„Měla sem všechno…“
PS vím jak se píše. Ale jak se píše psáno později dopředu? K fotografii: Takhle jsem našel v pondělí odpoledne srovnané bačkůrky při příchodu domů. 😉
Tak za prvé. Nahodil jsem novou verzi blogu, takže to tu chvíli plnila angličtina místo češtiny a skoro nic nebylo jako dřív. Trochu jsem o odkládal, proto to teď dostalo takový spád. Hodnocení tu nebylo, zmizely avatary, poslední komentáře byly v tahu. Jo a taky počítadlo přístupů. Dva dny jsem neměřil. 😕 Dnes už by mělo být snad vše v pořádku a zpět při starém.
Také mi bylo vynadáno lehce naznačeno, že jsem se v některých věcech (Kdyby…, Další písnička dne, Konec) pitval dost a jiným (O5 z5) nevěnoval zde na blogu dostatečnou pozornost. Takže teď trochu transparentněji, pokud se to někomu zdálo u O5 z5 netransparentní. Opět zpět spolu ve dvou. Jasné? Ok.
A na konec koutek poezie. Not mine.
Měla sem štěstí,teď nemám nic,
sem velkej hlupák a kdo je víc!!?
Měla sem všechno a všechno je v pánu,
teď snad už jen tu poslední ránu.
Ránu z pistole, nebo snad kladivem,
vše bude venku, i střeva půjdou ven.
První sníh
Nedávno přišel překvapivě první sníh. V sobotu ho u nás napadlo, ať nežeru, dva centimetry. Jenže o kousek dál, v Orlickém Záhoří, napadlo přes den okolo deseti centimetrů. Tu sobotu jsme tam dělali dřevo. Aby bylo přes zimu čím topit. Btw doufám, že v zimě bude dost sněhu. Loni mne pěkně vypekl, nenapadl a já lyžoval jen dvakrát. A to jsem si koupil novou helmu. 😡
Ráno okolo nuly, přes den maximálně deset stupňů nad nulou. Sakra. 😐 Už žádné lezení. Zima, studená skála, studené prsty, omrzlá skála. Snad se mi povede někde potrénovat i přes zimu.
No nevadí. Prostě to tak je. Když nic jiného, měl jsem možnost se zúčastnit Okresního sněmu Junáka v Ústí nad Orlicí. Bylo zajímavé vidět dalších padesát delegátů, dalších padesát lidí, kteří „kecají“ do vedení středisek a oddílů. Jen se mi zdálo, že je tam pořád stále málo lidí mladších ročníků. Věkový průměr bych tipoval tak někde k 45, 50 letům. Myslím, že by to chtělo trochu omladit. Náčelnictvo Junáka už s tím začalo a celkem se jim daří si snižovat průměrné stáří. Tuším, že to ještě nedávno bylo něco okolo 60 let.
O5 z5
Snad jsi přelousknul(a) dnešní nadpis. 🙂 Nějaký ten den jsem tu nebyl a za tu dobu se toho stalo poměrně dost. Nejspíš budu přeskakovat z jednoho tématu do druhého, a tak následující události nebudou řazeny chronologicky.
Nejdříve trochu o malování. Minulý týden jsem se pustil do malování obývacího pokoje. Dnes jsem skoro hotov, zbývá už jen jedna stěna a natřít radiátor + přidělat světlo. Zásuvky a vypínače už jsou vyměněny – dnes tu byla k tomu účelu povolaná osoba. A vypadá to, že nakonec obývák nebude čistě bílý. Jedna stěna bude nejspíš jiná. Zítra se rozhodne.
Pandořina skřínka
Včera odpoledne jsem přijel domů po dvou dnech pracovně strávených v Praze. Ty dny byly překvapivě ve stylu jídla. Začalo to ve středu obědem ve stylu švédského stolu + jedné kýty. Večeře pak byla mnohem romantičtější 😉. Vltava, loď, plavba, Karlův most a tak. Dokonce i utopence jsem si na dal. Číst dále
Obnova databáze
Úspěšně se mi povedlo obnovit databázi, kterou jsem včera zálohoval. Bohužel jsme přišli o několik málo komentářů ze včerejšího večera.
Také jsem by donucen vymazat hodnocení komentářů, takže u všech je nyní nula.
Nyní už vše funguje tak, jak má.
Skautský den a lezení
Dnešek začal na sobotu poněkud brzy. Vstávání v šest není nic moc. Čekal nás Skautský den konaný v Žamberku. Účastnil jsem se ho je dopoledne a pak v jen úplném závěru po bourání. Hlavní část dne jsem tam nebyl, tak nechám hodnocení na jiných. Překvapivě pro mne byla nejzajímavější část po obědě.
Vydal jsem se s Blešákem trochu si zalézt po Studeneckých skalách. Přiznávám, můj první výlet v tomto oboru. Když jsem z dálky viděl, co mne čeká, vůbec mi nedocházelo, že bych tu skálu měl zdolat. Začali jsme hezky polehoučku stěnou s označením IV-. Pak druhou se stejným označením. Celkem se mi podařilo zdolat čtyři stěny, ta „nejtěžší“ měla označení IV+. Na fotce vpravo je vidět poslední skála, kterou jsem zdolal. Ještě teď mne bolí ruce a nohy. Chci poděkovat Blešákovi za jeho ohromnou pomoc a trpělivost se mnou jako začátečníkem.
Fotografické začátky
Jsem zpět a jedeme dál.
Každý nějak začíná. I já nějak začínal s fotografováním. Svůj první foťák jsem dostal v sedmi letech. Byl jím východoněmecký beirette SL 100 N. Když jsem ho po dlouhé době znovuobjevil ve skříni, nestačil jsem se divit, co mne provázelo mými začátky.
Teď jen trocha, ale opravdu jen trocha, technických dat. I když si nedělám iluzi, že by jim rozuměl možná někdo jiný než Blešák.
Omlouvám se
Dneska jsem myslím někomu řekl něco, co jsem říkat neměl. Byla to sice pravda, ale tak hole podaná bohužel asi zněla trochu víc drsně než bych si teď přál.
Omlouvám se.