Bylo nebylo aneb přeci jen bylo

Před dlouhou, dlouhou dobou existoval ostrov, na kterém žily všechny pocity člověka: Dobrá nálada, Smutek, Vědění … a kromě ostatních různých pocitů i Láska.
Jednoho dne se Pocity dozvěděly, že se ostrov potopí. Každý si tedy připravil svou loď a odplouval z ostrova. Jen Láska chtěla čekat do poslední chvíle.
Ještě než se ostrov potopil, prosila Láska o pomoc. Na luxusní lodi plulo kolem lásky Bohatství. Zeptala se: „Bohatství, můžeš mě vzít s sebou?“ „Ne, nemůžu. Mám na své lodi mnoho zlata a stříbra. Tady pro tebe není místo.“


Tak se Láska zeptala Pýchy, která projížděla kolem na přenádherné lodi: „Pýcho, můžeš mě vzít s sebou?“ „Já tě, Lásko, nemůžu vzít …“ odpověděla Pýcha, „tady je všechno perfektní. Mohla bys poškodit mou loď.“


Láska se tedy zeptala Smutku, který jel kolem: „Smutku, prosím, vezmi mě s sebou.“ „Ach Lásko“, řekl Smutek, „já jsem tak smutný, že musím zůstat sám.“
Také Dobrá nálada projela kolem Lásky, ale byla tak spokojená, že ani neslyšela, že na ni Láska volá.


Najednou řekl nějaký hlas: „Pojď Lásko, já tě vezmu.“ Byl to nějaký stařec, kdo promluvil. Láska byla tak vděčná a šťastná, že se zapomněla zeptat na starcovo jméno. Když přijeli na pevninu, stařec odešel. Láska si uvědomila, že mu hodně dluží a zeptala se Vědění: „Vědění, můžeš mi říct, kdo mi pomohl?“ „To byl Čas“, odpovědělo vědění. „Čas?“ zeptala se Láska, „proč mi pomohl čas?“ A Vědění odpovědělo: „Protože jen čas ví, jak důležitá je láska v životě!“

zamyšlení

Konec začátku aneb začátek konce

Zatím jsem s ním neobědval. Ani ho myslím nepotkal…

Ležel jsem vedle ní. Šeptal jí do ouška pravdivé něžnosti… Otočila se ke mně, usmála se tak, jak to umí jen ona, a políbila mě… Krásný začátek konce toho dne.

Dneska jsem domů lezl po hromosvodu. Dole bylo zamčeno a já neměl klíče. Tak jsem to vzal přes balkon… V botech, které se mnou prošly tanečníma. Konec špatného začátku toho dne.

ona pelmel

Oběd s Bohem aneb třeba sedí vedle tebe

„Mami, dnes jdu na návštěvu k Bohu,“ řekl jednou synek své udivené matce.

Protože věděl, že je to k Bohu daleko, zabalil si do tašky několik sladkých tyčinek a limonádu. Pak se vydal na cestu.

Když přešel asi tři ulice, potkal starou paní. Jen tak seděla a zírala na pár holubů. Sedl si k ní na lavičku a otevřel svou tašku, aby se napil. Vtom si všiml, že stará paní vypadá hladově, a nabídl jí čokoládovou tyčinku. Ona ji vděčně přijala a usmála se na něj tak krásným a milým úsměvem, že ho chtěl vidět ještě jednou, a tak jí nabídl i limonádu.

Tak tam seděli celý den, jedli a usmívali se na sebe, ale nemluvili. Číst dále

zamyšlení

Jsem zpět aneb trocha spánku

Před chvilkou jsem vstal. Za chvilku jdu zase. V poledne jsem se vrátil ze závěrečného víkendu Weekendové lesní školy Kmene dospělých 2006. Poslední noc byla trošku náročnější, ale zvládli jsme to. 👍 Po půl roce jsem úspěšně dokončil lesní školu. Po prvním víkendu v květnu, druhém v srpnu a třetím teď koncem září jsme všichni nakonec úspěšně obhájili své práce (ta moje má 14 stránek – nikdy jsem si nemyslel, že dohážu něco tak dlouhýho napsat).

Když to tak probírám, a ještě teď znova po shlédnutí videí, co mi lesní škola přinesla, tak jednoznačně říkám, že mi změnila názor na spoustu věcí. Na skauting jako takový, na oldskauty, na přátelství a taky na to, co všechno se dá zažít. Můj asi největší zážitek byl poslední plamínkový táborak. Trojhlasný zpěv písně Červená se line záře se šestnácti členným sborem. A další. Bylo to krásný, ta atmosféra, ten pocit toho přátelství všude okolo.

skauting

Kopance aneb zase bude pauza

Teda, včera to byl den. Vrátil jsem se z práce v jedenáct. A to jsem ještě domů přijel takovým trošku taxíkovým způsobem. Nechal jsem klíčky od auta v kanceláři a neuvědomil jsem si, že na nich je i klíč o kanceláře. A tak jsem na ně v jedenáct hodin večer u firmy koukal smutně přes sklo.

Zítra odjíždím na poslední kus lesní školy. Vrátím se až v neděli, takže tu chvilku bude pauza. Ne jiná od těch těch ostatních…

práce skauting pelmel

Divnej týden aneb dost se toho porouchalo

Středa a čtvrtek patřil výfuku mého auta. Ve středu jsem zkoušel sundat starý výfuk. Začal jsem po páté. V osm hodin se mi povedlo povolit teprve dva z pěti šroubů, pak přišla na řadu flexa a v devět už byly všechny matky pryč. Ale když jsme přidělávali nový výfuk zpátky povolil jeden šroub (načatý flexou).

Ve čtvrtek přišla na řadu vrtačka, odvrtat a dát nový. Opět v devět bylo hotovo a autíčko bylo opět pojízdné.

Pátek nic. Ráno jsem odjel brzy do Prahy a večer už byla je síla na odpočinek.

Sobota. Ha. Opět nic příjemnýho. Dopoledne jsem kopal brambory. Odpoledne celou rodinu čekalo trhání jablek. Zvládli jsme to celkem rychle. Pak jsme se ještě jeli se svou drahou polovičkou projet na kolech.

No a dneska jsem se odpoledne zase opravoval autíčko – zapojil jsem mlhovku, nějaký to kytování, nějaký to natírání. Snad jsem ho dobře připravil na technickou.

Taky jsem zjistil, že mi někdo u služebního auta lohnul anténu. 😖 Rádio moc nehraje… A ještě k tomu mi prasklo čelní sklo (které měnili v servisu ve čtvrtek – to bude pěkná reklamace 🙊 ).

práce ona auto

Konečně déšť aneb mnohem víc

Dneska po dlouhý době pršelo, nepamatuju si už přesně, kdy naposled pršelo. Možná když jsem byl na dovče. To pršelo poměrně dost. I přes ten déšť se mi dneska povedlo dost práce mimo práci. Přivezl jsem si převážený přední kola, který jsem si u svýho autíčka. Taky jsem opět dolil kapalinu do chlazení. A vyměnil jsem plynovej pedál. 👍 Očekával jsem víc problému, jako třeba zatuhlý šrouby a tak. Nic se nekonalo. Stačil jsem ještě před velkým deštěm umýt auto. I když už začínalo, když jsem já končil (s mytím 🙂 ). Ještě toho dost zbývá. Uklidit vevnitř, a co je mnohem horší, opravit rez z venku.

Jo a taky jsem dneska zjistil, že mám děravej vejfuk. Zítra zkusím jít pro novej. 👍

auto

Brambory a plynový pedál aneb vyjetý olej

Dneska odpoledne jsem byl u babičky trochu kopat brambory. Vykopal jsem asi tři metry a měl jsem plnou bedýnku. Takovou malou. 😀 Já vím, moc jsem se nepředřel. Cestou zpátky jsem se stavil v dílně. Potřeboval jsem rozhejbat plynový pedál. Ten starý mi ve škodovce nějak odešel. To tam je takový malý čep ve kterým to chodí, nějak to zatuhlo a pak to najednou šlo nějak moc lehce. Zkusil jsem tedy pedál rukou a zjistil jsem, že má nějak moc velkou prostorovou volnost. No jo, onemocněl. 🤒 Tak jsem sehnal novej a bylo potřeba ho ještě pořádně namazat. Sundal jsem pružinu a vyjetým olejem jsem ten čep u pedálu tak dlouho mazal až chodil jak švýcarský hodinky. Pořádně jsem se u toho zas..l. Chvíli to dalo něž jsem se pořádně umyl.

Pro dnešek asi vše. Musím na záchod. 💣

auto práce

As time goes by aneb brigáda a to další

Včera proběhla brigáda v Remízku. Sešlo se nás nakonec jedenáct. Povedlo se nám od půl devátý do jedný vybourat krb a odvést suť do technickejch, nařezat celý dřevník dřeva, srovnat nepřehlednou kupu dřeva do přehlednýho štůsu a poklidit půlku Remízku od kamenů a klacků. Teď už jen koupit nový kamna a nainstalovat je. A další práce čekají v závěsu. A po brigádě ještě hurá do lesa, jednak vysvobodit smrčky a modříny ze zajetí bříz, ostružin, malin a jasanů, ale taky na dřevo (z těch břízek, jasanů a jeřábů). Vrátil jsem se v sedm. 😮‍💨

Dneska ráno má drahá půle telefonovala a věnovala tomu většinu pozornosti. Měla na sobě své nádherné pyžámko. ❤️ Byla do toho tak zabraná, že na konci hovoru jí ani nevadilo, že už ho na sobě nemá. 😇 Teda jen chvíli... Každopádně ten nádherný pohled stál za to… ❤️❤️❤️

Chci jít dneska odpoledne vyměnit plynový pedál u svého autíčka. Nějak prostě upadnul. Náhradní díly už mám. Nevím jestli to dneska dopadne. Moc se mi nechce. Jak tak o tom přemýšlím asi to dneska vůbec nedopadne. Možná tak umýt služební auto… abych umyl to prasátko co mi tam namalovat Blešák…

V době, kdy píšu tenhle příspěvek, mi počitadlo přístupů ukazuje 4008 unikátních přístupů. Kdo to sem pořád leze. 😒 🙂

skauting práce ona blog

Pozpátku aneb dlouhá doba od posledního příspěvku

Právě jsem odeslal svou práci na Weekendovou lesní školu. 👌 Osm a půl stránky strojopisu. Jsem rád, že už to mám za sebou. Za čtrnáct dní mě čeká závěrečná část Lesní školy. A pak… pak se uvidí.

Taky jsme dneska měli první vlčáckou schůzku. Sešlo se nás šest. Pět ze šesti původních + jeden nový. Díky Šárko. 😉 

V sobotu jsme hráli v Líšnici volejbal. Skončili jsme šestý. Byl to tuhý boj. A kdybyste nevěděli od čeho mám na pravém zápěstí ty čtyry rejpance, tak to je z volejbalu. Díky Káťo 😀

Cyklotrasy (teda jako úprava jedný z mnoha map) jsou skoro hotový, teď je na řadě trocha GALERIE, pak roverský závody a další a další věci…

Taky nás v sobotu čeká brigáda v Remízku. Bourání krbu, dělání dřeva, úklid plecháče, úprava podkroví, úprava okenic, oprava podlahy, oprava zádveří… Práce habakůůůk. 👨‍🌾

práce skauting