Včera ráno, když jsem se probudil, pršelo. Můj cykloplán byl v ohrožení. Nezpanikařil jsem a kouknul na net, abych zjistil, jak se to vlastně doopravdy s tím počasím má. Pršet dál nemělo, tak jsem vyrazil. Na kole do Žamberka, odtud pak cyklobusem na Šerlich. Kousek nahoru na Masarykovu chatu a pak už přes Velkou Deštnou domů. Cestou jsem se na chvíli stavil u skautek na táboře. Právě obědvaly a pak odpočívaly po náročném špenátu, který byl k obědu. No a o půl čtvrté jsem již byl doma i s 58 kilometry za sebou.

Navečer bylo domluveno malé posezení RS. Nejdříve na Babetě, nakonec jsme se ale sešli v Marvelu. Účast byla hojná, celkem 7 lidí. A jak už je na fotce vidět, o zábavu nebyla nouze. Falešný policista, hořící gril (stejně jako den předtím – nenechal si poradit, pyroman jeden, – dal tam maso a odešel), marná snaha přiblížit k nám indiána a ještě marnější a nedotažené zdolávaní supa. Došlo dokonce i na zpěv s pochodní v ruce. A nakonec nás tam odtud „vyhodili“ – že prý zahrádka má otevřeno do desíti, takže o půl dvanácté už je opravdu čas se přesunout dovnitř. Příjemně strávené odpoledne…

Opět jsem dnes cestoval a tak měl šanci poslouchat nerušeně rádio. Z dnešní písničky dne přidávám kousek textu. Tak nějak jsem se do něj zaposlouchal a myslím, že se sem – do doby a místa – hodí. Onoho zpěváka moc nemusím a píseň mne zaujala spíš co se aktuálnosti textu týče.

Nebudu to dál zdržovat, následuje kousek textu…

…

You touched my heart you touched my soul.
You changed my life and all my goals.
And love is blind and that I knew when,
My heart was blinded by you.
I’ve kissed your lips and held your head.
Shared your dreams and shared your bed.
I know you well, I know your smell.

…

I am a dreamer but when I wake,
You can’t break my spirit – it’s my dreams you take.
And as you move on, remember me,
Remember us and all we used to be
I’ve seen you cry, I’ve seen you smile.
I’ve watched you sleeping for a while.

…

(James Blunt – Goodbye My Lover)

Sakra…

V noci na dnešek si mi překvapivě zdál další sen. Byl poměrně dlouhý a celkem i zajímavý.

Hlavními postavami v tomto snu byl Pirát, Džouk, Sršeň a já. Byli jsme na čundru – někde na ostravsku tuším. Byla sobota odpoledne a my hledali nějaké vlakové spojení domů. Nejprve jsme na mapě našli trať, jenže hustota zastávek v té oblasti byla víc než mizerná. Čekal nás pochod cca 4 km k nejbližší stanici. Tam jsme se ubytovali v nějaké ubytovně a na pokoji řešili, co dál. Sršňovi to bylo jedno, kdy pojedeme domů – dnes nebo pozítří. Jede do Brna, tak je mu to fuk. Já jsem byl pro jet domů již dnes. Nakonec padlo rozhodnutí jet domů dnes. A tak jsme se jali balit.

Šel jsem před ubytovnu a tam jsem potkal jednoho nádražáka. Toho jsem se optal na nejbližší spoj naším směrem. Prý v 15:44. Bylo 15:45. ČD – znáš to. Doběhli jsme asi 20 metrů na nástupiště. Přišli jsme právě včas, vlak přijížděl. Jenže nebrzdil, prosvištěl si ho kolem nás dál.

Pak jsme koukli do mapy a opravdu! V oné vesnici byla železniční stanice a zastávka. A my stáli na zastávce. Rychlík profrčel kolem nás.

A to byl konec snu.

Cca posledních 24 hodin nefungovalo přidávání komentářů. Na vině bylo jedno z rozšíření se kterým jsem se již rozloučil. Díky Pirátovi za info o nefunkčnosti.

Překvapivě, po návratu z tábora domů, se mi zdály včera dva sny. Byly celkem krátké a proto dobře zapamatovatelné. V prvním snu jsem stál v ložnici u okna. Velká postel a tak. Bylo ráno, slunečné ráno. Koukal jsem z okna na nedalekou silnici, jak jezdí auta. Právě projíždělo nákladní auto s dvěma vleky. Do poslední zatáčky před náměstíčkem si ale řidič najel moc zeširoka, vleky si trochu nadjely a ten poslední skončil těsně za mostkem v potoce. Hned na to tam s sebou stáhl i první vlek. Auto jsem neviděl, protože mi zmizelo z dohledu za smrčky. a pak už jsem jen slyšel, jak se mačkají plechy.

Druhý sen byl snad ještě kratší, o to však zajímavější. V tomhle snu jsem totiž mazal Terce záda krémem po opalování. 😛

A otázka pro dnešní den: pozná někdo svoje záda na obrázku nahoře?

PS: Měla pěkná ramena v tom snu 😉

Letošní tábor skončil. Na Václavově Seči nás vystřídaly skautky. Po příjezdu domů jsem se nejdřív vykoupal, najedl a pak začal pomalu vybalovat.

Nevím, co dál mám k táboru říct. Chtělo ho to zažít. Osobně jsem si myslel, že to bude tužší boj. Celkem to ale šlo díky dobrému poměru účastníci x organizátoři. Po návratu domů jsem si opět začal zvykat na civilizaci. Ovládání dveří klikou místo shrnování, zhasínání pomocí vypínače, psaní na klávesnici, spaní v obyčejné posteli. Tak nějak jsem přijel z tábora naladěn úplně jinak – necivilizovaně, bez potřeby hlídat čas,… Za pár dní se všechno vrátí zpátky do zaběhnutých kolejí a ani na mně nebude znát, že jsem na nějakém táboře byl.

A jestli zítra budu mít náladu a chuť, zajedu se někam projet na kole.

Tak zítra nám to začne. Další skautský tábor. Můj v pořadí již osmnáctý. První skautský tábor, který jsem prožil, se konal u Štítů (Tábor ran – náplast se počítala na metry) a jak tak počítám, v oddílu ho pamatuji jen já a Bondy.

Malá vsuvka. Začalo pršet. Poznal jsem to až z internetu podle doplňku ve Firefoxu. Běžím ven pro dvoje kalhoty, které potřebuji zítra na tábor. Na chodbě přede dveřmi nacházím v koši moje kalhoty. Sousedka je sebrala ze šnůry. Díky. Poděkoval jsem jí.

Zpátky k táborům. Letošní tábor bude a nebude náročný. Bude, protože nás jede málo a na každého vyjde více služeb. Nebude, protože menší stádo se hlídá snáz. Bude, protože tam jako jediný ze šéfů strávím celých 14 dní tábora. Nebude, protože šéfů by tam mělo letos být relativně dost. Bude, protože meteorologové hlásí déšť. Nebude, protože nejsme z cukru. Teda až na Čikitu.

„Je lépe milovat a ztratit než nemilovat vůbec.“

M. Brining

Kdybych byl Forest, šel bych se proběhnout…

Forrest Gump: [running]
I had run for 3 years, 2 months, 14 days, and 16 hours.
[he stops and turns around]

Young Man Running:
Quiet, quiet! He’s gonna say something!

Forrest Gump: [pause]
I’m pretty tired… I think I’ll go home now.

A letmo (opravdu jen letmo) jsem začal plánovat dovolenou. Spíš jen takový nápad. Samozřejmě jen teoreticky – tak, jak mi to bylo doporučeno.

Posunu se zas kousek dál. Písnička dne už nestačí a tak zkouším i video, nechal jsem se inspirovat článkem na iDNESu. Zkus třeba na Youtube zadat do vyhledávače „banned commercial“ a vyběhnou ti všechny reklamy a spoty v televizi zakázané. Je jich spousta a jsou super.

Dnešní písničkou dne je melodie z jednoho kultovního filmu, který se dočkal dalších pěti pokračování. Ústřední melodie z filmu Rocky (pěkný web o celé sérii na https://www.balboa.estranky.cz). Pěkné video s onou písní lze najít opět na YouTube i pomocí Googlu (prohledává totiž i YouTube).