Také nemám rád to klasické mentorování – měl bys to udělat tak a tak. Nejlepší v tomhle ohledu jsou praktické zkušenosti. Většinou si tím člověk musí projít sám a poučit se sám. Stejně jako si sáhnout na horká kamna a spálit se.

Moje některé praktické zkušenosti, které jsem takto nabyl:

Nespi v lese, když prší

Schovat se v lese, když prší, je fajn, ale jen prvních pár minut. Pak tam prší stejně jako na louce. Číst dále

Po dlouhé době jsme přidal zpět Galerii.

Zuzka a Žáža

Fotografie jsem přebral, asi tak polovinu odstranil a nyní přidal dvě nové (jsou v Lidech). A další fotky budou přibývat. Zase pomalu a jistě…

Odkaz je v horním menu. (už není)

… proč žít a umřít. Každý… 

If this is to end in fire
Then we shall all burn together
Watch the flames climb high
Into the night

…

Raise a glass of wine
For the last time

(Ed Sheeran – I see fire)

Nadpis říká vše. První jarní příspěvek, první jarní kilometry na kole, první příspěvek psaný ve vaně z mobilu…

Před chvíli jsem se vrátil z první vyjíždky na kole. Ještě jsem ani nestačil kouknout, jak to bylo daleko (moc ne, ale o to horší bylo převýšení).

Tu fotku jsem udělal při návratu, skoro na konci cesty. No a tam někde vlevo za kopcem bydlím.

A ještě jedna perlička z cest. Na Žampachu povídá babička svému asi dvouletému vnukovi: „Jakoubku, tam nepůjdeme, tam je to celý posraný od špačků.“

V prvním snu jsem se ocitl na nějakém chatkovém tábořišti u rybníka. V údolí, ze dvou stran do kopce smrkový les, ze třetí strany louka do kopce a z té poslední také louka, kterou odtékal potok z rybníka. Byli tu povětšinou skauti, hlavně roveři a rangers – vzpomínám si třeba na Koudyho, Piráta, Káťu…

Šel jsem s někým kolem rybníka do jedné z chatek. Uprostřed tam stála malá televize a ostatní se na ní koukali. Ani nevím, co dávali. Jen si vzpomínám, že mezi diváky byl i můj strejda (ten fotograf).

Druhý sen se odehrával u mě doma. Kátě jsem vypravoval o mém prvním!!! snu. Pak že prý už musí jet do Brna, tak jsem řekl, že se s ní busem svezu do Ústí (jel jsem na nějakou výpravu nebo víkend). Ale nebyl jsem sbalený, tak šla napřed. Přinesl jsem si batoh a při jeho balení na mě vykouknul igeliťák s neumytým ešusem z poslední akce. Byl v igeliťáku, ale i tak ten guláš nebo fazole nebo co to bylo, stálo za to. 🙂 Nestíhačka autobusu způsobila, že jsem si řekl, že pojedu autem. Přeci jen zabalit si náhradní tričko a ponožky není jen tak.

Po probuzení jsem byl trochu rozhozený, co se mi to vlastně zdálo – vyprávět někomu ve snu svůj sen, který se mi zdál chvíli předtím. Hned jsem si vzpomněl na film Počátek (ČSFD 89%, Kfilmu.net 87%)…

Další sen byl tak na půl pracovní.

Přijeli jsme z nějaké výpravy a v kanceláři vybalovali batohy. Vyndával jsem ešus a myslím ještě pončo. Šéfová někam odjela a já šel s kolegyní na oběd. Ulice a město bylo neznámé. Bylo po dešti. Šli jsme po levé straně silnice, po chodníku, kde jsme předešli dva lidi. Chodník se pak stáčel vlevo na lávku a za vodní náhon.

Na lávce kolegyně šla dál, na trám, který ležel přes celou šířku náhonu, na kraji malého jezu. Najednou se s ní trám zvrtnul. A ona zaplula jak hřebík do vody.

Několik málo vteřin jsem čekal jestli se vynoří. Nestalo se tak. Začal jsem volat o pomoc (dva lidé, které jsme předcházeli).

Kleknul jsem si na kraj náhonu a lovil rukou ve vodě. Nikde jsem jí nenahmatal. Stále jsem křičel o pomoc.

Lehl jsem si na kraj náhonu a celou půlkou těla se ponořil do vody a stále hmatal ve vodě. Nahmatal jsem ruku. Stiskla mě. Vytáhl jsem kolegyni na břeh, kraj náhonu. Byla v pořádku. Jen celá mokrá a prochladlá.

Vodní náhon, přidáno v roce 2024, vybenerováno pomocí Bing

Po dlouhé době tu mám zase jednu anketu.

Mám v plánu pro Vás připravit jedno zajímavé rozšíření zde na blogu. Vše ale bude ideálně běhat, pokud budeš přihlášený uživatel. Pokud nebudeš, půjde to. Jen to pro Tebe nebude mít takový efekt (vizuální – fakt jako pecka) a nebude vše fungovat automaticky. 🙁 Prozradím, že to má trochu vztah k GO, komentářům,..

Proto se ptám, spíš obecně:

(anketa je už je pryč)

Podstatnou změnou je také import původních článků z blogu na opera.com. Jsou prostě tu. První je z 10.3.2006 a jmenuje se Druhá zkouška aneb už trochu vážněji o začátku. Následuje ho spousta dalších, většinou o mých snech, článků. Někde chybí obrázek, jinde smajlík – import prostě úplně bez chyb nebyl. Opravovat to už nebudu… Jo, to tenkrát byl ještě pravěk blogování…

Další drobné změny, které se udály spíš pod kapotou blogu, byť jsou vlastně i vidět – zpět jsou.

• avatary,
• hodnocení článků a stránek,
• počítadlo shlédnutí,
• jiné zobrazení tagcloudu.

Dneska se mi po dlouhé době zase zdál sen, který si pamatuji.

Šel jsem, ještě s jedním malým vlčetem (cca 9 let), poděkovat do žamberského muzea za uspořádání akce Svět v pohybu. Byla to taková zahradní párty pro děti se spoustou her atd.

Zaklepali jsme na dveře muzea a zazvonili.

Přišla nám otevřít nějaká paní a pustila nás dovnitř. Začal jsem jí děkovat, ale ona mne zastavila, že prý bych to měl děkovat řediteli muzea. A dovedla nás k němu – také v přízemí, trochu vzadu seděl za stolem.

Když nás uviděl, tak vstal a šel nám naproti. Poděkoval jsem mu za uspořádání té akce atd. Pak se zeptal toho vlčete, jak se mu to líbilo. Vlče odpovědělo, že akce se mu líbila, jen to pivo bylo hnusný…

Vlče – doplněno v roce 2024, vygenerováno pomocí Bing.

Tý jo… ostuda… 6 z 10.

Rychlé šípy slaví. Himbajs! Zkuste si kvíz, jak dobře je znáte

Zdroj: https://www.idnes.cz/xman/styl/rychle-sipy.A131210_185241_xman-styl_fro