Je velmi pozdě se zmiňovat o Velikonocích. Spíš komerční svátek než něco jiného. Radši se nezmiňovat.

Vlčata dnes ani nezlobila. Měla slíbenou dvojitou dávku fotbalu a tak jsme jim jí dopřáli. A mezitím si trochu „zaRiskovala“.

Místo rozebírání už zmiňovaného svátku jsem se rozhodl zde trošku sepsat drobné postřehy z dneška a dnů nedávno minulých.

1. Nedávno jsem viděl jít jedním městem mateřskou školku. Překvapilo mne, že první a poslední dítko má na sobě reflexní vestu. Já nic takového za svých mateřsko-školských let nenosil. Pokud je to standard, budu jen klidnější až můj špunt bude ťapat ve školce s touto vestou.
2. To samé město, ale jindy. Slečna, asi tak sedmnáct – osmnáct, hnědé trochu zakroucené vlasy po ramena, nápis Autoškola. Zatím všechno v pořádku. Přidej si k tomu modré nákladní auto značky LIAZ. Odvážná to slečna. Jen tak dál…
3. Seznam.cz a jeho mapy se dočkaly dalšího rozšíření. Nabízí historické mapy z poloviny devatenáctého století. Úkol do příště: najdi svůj dům.
4. Info ze zahrádky: Kedlubny, na které se nedostal foliák, to mají nejspíš za sebou.

Zase mne vytáhla na výšlap. Kdo? Ona. Má drahá půle. Místo kolmo jsme se nakonec vydali autem do Moravského Karlova. Odtud nás čekal výstup na Křížovou horu. 210 metrů převýšení. Cestou jsme potkali nějaké kozy za plotem a ovce, které už za plotem nebyly.

Nahoru jsme se konečně dostali po dvaceti minutách zdolávání kopce. Na Křížové hoře vyrostla nová rozhledna. Oficiální otevření je plánováno tuším na červenec. Měli jsme však štěstí (nějaký mladík měl klíče a pouštěl dovnitř jakousi výpravu) a dostali jsme se na rozhlednu. Po prohlídce okolí nás čekala další část pochodu a to zpět k autu. Jinou cestou však. Okolo kravína, starého, rozpadlého mlýna a ještě staršího – spíš německého – hřbitova.

Když teď koukám na krokoměr, tak to bylo 10 742 kroků, 8,16km, 488 kalorií za hodinu a padesát jedna minut.

Sobota byla dalším náročným dnem. Začala deseti kilometry na kole a pokračovala celým dopolednem u dřeva. Po obědě následoval už skoro pravidelný trénink v lakrosu. Konečně se nás sešlo víc. Dokonce bylo lakrosek o jednu méně než se nás sešlo. Po krátkém rozházení a vyhození jiných hráčů ze hřiště jsme se do toho konečně dali. Hráli jsme 4 na 3 + jeden rozhodčí. Po pauze a prostřídání týmů jsme toho okolo čtvrté nechali a rozešli se.

Pak už následovali jen skoro příjemnější věci. Chvíle štípání polen z dopoledne byla odměněna klobáskami na grilu (oboje od Piráta z firmy).

Začnu vesele. Na adrese https://www.vecernicek.com najdeš seznam všech večerníčků vysílaných u nás od 4.9.1966 do 4.4.2005. Můžeš se podívat jaký večerníček běžel třeba 17. listopadu 1989 nebo v den tvého narození.

Také jsem zprovoznil Galerii. Zatím tam jsou provizorně fotky z Ringa, které po naplnění Galerie ostatními fotografiemi smažu.

Určitým vývojem prošly i obrázky u příspěvků, což můžeš vidět u prvních čtyř příspěvků. Skončil jsem nakonec u pevné šířky 240px + okraj + stín s průhledností 50%.

Sen první
Tenhle sen se mi zdál už minulý týden. Večer jsem byl v nějakém velkém obchodním domě, který zavíral v 23 hodin. Stál jsem v jedné úzké uličce mezi vysokými regály se zbožím a koukal se na film, který promítali na zeď. Moc jsem z něj neměl, protože mi ve výhledu bránily ty regály – šířka mnou viděného filmu mohla být tak metr a půl (celková velikost „plátna“ byla asi tak 14 x 7 metrů). Okolo pořád někdo chodil a vyhazoval lidi po zavíračce, aby už šli domů. Má drahá polovička tu taky někde byla, tuším o regál nebo dva vedle. Spolu jsme pak šli k zadnímu východu, kde byla šatna a koupelna pro personál. Nikdo tam nebyl. Položil jsem drahou polovičku v koupelně na bledě-modře vykachlíkovanou podlahu na ručníky, kde jsme se pak milovali.

Sen druhý
Poušť, skály, písek, vojáci. Na sobě jsem měl „pouštní“ světlý maskáč a někoho jsme honili. Utekl před námi do malé dřevěné boudy stojící opodál. Vlezli jsme po žebříku dírou v podlaze do podzemí.Tam jsem se nějakým způsobem ocitl vleže v malé mezeře a kolem mne začali pobíhat takoví mal, asi 15cm, vysocí, človíčkové, kteří se mne snažili zatáhnout dál do té mezery.

Pak střih a viděl jsem to očima těch utíkajících. Když jsme do té dřevěné boudy, zahlédli jsme o kousek níž v poslední zatáčce první průzkumnou hlídku protivníka. „To bylo o fous“, říkal jsem si. Zase žebřík a šup otvorem do podzemí. A tímto způsobem asi tak o pět pater níž.

Sen třetí
Skautské závody a lezení po nějaké nízké budově – bunkru, vodojemu nebo tak něco. Soutěžili dvojice a mým partnerem byla má drahá polovička. Tu trať a stanoviště už jsem absolvoval podruhé a tak jsem nemohl drahé polovičce radit. Dvojic se nás tam sešlo víc a hledali jsme nějakou nástěnku s něčím. Nástěnku jsme „našli“ (já přece věděl kde je), jenže se mi zdála divná. Místo toho, co na ní mělo být (od minula a od přípravy závodů), tam byl jakýsi katalog digitálních fotoaparátů s jejich vyobrazením.

Začalo to už v sobotu ráno. Dopoledne jeli jsme do lesa na dřevo (a to jsem to ŽBK jel na kole 🙁 ). Po obědě mne čekalo štípání přivezeného dřeva.Za deset dvě jsem odložil sekyru (Fiskars – jak jinak) a kolmo se dopravil na hřiště k Penny a čekal na ostatní, abychom mohli zahájit náš úplně první lakrosový trénink. Je pravda, že v pěti lidech jsme si moc efektivně nezahráli, ale sranda byla. A co teprve potom, když s námi hráli fotbal nějací kluci. Hlavním hřebem byly potom dva nanukáče 🙂

Po čtvrté hodině jsem se vrátil k sekyře a doštípal poslední špalek. Pak už jen samé lepší věci. Od šesti šipky u Kance. Jenže všechno bylo trošku jinak. Bondy přišel v čas, Blešák přišel asi o 5 minut později. Anička a Evža přišly o 20 minut později. Uvnitř hospody v nekuřácké části probíhala nějaká soukromá párty. Tím pádem byly šipky obsazeny (házet přes hlavu důchodcům není náš styl). A pak další zjištění. Že v téhle hospodě nevaří. No, to jsme mohli vědět. Jenže sháněj si v Žamberku nekuřáckou hospodu. Grr… Po několika kofolách, pivech, utopencích a pivních sýrech jsme se odebrali domů.

No a dneska to pokračovalo. Drahá polovička mne vytáhla na procházku do parku (taková dálka…) a po obědě (bramborový salát a sekaná) jsem odjel do Žamberka za prací. Tentokrát se týkala broušení futer. A… pak už domů. Na kole… 🙁

Snad už je to s přístupností novýho blogu lepší. Pokud máš nějaký připomínky nebo zprávu o nefunkčnosti, zanech prosím vzkaz u tohodle příspěvku (v případě nefunkčnosti i čas nefunkčnosti v případě, že se neshoduje s časem psaní komentáře). Díky 😉

Doplněno 2007-04-02_15:22:
Informoval jsem se, proč tomu tak je s tou nedostupností. Je potřeba, aby se informace o něm (o blogu) roznesla i k tobě. Dejte novému blogu tak ještě týden a pak to bude (snad) lepší. Výhodu mají ti, kteří jsou ze „stejné sítě“ jako je blog. Blešák, Prasoň atd.

Tak podruhé a snad lépe. Ze začátku se sem nebylo možné dostat. A jelikož čteš tyto řádky, tak už vše funguje jak má.
Teprve teď jsem si uvědomil, jaký že obrázek má můj první příspěvek. Nic pozitivního. Zkusím to trošku napravit a proto dávám do placu kousek fotky z jedněch mých prvotních narozenin. To popelářský auto bylo tenkrát hit. Prý jsem byl pokaždý, když jsme šli okolo, přilepený na výloze hračkářství a chtěl to auto. Jednou tam však nebylo. :o( Nakonec všechno dopadlo dobře a kukabus na mne čekal doma. :o)

Začínám blog plnit vším, co by měl správný blog mít. Příspěvky, počítadlo, antispam, odkazy atp. Další věci, jako třeba komentáře, už jsou taky na tobě.

Přestěhoval jsem se někam jinam. K sobě, k Matesovi. Nová adresa, nový vzhled, nové všechno. Zatím je to tu v plenkách a snažím se to tu zkulturnit k obrazu svému. Chvíli to asi potrvá. Založil jsem stránku PŘIPOMÍNKY, kde můžeš publikovat nalezený chyby, zbytky anglického textu atp., Po nějakém čase stránku zruším. No a pro začátek přidám jednu fotku přejeté lasičky, kterou jsem našel včera před domem na silnici.

Stěhuju se. Stěhuju svůj blog jinam. Toto je předposlední příspěvek, co tu píšu. Trochu mě to tu začalo omezovat – možnosti nastavení čehokoliv a tak. Přestěhoval jsem se na adresu. Nový blog je na https://martinkroul.cz/bloguje. Oprav si prosím tuto adresu, pokud jí máš uloženou v Oblíbených stránkách nebo Záložkách.

Takže ještě jednou. Blog přesunut na:

https://martinkroul.cz/bloguje

edit 2024: správná adresa je https://martinbloguje.cz

Doplněno 2007-03-29_19:11: Prý nějaký problém s dostupností. Buďte prosím trpěliví a zkoušejte to.

Doplněno 2007-03-29_22:17: V 21:24 jsem měl na nové blogu „cizí“ návštěvu. Takže to už snad funguje.

Doplněno 2007-03-30_15:34: Momentálně server nejede. Asi toho má moc. Zkus za chvíli.