Dneska dopoledne jsme se vrátili z výpravy do Červené Vody. Můj krokoměr se doma zastavil na 24 963 krocích. Za víkend vlčata vydupala na Křížovou horu, navštívila pevnost Bouda a do třetice vlčata vyběhla na rozhledu na Suchém vrchu. A když jsme se v sobotu dopoledne vraceli z Křížové hory, míjeli jsme pole s balíky. A tak začala bitka o balíky, koulení balíků a podobně. Čikita se tam také nečekaně stal letcem (viz foto). Letec trochu nedobrovolný, dopad poněkud tvrdý (hodně tvrdý), ale za minutu už zase lezl na balík.

Ani po jídelní stránce nám nebylo špatně. Písmenková polévka, marmeláda, špagety,… Snad jsem moc nepřibral. A hlavně!!! Dařilo se nám utahat vlčata – pohybem, prací s lopatou v ruce a neodpočinkem. Ráno spala do osmi!!!

Myslím, že po delší době opět velmi povedená vlčácká akce. Fotky najdeš na vlčáckých stránkách ve Skautské galerii.

Dneska odpoledne jsem se konečně vrátil z Jeseníků, kde jsem trávil víkend v Ostružné. V pátek odpoledne mě kolo neslo z domu do Ostružné. Asi o půl páté jsem v Líšnici potkal Blešáka, který se divil kam až to jedu, prý abych dojel za světla.

Už v Králíkách jsem si říkal, že s tím švihnu.Další sílu do cesty mi přidával až sjezd do Hanušovic – pořád z kopce podél Moravy. Tu sílu mi zas vzalo moje zabloudění, když jsem si to šinul místo na Jeseník na Šumperk. To nic. Jen pět kilometrů navíc.

Číst dále

Ještě jeden odkaz dávám do placu. Nedávno mi přišel od Piráta a opravdu stojí za to. Na serveru https://www.youtube.com/watch?v=gjyWP2LfbyQ (video již není dostupné) je umístěna reklama na automobil s podtitulem „Není dabing jako dabing“. Doporučuji klikat jen případě, že máte zapnutý zvuk.

Vezmu to hezky popořadě a pomalu. Nových informací tu pro tebe bude nejspíš hodně. Nejprve pár zajímavých odkazů, které mě v poslední době zaujali.

Na stránkách https://www.zamzar.com najdeš online převodník souborů. Ve čtyřech jednoduchých krocích lze mezi sebou převést 42 druhů souborů (dokumenty, obrázky, audio, video) – samozřejmě vždy jen video na video, dokument na dokument, atd. Převedený soubor si necháš zaslat emailem nebo si ho můžeš vyzvednout přímo na serveru odkazem, který dorazí emailem. Převáděl jsem M4V na AVI a výsledné video se trhalo, při převodu na MPG všechno proběhlo na jedničku. Až narazíš na neznámý typ souboru, doporučuji zkusit převést pomocí https://www.zamzar.com.

Druhým zajímavým webem je server Heavens above (Nebe nahoře), kde se dá vyhledat poloha, viditelnost a čas průletu pomalu všeho, co pluje po obloze. Planety sluneční soustavy, stanice ISS, Genesis-1, celá souhvězdí a spoustu dalšího… Na úvodní stránce serveru Heavens above je vpravo pod nadpisem Anonymous User odkaz Poloha, zadáš místo pozorování a dál už můžeš zkoumat kdy jaký objekt bude vidět.

V pondělí vyhrála písnička Zachraňte koně z roku 1990 od skupiny Kamelot.

Zahrádka pořád roste.

Opět se mi dnes zdál další sen. A tak ho sem napíšu.

Stál jsem s kolegyní (rozumněj jako kolegyně v tom snu – prostě parťák) u lesa na malé louce, trochu v kopci. Byli jsme na (snad) vojenském cvičení, možná jen ukázce. A naším úkolem bylo odstřelovací puškou zneškodnit někoho, kdo se k nám blížil mezi stromy. Já ani parťák jsme se netrefili a tak nám nezbylo nic jiného než útěk. Utekli jsme po cestě do lesa a po chvíli zabočili vlevo do svahu, mezi asi tak dvacetiletými smrčky. Nějak jsem se tam nemohl pod ně dostat – jako bych měl na zádech velký batoh a ten mi nedovoloval se pod smrčky vejít. Pořád jsem to zkoušel a strach z dostižení pronásledovatelem mně hnal pořád dál. Pak najednou střih a vlézal jsem do něčeho, co vypadalo jako novodobý, ale opuštěný bunkr. Díra do země. Na dně asi 130 centimetrů vody. Po stěnách, a na stropě nažloutlé kachličky. Skočil jsem tedy do té vody (viděl jsem se z boku – jak kdyby vedle mně stál kameraman taky ve vodě).

A to je vše. Víc si nepamatuju.

Ve středu večer mi přišel e-mail. Zvláštní na něm bylo, že mi ho poslal Džouk (teda ne jako že je přímo od Džouka, ale spíš to, co v něm bylo). Dostal jsem pozvání se zúčastnit internetové hry Travian. Delší chvilku jsem váhal a vymlouval se na nedostatek času, spoustu jiné práce atd. Nakonec mne však přesvědčila a já se zájmem (a po zkušenostech s Red Dragonem 1 – nyní už Red Dragon 2) vyplnil registrační údaje a dal se do toho.

Registrace proběhla v klidu a velmi snadno. Po přihlášení jsem nevěděl, co mám dělat a podle toho to také dopadlo. Bezhlavé stavění a budování. Pak jsem se uklidnil, přečetl si manuál (hledám v něm i teď a ještě dlouho budu). Základním principem je postavit dobře fungující infrastrukturu (obilí, dřevo, hlína, železo), protože suroviny v závorce jsou potřeba ke všemu – stavba dolů, budov, budování armády. No a pak se válčí. Zatím nevím jak, protože nemám ani jednoho vojáka. To však přijde.

Na tom, jak jsem začal hrát, mně mrzí dvě věci. První věcí je moje přehnané a neuvážené stavění na začátku. S tím se snad poperu a nebude to mít větší vliv na moji vesnici do budoucna. Druhou mrzutou věcí je fakt, že jsem se nepřihlásil přes Džoukův odkaz (plynuly by z toho pro Džouka jisté výhody) i když hrajeme každý v jiném světě…

„Signa inferre! Praege! Concursu! Ad gladios! Infestis pilis!“

„Do útoku! Vpřed! Na zteč! Taste meče! Vztyčte kopí! „

Je spoustu věcí, které nemám r…

Změna… O tomle dneska psát nebudu. Začal jsem uklízet ve svém „prvním“ šuplíku. Třídím potřebné věci od nepotřebných, staré výpisy z banky, od telefonu, různá blahopřání, dopisy a podobně… A narazil jsem i na několik unikátních věcí. Moje modré lenonky, které se mnou byly ve Francii. Poslední dopis od své první lásky. Bylo to poměrně odvážné číst ho po tolika letech. Upřímně – celkem mne dojal. Našel jsem spoustu dopisů z táborů (viď, Zlato) a z vojny… A taky vstupenku ze Všeobecné Československé výstavy konané v Praze v roce 1991 (výstava se koná jednou za 100 let!!!). Povolávací rozkaz. Dvě kopějky. A taky jedno krásné paličkované srdce…

Od čtvrtka nám doma nejde internet. Něco kuchali na sloupu odkud chytám signál, prý stačí restartovat router. No jo, jenže my žádný nemáme. To nic. Dnes by mělo být snad všechno OK.

Ano, je to tak. Anička se nám rozstonala. Chytla někde nějakou kykyritýdu (ekolog veliký – zase někde olizovala čolky v parku). V sobotu dopoledne jsme jí byli s drahou polovičkou navštívit v Albertinu. Nemocně moc nevypadala, kromě teploty a kašle. To ale k vážné nemoci stačí. Určitě se nám brzy uzdraví, bude zas běhat s lakroskou, rozdávat úsměvy, pojede na tábor,…

Aktualizováno 2007_06_04_10:35:

Aničce je líp, momentálně čeká na vizitu, tak se dozví víc. A máte se stavit – má to tam dlouhý…

Ano, zahrádka poměrně roste. Kedlubny rostou jako blázen (jen ti slimáci jim dávají zespoda čouda), hrášek jsem musel opřít trochu jinak, protože ležel na kedlubnách. Jahody se červenají bez nějakého velkého zásahu. Mrkev taky jede jako drak. Celer – tak ten je tak nějak napůl. Moc se mi nelíbí. Snad se z toho dostane. Cibule, tak ta je v pohodě. Pórek by chtěl malinko rozsázet do hrobečků. Rajčata jsou přisypána a vesele rostou do nebe. No a ředkvičky už nejsou žádné. Poslední jsou na fotce nahoře. A za to všechno může má drahá půle, já to jen zalévám.

A rozhodl jsem se popsat tebe, čtenáře mého blogu. Blog čte někdo:

• kdo má hodinky dvakrát dražší než já,
• komu mám za dva roky naplácat na zadek,
• komu plním sny,
• kdo měl tu odvahu vyznat lásku po internetu aniž by věděl jak to dopadne,
• koho mám stále rád ať se děje co se děje,
• kdo se na mne snad už nezlobí a koho jsem zklamal,
• kdo šel do světa a vypadá, že se brzy vrátí
• a další…

Našel/našla jsi se?

2 roky, 2 měsíce a 26 dní… a co dál?

Není nad to, si v autě zesílit pořádně rádio. Když jsem dnes jel dnes z Líšnice, tak se mi to povedlo. Konečně jsem si užil tu hlasitost. Zrcátka vypadají krásně, když se v nich chvěje sklo do rytmu právě hrající písničky. Také jsem konečně zjistil, na jakou maximální hlasitost se dá rádio nastavit. Je to na číslo 47. Na 33 jsem si vychutnával 4 Non Blondes a jejich What´s Up z roku 1993. Následně začli v rádiu hrát písničku Wouldn’t It Be Good z roku 1983 od zpěváka jménem Nik Kershaw, takže jsem si poslechl i ji.

Není mi dnes nějak dobře. Do breku, do blití, dopr….