Zase týden pryč, týden od mého posledního příspěvku. Poslední týden stál pracovně za prd. No a soukromě to taky nebylo zrovna moc růžový. Tak nějak to bylo od průseru k průseru. 😖🍸 Žádný podrobnosti radši ven nepustím… O víkendu jsem si pěkně odpočal, převážně s klávesnicí v ruce. Jo a taky jsme si byli s drahou půlí zaplesat. Hasičskej ples. Nějak to ze začátku vypadalo na pomalej rozjezd. Pak jsem ale šli k bááru a bylo to. Zkusili jsme takovou červenou vodu, co vypadala jak jahodová limonáda a chutnala podobně. Po jednom rusákovi se jmenovala. Tygr ho určitě zná. A neskončilo u jednoho štamprlete. 🍸🍸🍸🍸🍸 Taky se nám podařilo po dlouhý době vyhrát spoustu cen – 2x víno, 1x reflexní vesta, 1x hrníček i s víčkem a ještě něco. Jen nevím co. Grr.. snad si vzpomenu. No každopádně jsem ráno spal jak dudek a podařilo se mi zaspat i obvyklý ranní vyrvál (bouchání dveřema, napouštění vany – viď Madlsone 😡 atd.). A jak už jsem spal, zbytek neděle byl v klidném tónu. A i má drahá půle už na mne nebyla naprdnutá. ❤️

Nedávno (o víkendu) se mi zdál jeden. Prodával jsem v autobuse jízdenky. Z takové té mašinky jak to tam těm řidičům leze. Řidič řídil a já prodával jízdenky. Byl to docela záhul. Musel jsem si pamatovat jak jdou za sebou jízdenky a tak dál. A pak se nám ta mašinka na lístky podělala. Na displeji se objevil nějaký „Memory error“ a bylo vymalováno. Tak ji vzal řidič do ruky a začal s ní klepat. Potom… začal zvonit Pirátovi budík na mobilu. 🙂 Takže nevím, jak to dopadlo.

Jo a včera jsem se dal do čtení knížky s názvem Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách. Vřele doporučuji.

Víkend skoro končí. Dal mi pořádně zabrat. Od pátku do soboty jsme pořádali Velký kulový – takovej malej roverskej závod. V pátek jsme začali noční etapou jen tak lehce po Žamberku. Perličkou byla absolutní tma, když snad na půlce okresu nešel proud. No a v sobotu následovala denní etapa. Od půl devátý do půl čtvrtý běhalo pět dvojic po žamberecku a plnilo různé úkoly.
Letošní ročník byl nultý, takže naše roverstvo bylo takovými malými pokusnými králíky. Na příští rok plánujeme účast otevřít (letos jen naše středisko).

Jakmile jsme skončili s VK2007, frčeli jsme na ples. No, vrátili jsme se poměrně brzy, jelikož ospalost byla poměrně velká. Podařilo se mi vyhrát koště. 😎 No samozřejmě, že jsem v noci spal jak špalek a ráno se mi moc nechtělo vstávat. Teď už se mi zas chce spát.

Vlčata včera schůzku neměla. Jel jsem do Mnichova se podívat na stavební veletrh.
Vstával jsem po druhý hodině, abych pak mohl ve tři nabrat kolegu a mohli jsme pak dál frčet směr Praha. Před půl šestou jsme byli v Praze na Zličíně na autobusáku. Přesedli jsme do krásného žlutého autobusu od Student Agency a jelo se dál.

Segra mě vyhání … sakryš. Zítra do dopíšu.

Tak jsem zas tu a dopisuju. Číst dále

Víkend je pryč. Začínal poměrně hekticky. V pátek o půl třetí jsem byl u Bondyho v Pardubicích. Pak zas v šest na oddílovce. Po oddílovce následovala rada – tam jsem byl jen chvíli. No a v sedm jsem už pádil pro svou drahou polovičku, aby jsme se u nás zúčastnili Maškarní zábavy. No a ve čtvrt na devět už jsme byli na sále.

Zábava se rozjížděla poměrně pomalu a ze začátku to stálo za prd. Pak se ale rozjela a bylo vše OK. V sobotu časně ráno (v osm) jsme vstali a jeli do zas do Žamberka pracovat. Odvézt nepořádek do sběrného dvora a vytvořit nivelačkou podklad pro dlažbu. Po obědě jsme ještě s tátou rozřezali borovici, co se v půlce zlomila při těch vichrech v pátek. Zbytek dne byl odpočinkový. No a v neděli odpoledne jsem absolvoval túru ze Slatiny od mostu k Plačtivé skále. Sem tam to bylo horolezectví. Tak, a to je vše. Celkem povedený víkend.

Číst dále

Rád bych ti představil jeden projekt, jednu skvělou myšlenku. Jedná se o BOINC (Berkeley Open Infrastructure for Network Computing). Je to způsob distribuovaných výpočtů, kdy si do počítače stáhneš kousek nějaké práce, kterou počítač přechřoupá a pošle zpátky. Využívá se volná výpočetní síla počítače. A počítat se dá téměř cokoliv, témat je spoustu – od strategických her (Chess960@home), přes globální oteplování (Climateprediction.net), astronomii a fyziku (SETI@home, LHC@home, Einstein@home) až po biologii a medicínu (Malariacontrol.net, Predictor@home, Rosetta@home).

Většina z těchto projektů jsou seriózní vědecké projekty za kterými stojí univerzity. Výsledky zveřejňovány a slouží k dobrým účelům.

Já osobně jsem členem Czech National Teamu. Rád se pochlubím svejma výsledkama 😎 . Třeba v projektu Predictor@home, který se zabývá modelováním proteinů, se mi povedl životní úspěch. Nyní jsem DEVÁTÝ v České Republice.

Kdyby ses chtěl(a) připojit a nevěděl(a) bys jak, dej vědět klidně poradím. Stačí jen počítač (s připojením na net) a jeho nevyužitá výpočetní kapacita a je to.

(Obrázek stažen z https://boinc.berkeley.edu/)

Na některý lidi jsem si poslední dobou neudělal tolik času, kolik by si zasloužili. Na některý lidi jsem si zas udělal víc času než by si zasloužili. Zkusím to napravit. Snad ještě není pozdě.
Poslední týden jsem nějakej akolektivní. Některejm z vás jsem možná neodpověděl na smsku, jinýmu třeba na e-mail. Tak nějak jsem pustil všechno okolo z hlavy a bylo to. Jsem bez nálady. I když ve středu odpoledne byla světlá chvilka. Snad se to příští týden zlepší.

Velké kulové 2007 se blíží. Práce pomalu finišují. Jestli to dneska dobře půjde, dáme s Robinem dohromady propozice.

Tak už je to snad za náma. Nový rok dávno začal a je trošku větší klid.

Týden mezi Štědrým dnem a Silvestrem jsem využil na dodělání GALERIE, na jednu pracovní brigádu v Remízku a na plánování Velkého kulového. Docela to uteklo a dneska jsem si ho opět valil do práce.

Poslední dny minulého roku jsem strávil v Olomouci. Se svou drahou polovičkou. Teda vona je to poslední dobou taková netykavka, to se snad zlepší, a i jinak zlobí. Předsevzetí, že mne zlobit nebude, si nedala. Ale jinak jí mám rád (viz obrázek).

Nový rok jsme pak spolu s další spoustou lidí přivítali na Dolním (snad) náměstí. Krásný ohňostroj…

V pondělí dopoledne jsem už jsem si ho frčel vlakem domů. A zbytek cesty stopem, i když teda trvalo to poměrně dlouho – to stopování.

Tak, je Štědrý večer… Spíš už jeho závěr. Dárky jsou rozdány, rozbaleny. Den pomalu končí a nový za chvíli začne. Snad užil(a) sis tenhle den jak nejlíp to šlo.

A možná to pozítří vypadá na malé výročí… Viď, Pirátku 😉

Ať jsou tvé dny dlouhé…

Nevím, nemůžu říct, že by dnešek byl v něčem lepší než včerejšek.

Včera jsem byl s Pirátem trochu sportovat. Na hodinku jsme si dali squash. Ještě teď z toho mám natažený záda. Skvělé odreagování a vypadá to, že do konce roku půjdeme ještě jednou.

Dneska jsem byl ještě v práci. Sice jen krátce, ale byl. Docela to uteklo a byl jsem rád, že už o půl čtvrtý jsem tam nebyl. Znova tam zavítám snad až za jedenáct dní.

Taky mne dneska bolí zub, no zub, no. Vpravo dole a vzadu. Nejdřív jsem si říkal, jestli jsem se někam nekousnul nebo něčím se nerejpnul do dásna. Ale až doma odpoledne jsem zjistil jak se to vlastně má. Pomohla mi k tomu baterka a zrcadlo. Chvíle strachu a chvíle svícení baterkou. Jak jsem nakonec zjistil, leze tam z dásna další zub. Potvora jedna. Kdyby to aspoň nebolelo. Teda jako že to nebolí hodně jako spíš trvale. Trvalá tupá bolest. Grrr… A dvaadvacátej prosinec k tomu…