Absolutně mě dneska nenapadl žádný název příspěvku. Ale vůbec žádný. Tak je to prostě jen „Čtvrteční příspěvek“. Za to obsah si myslím, že bude celkem pestrý a dlouhý.

Událostí č. 1 v uplynulých dnech byla určitě středisková výprava, jejímž hlavním organizátorem byla Evža. Čtvrtek celkem utekl – strávili jsme ho v autobusech a vlacích a oněch 87 km se protáhlo z dvou hodin na pět. Pak už všechno klapalo jak mělo. Ubytování, páteční výprava k nádherné přehradě, pytlování a pobíhání po městě. Kdo nebyl, neuvěří. Po dlouhé době zase vydařená výprava.

I když to možná nemá přímou souvislost s výpravou, po ní jsem vlezl na váhu. Číst dále

Tohle mi tu opravdu chybělo!

I když si pak připadám, jako bych objevil Ameriku (btw – víte co se prý stalo 100 let po objevní Ameriky?). Asi před necelým rokem jsem hledal nástroj, kterým bych nějak na blogu vyjádřil aktuální a ne příliš dlouhé události, poznatky, nálady atp. V dobách velkého rozmachu sociálních sítí jsem odolal a dal se k jedné menší, spíš jen mikro-blogovací službě. a i když od objevu a mé registrace již nějaká doba uběhla a znovu objevení přišlo náhle asi jako zima do Krušnohoří, teď je tu a funguje.

Určitě jste si všimli nového bloku, v pravé části stránky, s názvem „Matesův twitter“. Tam si teď nechávám z Twitteru zobrazovat krátké zprávičky o mém aktuálním dění. Služba mi úplně vyhovuje, i když z ní využívám jen malou část.

Teď ale přijde (proč safra není správně příjde???) ta zapeklitější část věci. Potřebuji z vás dostat dvě informace. Tak za prvé. Všimli jste si vůbec toho nového pole s tweety? A za druhé. Chtěli byste na ně mít možnost reagovat?

Při včerejším velkém úklidu jsem objevil v programu na správu telefonu sms. Bylo jich tam asi 50. Z různých časových období.  Bylo zajímavé si je všechny číst a vzpomínat. Pár vám jich ukážu, třeba tam poznáte tu svou (i když u některých je to celkem jasné 😊 ).

• „Prave jsem porodila prvni mimco…“
• „Vcera se mi zdalo,ze nejakej kluk vyvrazdoval nasi rodinu(mam podezdreni na tebe). a dneska o 2.svetovy valce,kdy jsem se musela schovavat, aby me nezastrelili.„
• „Mi se zdalo o Tobe. Bylo to v zime na sjezdovce, snehu bylo ani ne 1 cm a lyzari vesele lyzovali. My tam byli pesky. Tobe se chtelo spat, schoulila si se do klubicka a spala si. Ja Te pak vzal do naruci a odnesl Te dolu do asi dva kilometry vzdalené vesnice…„
• „Mne o nervozite neco povidej… Jsem se trasla jak ratlik…„
• „Vítejte v PRDtestu!!„ (ta přišla v 00:14)

No a dnes v noci se mi zdál ještě sen. Byl takový delší, rozdělený vlastně na tři části, které na sebe tak nějak (možná) navazovaly.

Část první

Snad na nějakém zámku v ložnici jsem se snažil ještě se dvěma kamarády přemístit. Číst dále

Nový rok, nová GO! Už je to tak, mám pro vás připravenou další GO. Doufám, že vám na chvíli vydrží, ale že jí nakonec rozlousknete. Takže jdeme na to!  😀

Číst dále

Fíha! To to letí. Vánoce jsou fuč a další rok je tu. A co jsem všechno dělal? Spoustu toho bylo.
Prvně jsem absolvoval další Výlet s Evžou, tentokrát k prameni Kněžné. Trochu se mi tam povedlo si nezapamatovat hint ke kešce – utkvělo mi v paměti jen „10 kroků“, „zády k rozcestníku“ a „tři stromy“. No, jen to nakonec bylo trochu jinak.😊

Vánoce a týden po nich proběhl úplně v klidu. Podařilo se mi dodělat většinu mých malých restů – přidat do galerie chybějící GC a panorama, téměř dokončit GALERII atp.

Také jsem shlédl všemi opěvovaný Avatar. Číst dále

Všechno to možná začalo už včera večer, kdy se mi podařilo se řádně uhodit do hlavy. Jen jsem ještě v pádu stačil koutkem oka zahlédnout roh konferenčního stolku. Následovala rána kousek nad levý spánek a pak už jsem se válel po zemi. Číst dále

Ne. Dneska to nebude o těchto větrech. 😁 Ale o jednom programu pro rovery, jehož základy položilo poslední Výjezdní zasedání, konkrétně sobotní noc – od 23 do 3 hodin. I když tehdy to byly jen velmi hrubé obrysy a nástin budoucího základu.
Ten základ se dočkal publikování na webu a díky GoogleDocs může PRD (Program Roverských Disciplín) v současné době utvářet devět uživatelů.

A jak to celé funguje? Většina z vás už o PRDu slyšela, četla nebo jsou dokonce účastníky. Vybereš si ze seznamu disciplínu, tu splníš, připíšeš si za ní body (prdy) a kdo má na konci období nejvíc prdů, vyhrál. 😉 Číst dále

Dnes to bude o mé sobotní návštěvě Prahy, o tom, co vše jsem tam viděl a zažil, jak je tam vše různé a stejné. A také o mých nártech, které si už zvykly na brusle.

Poslední sobota byla ve znamení toulání se po Praze a lovu kešek. Je pravda, že jich bylo za ten den celkem dvanáct, ale že by mi nějaká vyloženě udělala radost (asi jen jedna), to zase ne. Je mi jasné, že umístit kešku do rušné ulice je poněkud náročnější než jí umístit u nás, uprostřed lesa. Přeci jen jsou v Praze celkem oblíbené filmovky. Ať už někde zastrčené nebo magnetem přichycené. Číst dále

Konečně, dvacet let poté, se koná u nás v republice pořádná párty na počest toho, co se tehdy stalo. Osobně si ty dny moc nepamatuju, přeci jen jsem byl ještě špunt a mým hlavním zájmem bylo si koupit rohlík za deset haléřů, lézt na záchodě po radiátoru a nebo na tom samém záchodě strkat spolužákům přezůvky do mísy.

Našel jsem z té doby doma nějaké noviny, den po dni. Zajímavé čtení. Ostatní dění okolo si moc nepamatuji, ani z tehdejší televize nebo rádia. Myslím, že to, že se něco děje, jsem si začal uvědomovat možná až tak někdy při dělení ČSFR. Číst dále

Není to tak dávno, co jsem se oháněl okurkovou sezónou a tím, že pomalu není co dělat a o čem psát. Pak se najednou otočil týden a nakonec tu nepřibyl příspěvek málem celý měsíc. Nějaký ten Výlet s Evžou, Výjezdní zasedání a aktuálně i další víkend při práci na stezce vlčat a světlušek.

Ani bych neřekl, jak to může vypadat na „horách“, když tady u nás už sníh neleží. Když jsme se pak v pěti vydali při Výletě s Evžou na Vrchmezí a brodili se mokrým a rozbředlým (v záchvatu čirého zoufalství mne už nenapadlo nic jiného než tou vodou prostě běžet) sněhem směrem k vrcholu, kde nás uvítala mlha, ani mne nepřekvapilo, že moje boty to sucho vzdaly už někde v půli cesty nahoru. Číst dále