17. 09. 2010 Doba čtení: 2 minut

Protože jsem byl na dovče na jihu Čech (všude samý rybník a komár) a ten kraj je o celý o rybách, museli jsme i nějakého toho kapra ulovit. Kapr to byl velký a trvalo nám ho ulovit celý den (jak už podle Twitteru víš). A podle obrázku už je také poznat, že to nebyl jen tak ledajaký kapr. Číst dále

26. 08. 2010 Doba čtení: 2 minut

… jak byla jednou jedna princezna, co čekala na prince, který pořád nejel… myslela, že se stačí podívat z okna a on tam bude, na tom krásným bílým koni… jenže pak přijel jeden na černým a další na hnědým, ale vůbec nebyli krásní ani chytří… byli docela obyčejní a hloupí. Takového nechtěla a tak si vymyslela, že každému, kdo bude chtít získat její ruku, nachystá tři úkoly…

…pokud je splní, může si ji vzít… úkoly byly těžké, přetěžké a žádný nápadník je nesplnil, princezna se začala bát, že zůstane na ocet jenom pro to, že si nechtěla vzít prvního hňupa, který ji přišel do cesty…

…a tak sedávala sama v zahradě a čekala… princové přijížděli a odjížděli a ona pořád seděla a počítala okvětní plátky sedmikrásek…

….až jednou přijel někdo, kdo se jí líbil na první pohled… ne zbrojí nebo krásným koněm, ale něčím, co měl hluboko uvnitř… moc si přála, aby úkoly splnil, ale věděla, že je nesmí zrušit, to jí nedovolovala modrá krev a vlastní hrdost. Tiše tedy čekala a trpěla, zda je její vyvolený zvládne…

…splnění úkolů se nějak protahovalo a princezna byla čím dál tím víc nervózní, plátky sedmikrásek vztekle ukusovala a nedočkavě vyhlížela prince… až v okamžiku, kdy pro něj uronila první slzu se objevil v bráně paláce a s omluvným úsměvem jí podal kytici kopretin – prý se zdržel, když je trhal. Vrhla se mu do náruče a kopretiny si nechala jako svatební kytici…. a do života si pamatovala, že se občas vyplatí počkat…

18. 08. 2010 Doba čtení: 2 minut

Ano, je to jako pomalu objevit Ameriku, ale i tak se mi ta stará Amerika líbí.

Máte někdo potuchy, co je to IMAP? Záleží na tom? Mně ne. Kdyžtak si to vygooglujte.

Popíšu nejdřív můj problém. Protože používám více e-mailových adres a přistupuji k nim z různých míst (stolní PC, notebook, prostě jinde přes webové rozhraní,…), docházelo k tomu, že někde jsem nějaké zprávy měl, jinde zase ne. Číst dále

9. 08. 2010 Doba čtení: 2 minut

Pořádná sbírka všeho možného. O tom to dnes bude. Za těch posledních čtrnáct dní se toho stalo spoustu. Pořád se děje dál a dal…

Prvně jsem navštívil skautský tábor nedaleko Bezděkova, kde si skautky z Dobříše užívaly svých čtrnácti dní v přírodě. Každopádně to byla zajímavá zkušenost – vidět, jak se dělá tábor jinde, v jiném prostředí. Žádné podsady, žádný tekoucí potok… jiné. Zajímavé. Číst dále

18. 07. 2010 Doba čtení: 3 minut

Letošní tábor, ostatně jako většina jiných, začal hektickými přípravami. Tentokrát ještě trochu komplikovanými půjčením podsad od skautů z Lanškrouna.

Pak už to šlo. V neděli, když jsme přijeli, tábor skoro celý stál. Chyběly už jen nějaké malé drobnosti a tak jsme se to nich dali.

Číst dále

16. 06. 2010 Doba čtení: ~1 minuta

Žádné dlouhé kecy okolo. Jdeme rovnou na další GO, ať máte ještě na konci školního roku co dělat. 😉

Číst dále

3. 06. 2010 Doba čtení: 2 minut

Už se to tak stalo, že jsem strávil víkend na dalším Bohuňovickém soudku. Tentokrát již devatenáctém v pořadí. Ne že bych jich zas tolik pamatoval, ale myslím, že dobrých 12 jsem jich absolvoval.

A o co že jde? To se tak jednou, před spoustou let, sešli v jedné třídě mimo jiné také čtyři kluci. Prostudovali se spolu až k maturitě. Vystudovali také stejnou vysokou školu a dokonce spolu absolvovali i povinnou vojenskou službu.

A v roce 1983 spolu v Bohuňovicích vypili svůj první soudek (tenkrát ještě hliníkový). Od té doby se situace opakuje každý rok, ale na jiném místě, a již i s rodinami. Nevychází ti počet? Číst dále

17. 05. 2010 Doba čtení: ~1 minuta

Když jsem v pátek ráno vstával, tak pršelo. Když jsem v neděli navečer přijížděl domu, také pršelo. A i přesto se výprava myslím povedla.

Jelo nás celkem deset. Nejprve autobusem do Jeseníku a pak pro změnu opět autobusem do Rejvízu. Stále pršelo. Někdy víc, někdy míň. Poslední část cesty jsme absolvovali pěšky (tedy jak kdo). Kde budeme bydlet jsem si našel na internetu, ale realita překvapila příjemně. Pak už jen hry, vaření, zpívání při baterkách atd.

Sobota se velmi povedla. Číst dále

2. 05. 2010 Doba čtení: 2 minut

Další GO jste úspěšně zvládli.

Mně se zase podařilo v poslední době úspěšně dočíst sérii Temná věž od Stephena Kinga. I když mi přečtení celé sedmidílné série trvalo deset let, myslím, že to nakonec stálo za to.

První díl napsal King v roce 1982, poslední pak v roce 2004. Mezitím však z jeho pera (spíš psacího stroje) vzešlo i spoustu dalších výborných knih (např. Running Man, Vykoupení z věznice Shawshank, Zelená míle, Pavučina snů,…).

Podařilo se mi také knihy číst v poněkud zajímavém pořadí. Číst dále

12. 04. 2010 Doba čtení: ~1 minuta

Po třech měsících tu je další GO. Uvidíme jak dlouho vám vydrží tato. Takže směle do hádání a ptaní se.

Číst dále