Tak už to skončilo. Velikonoce jsou pryč. Nějak jsem to moc neprožíval. Sice jsem si po dlouhé době zase upletl pomlázku, abych to nezapomněl, ale tím to končilo. Doufám, že všechny holky ty Velikonoce přežily a zadky je moc nebolí.

Dneska je taky úterý, což znamená starost o naše drahá vlčátka 🙂 . No hurá do toho a půl je hotovo.

Dneska po obědě jsem se vrátil z 12. Výjezdního zasedání. Začlo to tak nějak v pátek Kvakinem a pokračovalo dál přes fotbal ve čtyřiceti centimetrech sněhu a skončilo to někde Bangu!.

Takovej víkend na odreagování. Jen jídlo (česnečka, buřtguláš, špagety, utopenci a sladkého a slaného co hrdlo ráčí) a jídlo (to samé jako předtím), odpočinek a hry. U her se trochu zastavím. Začlo to nenápadně Bangem! V pátek večer nic jinýho nebylo, asi jedna nebo dvě hry, jinak se vařilo nebo zasedalo. V sobotu to bylo pestřejší. Dopoledne chvilku Bang!, odpoledne po práci a fotbale Robinovy vypečené hry. Zkus z patnácti centimetrů drátku zvohejbat nápis BONDY nebo uvázat na jednom provaze za třicet vteřin co nejvíc ambuláků. Pak jsme ještě hráli Město, moře, kuře… a taky týmový piškvorky. Pak následovala Bondyho hra – Portoriko nebo tak nějak se to jmenovalo, fakt už nevím. A tak jsme pěstovali kukuřici, indigo, cukr, tabák a kávu a pak s tím vším obchodovali. No a to už bylo deset večer. Následovalo jídlo – špagety – a pak už jen zasedání a spánek. A ráno už jen snídaně, úklid a Bang! 🙂

Nechalo to na mně následky. Přibral jsem pět kilo.

Co jí předcházelo? Normální pracovní týden. Co jiného. V pátek oddílovka a následně oddílová rada (tu jsme vzali hopem). Pak maturitní ples mé skorošvagrové (měla teda jako angínu a byla tam jen chvíli, ale ustála to – to asi po té Delise, co jsem jí dal na uzdravení 🙂 ). Víc o tom asi psát nebudu, že?

No a pak v sobotu v 9 ráno sraz rozhodčích na ZVAS v Remízku. Pár lidí chybělo, účast průměrná. Nějaký povídání vevnitř, pak nějaký povídání s Mrkívem venku a pak zase trocha povídání vevnitř. A pak domů…

Teda jak kdo 🙁 . Ještě převlíct do montérek. Zajet do sběrnýho dvora s kufrem a vlekem plným stavební suti. Zastavit se ve stavebninách koupit dvě sítě (2 x 3 metry, 4mm drát, 15 x 15 cm oka – jen tak pro úplnost), jo a ještě pytel unimaltu. A pak teprve domů. No a to už bylo skoro poledne.

Teď už jsem po obědě. Za chvíli jedu na oslavu 🙂 – strejda slaví 50.

Mám oboje. Kanady i gorotexky.

Posledně na výpravě jsem měl gorotexky. Super boty. Podrážky berou, zima v nich není atd. Stejně jsem s nima přišel domů úplně durch. Schnuly tři dny. Naštvalo mě, že si Robin liboval v suchých kanadách až do konce výpravy. 🙁

Proto jsem vytáhnul svoje starý kanady. A o tom už víš – o myšce a tak. Psal jsem o tom nedávno.

Včera byla možnost vyzkoušet moje připravený kanady. No, začátek jsem trochu přehnal. Troje ponožky byly přece jen moc. Jedny skončily v batohu. Levá kanada ze začátku trochu tlačila za prstama. Moh´ za to její nepřirozený tvar (špička ohnutá nahoru), co jí zůstal, když byla narvaná v botníku. Po prvním kilometru už bylo všechno OK.

Když jsem dorazil domů, vypadaly kanady tak, jako když jsem si je ráno bral na nohy. Stejný lesk, stejné sucho. Prohlásil jsem o svých nohách, že jsou suché a hebké jako dětská prdelka. Bylo mi řečeno, že taky tak voní. 🙂 No, něco na tom bylo.

Myslím, že hlavní rozdíl je v prostředí pro které jsou kanady a gorotexky určený.

Číst dále