Víkend pomalu končí. Celkem odpočinkovej. Dneska jsme byli ještě lyžovat. Dobré to bylo. Spadnul jsem jen dvakrát aneb kdo nepadá, jezdí od svoje možnosti. V jednu jsme byli u vleku a ve čtyry jsme ho už zas opouštěli.

Taky se mi zas zdály nějaký ty sny. Z pátku na sobotu se mi zdály celkem tři. Jeden jsem už zapomněl než se mi ho povedlo tady zapsat. Z druhýho si pamatuju jen málo, spíš takovej střep. No a ten třetí si pamatuju nejvíc. Asi proto, že byl nejdelší a nejhrozivější.

Společně se skauty jsme byli někde… vypadalo to tam jako v peklo… dole láva, ve skále jen malá cestička na které byl, na jednom konci, přidělána nějaká podesta – rozšíření. Na druhé straně průrvy (asi padesát metrů široká) stál tuším Kvakin a Koudy. Spojeni jsme byli dvouma řetězama (jako ne spoutáni, jen prostě jako lanem přes řeku). Potom někdo spadnul dolů (žádná jména). A za chvíli zas (opět žádná jména). Pak se Čenda zkusil zhoupnout na tom řetězu k nám na druhou stranu. Držel jsem ho já a ještě někdo. Zhoupnul se a švihnul sebou o stěnu pod námi. A spadnul taky dolů. Jenže potom se na nějaký kře vznes nahoru, stejně jako Many v Době ledové 1. Jenže pak zas klesnul dolů. Když pak stoupnul podruhý, tak už jsme byli připravený a hodili jsme mu ten řetěz. Chytnul se a všechno dopadlo dobře. Pak jsem se nějakým způsobem ocitnul pod tou podestou a ta se začala bortit a padat. Tak se zařval, ať tam odtud jdou pryč. A podesta přestala padat. No a víc si nepamatuju.

Míň takovejch snů…

Nedávno (o víkendu) se mi zdál jeden. Prodával jsem v autobuse jízdenky. Z takové té mašinky jak to tam těm řidičům leze. Řidič řídil a já prodával jízdenky. Byl to docela záhul. Musel jsem si pamatovat jak jdou za sebou jízdenky a tak dál. A pak se nám ta mašinka na lístky podělala. Na displeji se objevil nějaký „Memory error“ a bylo vymalováno. Tak ji vzal řidič do ruky a začal s ní klepat. Potom… začal zvonit Pirátovi budík na mobilu. 🙂 Takže nevím, jak to dopadlo.

Jo a včera jsem se dal do čtení knížky s názvem Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách. Vřele doporučuji.

To zas byly dneska sny.

No, chtěl jsem na tohle místo dopsat co se mi vlastně zdálo. Ale nějak už si nevzpomínám, co se mi vlastně zdálo. 😇 Tak se aspoň můžeš pokochat pěkným obrázkem.

Včera jsem se dozvěděl, že má bývalá přítelkyně má nového přítele;) … už skoro rok. 🤓 Nějak to na mě přišlo a začal jsem zas malilinko tvořit. Snad mi má drahá polovička promine (teda jako ta současná 😀).

Dneska se ke mně donesla novina,
že ……… už sama neusíná.
Kukadla a to všechno okolo,
vstává a usíná jen pro něho.
…

A taky se mi dneska zdál zvláštní sen. Vlastně až ráno. V šest, když zazvonil budík, jsem si řekl, že je to hloupost vstávat tak brzy. Přeřídil jsem budík na sedmou. V té hodině se mi zdál onen sen.

Byl jsem na nějaké chatě nebo ranči. Venku jsem se chtěl s někým porvat. Měla to bejt bitka na hrábě a na lopatu (tu jsem měl já 😂). Nakonec z toho nic nebylo. Museli jsme se jít schovat dovnitř, protože se prý přežene kolem stádo kanců. Jen, tuším, že to byl Blešák, prohlásil, že se nemá kam schovat a že zůstane venku. Že prý mu stačí, když se jen na zemi přikryje celtou. Pozdějc jsem si na něj ještě vzpomněl. Zvenku jsem ještě dovalil špalek na štípání dřeva a postavil ho za dveře. Celkem jsme uvnitř byli tři. Chvíli se nic nedělo. Pak to začalo. Mnoho jsem toho neviděl. Jen jsem slyšel spoustu dupotu, jako když se žene okolo tebe stádo pakoní. Trvalo to asi minutu. Když hluk utichnul, šel jsem se podívat, jestli se nějaký nedostal dovnitř. Byl tam jeden a tak jsem zdrhnul zpátky. Jeden z dalších dvou lidí, kteří se mnou byli uvnitř, se s ním hnedka skamarádil (pro představu – ten kanec (teda vypadal spíš jako lev) měl tlapy na jeho ramenech). Pak jsem se šel podívat, jestli tam není ještě jeden. Vzadu u dveří ještě jeden seděl. Když jsem se vracel zpět, tak jsem se probudil.

V noci na dnešek se mi zdál sen, který si pamatuju. Odehrával se ve městě, kde skautuju. V budově s nápisem Žid a spol. na atice byl hotel. Nechal jsem si u nedaleké herny zaparkovanou babetu. A někdo mi ji ukradnul. Tak jsem si došel pro pionýra a postavil ho zase tam. Ale jakmile jsem zašel dovnitř, zas mi ho hnedka někdo ukradl… Ach jo… Pak se to stalo. Večer, už byla skoro tma, jsem našel babetu postavenou na stojánku uprostřed křižovatky. Pionýr nikde…. A pak jsem se probudil… 🙂

Dneska se mi zdály celkem tři sny. O dvou se zmíním.

Byl jsem s někým, koho jsem dobře znal v lese, na kraji srázu vysokého asi 30 metrů a prali jsme se s nějakým starším pánem o kus nějaké vzácné látky (asi tak 5 x 5 metrů). Když jsme ho přeprali a on spadnul z té skály dolů, tak jsme taky museli dolů. Nevím proč, prostě museli. A tak jsme bafli každý dva rohy té látky a skočili dolů. Měl jsem strach, abych si něco nezlomil. Dopadlo to dobře, přistáli jsme na nějakým štěrku nebo písku či co… No a to bylo celý.

A teď ten další…
Bylo navečer. Léto. Společně se dvěma kamarády jsem byl někde u vlezu do podzemních chodeb bungru z 2. světové války. Číst dále

Dneska v noci se mi zdálo spousta snů. Dva si pamatuju přesně.

Byl jsem společně s jedním kolegou z práce u našeho dalšího kolegy, který dostavoval svůj rodinný domek. Tak nás provázel a stěžoval si, že mu jeho bratr špatně namontoval hasičáky (hasičáky v rodinným domku?). Jeden byl na záchodě v koutě asi dva metry nad zemí. Druhý byl u okna na parapetu, který byl taky asi dva metry nad zemí. No a potom ten můj kolega, co tam byl se mnou, chtěl po našem průvodce nějaký vodovodní kohout. No a ten ho rád odšrouboval z již funkční vodovodní soustavy a dal mu ho, protože mu to slíbil. 🙂

Druhý sen byl o táboře, rozhodovalo se mezi stávajícím táborem na Václavově seči nebo jiným tábořištěm. Vyhrálo jiné tábořiště, a tak jsme tam jeli. Plac to byl pěkný. Svítilo slunce a já se šel podívat po cestě za tábor. Byla tam křižovatka asi pěti cest a o kousek dál vpravo (asi 50 metrů) další louka. A na té louce, světe div se, stál tábor skautek (myslím, že ty od nás to nebyly). Měl jsem z toho celkem radost, a tak jsem to běžel říct ostatním. Když v tom zazněl hvízdot oznamující nástup. A tak jsme se přesouvali na nástup. Tak nějak až moc pomalu. To mě trochu naštvalo, a tak jsem si říkal, že jim to bude muset na nástupu trochu vytknout. 🙁