Už je zase pozdě večer. Poslední dobou je to stále to samé – na sedmou do práce, v pět z práce. Ale i tak se toho celkem dost stalo a většinou se to točilo okolo fotografování.

Konečně jsem se dokopal k tomu, abych pospojoval nějaká ta „panoramata“. Někdy je to ze tří fotek, ze čtyřech, ale to největší je ze 16. Je pravda, že fotky spojuju v práci, přeci jen můj noutbuk už pomalu pamatuje třicetiletou válku. A i na tom celkem rychlém stroji to trvalo asi hodinu a půl. Výsledkem je 360 stupňové panorama. Jako i ostatní fotky, jsou týhle v Galerii. U panorama Kašparova chata (oněch 360 stupňů) je dole v popisu odkaz na fotku ve větším rozlišení. Brzy přidám větší fotky i k ostatním.
No a když jsem u té Galerie, doplněny jsou i věci okolo geocachingu (sem tam chybí popisky).

A ještě poslední dvě věci a hurá do hajan. 😴

Číst dále

Snad už jste pomalu přivykli novému vzhledu, víte kde co najít (ještě není stoprocentní). Vše ještě pomalu ladím a upravuji. I když už se blog snad chová trochu stabilně.

Jako obvykle, občas se mi zdají nějaké ty sny. Většinou bláznivé. Podobně tomu bylo i nedávno. V jednom z těch snů jsem pracoval v nějaké betonárce jako skladník někde u panelů. Nosil jsem bílou helmu. 8)
Včera to byl podobně krátký sen. Jen takový kratší záblesk. Vlak, koleje, tunel, displej, zvyšující se rychlost. A vědomí, že musíme nabrat určitou rychlost, abychom mohli… něco, někam správně dojet, přemístit se… Snad se nám to povedlo. 😮

Teď o víkendu se mi povedlo navštívit jedno filmové místo, které by mě nedávno ani nenapadlo.

A že netušíš, co to je?

Číst dále

Trochu příznačně se jmenující dnešní článek. Změnil jsem vzhled blogu, přece jen po pár letech si to už zasloužil. Zatím tu ještě probíhá přestavba a vše se dolaďuje. Hlavně avatary, překlad několika slovíček a převážně informace v pravém sloupci – tak abyste v něm našli podobné informace jako ve starém vzhledu. Doufám, že se vám nový vzhled alespoň trochu líbí a společně se nám podaří z něj vyždímat to nejlepší, co umožňuje.

Tak to by tak nějak byla ta první část.

Dneska tomu tuším bylo, kdy jsem přemýšlel o jedné tabulce – seznamu, jednom pořadí. Říkal jsem si, že obsadím alespoň první tři místa, ale nakonec to nedopadlo.

Nejkrásnější modré oči, které jsem kdy viděl:

1. Evža
2. neznámá zmrzlinářka
3. –

Všem hrdinům, kteří raději mluví místo toho, aby konali. a kdo to odnese? Já? Ne. Vy, hrdinové? Ne.

V prvé řadě podotýkám, že nadpis tohoto článku myslím ironicky. Napadl mne včera večer, a tak jsem ho dnes použil.

Dneska to bude o všem, o všem možném, co se za posledních čtrnáct dní událo. Spíš v obrazech než slovech.

Číst dále

Píše se rok 1921 a na jihu Španělska se král Alfons XIII. prochází po nově zbudované stezce, aby si mohl prohlédnout právě dokončenou soustavu přehrad. Chlouba a pýcha španělského stavitelství… Caminito del Rey.

…úchvatná a nádherná příroda, průzračně čistá voda.

Spousta vody proteklo kaňonem El Chorro od té doby. A teď to tam vypadá takto:

https://www.youtube.com/watch?v=ZmDhRvvs5Xw

(po editaci přikládám jen odkaz na video - ne vložené video přes iframe zde na webu)

Číst dále

Jak jsem slíbil, je tu další GO. Na začátek ale kousek z dneška. Zase jsme byli dneska trochu lézt po skalách, takže přibyly opět nějaké modřiny. Ale dal jsem svou první V. A některé fotky budou v Galerii.

Ale teď už zpět k dnešní GO.

Číst dále

Jak už to tak vypadá, nikdo z vás nemá žádný životní úspěch. Žádný, ani ten nejmenší. Nejspíš to vypadá na samé neúspěchy. Spíš to příště vypadá na článek „Životní neúspěch“.

Ale abych vás zas trochu potěšil, dávám do placu jedno video z YouTube – originál je od Katy Perry.

https://www.youtube.com/watch?v=e_TIOfUEudo

Snad nejtěžší u tohoto článku, bylo vybrat ten obrázek k němu. Nadpis jednoduchý, stručný a jasný. A dnešní cíl? Přece jasný už z nadpisu. Životní úspěch – pro někoho koupě auta, narození potomka, zvládnuté studium, pro jiného třeba výprava na Everest.

A jaký je tvůj životní úspěch? Prostě mysli jen na sebe a na to, co je pro tebe tvým největším životním úspěchem.

Jaký je tvůj největší životní úspěch?

No tak to zas byla noc! Chvíli mi byla zima, pak se mi zdálo spoustu kratičkých snů. Vypadá to, že to dnes nebude nijak dlouhé, tak si to pořádně užij.

Nejdřív příhoda se zimou. Probudil jsem se a byla mi tak nějak zima, přitáhnu si peřinu výš a je mi zima na nohy. Popotáhnu peřinu k nohám je mi zase zima nahoře. Říkám si: „Nová delší peřina to jistí.“ A ráno se probudím s peřinou přehnutou a tím pádem zkrácenou asi o 30 centimetrů. 🙂 Asi to také bylo způsobeno tím, že se ložnice stále nevyhřála po neděli, kdy se mi opět povedlo větrat, větrat a větrat… od půl sedmé ráno do půl sedmé večer. To nic. Mám tu skvělé hlídače oken, kdyby něco. Díky moc, opravdu.

A teď k těm snům. Bylo jich několik. Samé kraťoučké útržky. Pamatuji si jeden. Všude okolo bílo a v tom mě políbila… Anička.

Opět, po delší době, další příspěvek. Za tu dobu jsem stačil navštívit nějaký ten ples. Některý byl lepší, jiný standardní. A také se mi zdály dva sny, ale už si pamatuji jen jeden. Asi ti ho prozradím nejdřív. Pak se dostanu k dalším věcem.

Sen se odehrával v zámeckém komplexu, který zabral nějaký krutovládce v brnění. Číst dále