vltava, loď, plavba, Karlův most a tak. Dokonce i utopence jsem si na dal. Číst dále

Dvě drobnosti na začátek: „Vedle komentářů se již několik dní objevují palce – jeden nahoru, druhý dolů – a kousek vedle pak číslo. Nyní máš možnost ohodnotit komentář a zvýšit (snížit) jeho karmu vždy o jeden bod. Pro každý komentář lze hlasovat jen jednou, pro svůj komentář hlasovat nelze.“ Drobnost druhá: „Při psaní komentáře musíš zadat jméno (zatím to nebylo nutné). Mail zadávat nemusíš (i když to tak vypadá – brzy text opravím).“

Konečně po čtrnácti dnech včera skončilo stěhování. Každý den jsme kousek po kousku stěhovali věci o cca 7 kilometrů dál. Trvalo to dlouho, vše probíhalo za plného provozu domácnosti, ale nakonec se vše podařilo dokončit v termínu.

Číst dále