Jak jsem dnes cestoval

28. 04. 2007 Doba čtení: 2 minut

Cedule na Mezivrší

Po deváté ráno jsem se vydal z domova směr ŽBK. Odtud pak má trasa vedla přes Kunvald – Bartošovice – Neratov – Černou Vodu – až na Mezivrší. Tam jsem si dal lehký oběd a pokračoval jsem dál k Anenskému vrchu a na naše tábořiště na Václavově seči. Kuchyň stojí (i když je nějaká oloupaná 👿 ), vodopád pořád vodopáduje. Taky tady jsem posvačil. No a pak už jen sjet do Rokytnice a přes Kunvald a Žamberk domů.

Podle tachometru jsem najel 74,52km průměrnou rychlostí 17,48km/h a to všecho za cca 6 hodin hrubého času.

  • nejhorší úsek: no asi Zmrzlík (překvapivě ne stoupání z Černé Vody na Mezivrší)
  • nejlepší úsek: Anenský vrch – Kunvaldu – takřka bez šlapaní
  • frajer dne: jeden pán, co si to šlapal z Rokytnice na parkoviště pod Haničku na horském kole – se špuntem v sedačce před sebou i za sebou

Provoz na silnicích nebyl výrazný, spíš byl skoro žádný. Cyklistů jsem také mnoho nepotkával. Jen na Mezivrší stálo asi šest aut. Lidé spíš lítali po zahrádkách.
Nohy mne opět bolí, jako vždy. V úterý si zase neodpočnou, čeká je prý Libavá. Ve středu si odpočnou, ale pak opět ve čtvrtek a v pátek dostanou zabrat. 😕


Změna je život

27. 04. 2007 Doba čtení: 2 minut

Screenshot z programu CyklotrasyZítra se jedu zase projet kolmo, potřebuji natrénovat na příští týden. V programu Cyklotrasy jsem si naplánoval trasu. Celkem cca 74 km, výškové převýšení 550m, nastoupáno a sjeto 942 výškových metrů. A mraky dalších čísel a statistik, profil tratě, itinerář, deník. Pro tebe, když najedeš za sezonu víc jak 500 kilometrů, přímo ideální program. No a jak myslíš, že se do mapy dostala Václavova Seč? No dobře, nebudu napínat 🙂 , můžu za to já. Stačí se dohodnout se správcem oblasti a lze přidávat prakticky cokoliv. A cena? 169Kč + 69Kč za každou oblast (další aktualizace oblastí je zdarma!).

A další drobné info:

  1. kedluben přežilo víc než jsem předpokládal – cca 20ks
  2. vyrážka pomalu ustupuje
  3. smajlíky snad už fungují stabilně
  4. nahoře pod výběrem stránek přibyla navigace pro lepší orientaci v hloubi blogu
  5. osmička, co se mi zase dál klube vlevo dole už od úterka, stále tlačí
  6. rozhodl jsem se do nadpisu příspěvku pravidelně nedávat „aneb“

Tibet aneb teprve sobota

10. 03. 2007 Doba čtení: 2 minut

No jo, už jsem doma. Ten sádrokarton šel nějak rychle. Spíš jen držet desky. Na věci další už si montér vystačí sám.

Mám to nějak popletený, dneska už mám neděli. Jestli to nebude tím, že jsem v pátek měl dovolenou. V pátek ráno jsem odvezl svou drahou polovičku k doktorovi a po drobných nákupech jsme okolo půl jedenácté byli zpět. Po uvaření a snědení zapečených špaget se čas nachýlil a já odjel si letos naposled zalyžovat. Na pátou jsem se vrátil, abych se mohl zúčastnit oddílovky. No a z oddílovky rychle za drahou půlí. Převlíknout, doma nabrat ségru s tím jejím a hurá do Ústí. Pak následoval maturitní ples – no comments. Po druhý hodině ráno, když už i hudba skončila, jsme vyrazili domů.

Ráno následovalo moje brzké vstávání a pomoc při montáži sádráče na strop. No, teď už jsme doma a nevypadá to moc růžově. Osobně to vidím na delší siestu.

A teď k tomu obrázku taky. Dneska je to přesně 48 let od krvavého potlačení protičínského povstání v Tibetu. Na spoustě radnic dnes visí nebo vlaje tibetská vlajka. A podle serveru TIBINFO by měla být dneska vidět tibetská vlajka i na radnici v Žamberku. O tom co se v roce 1959 stalo v Tibetu se můžeš dočíst třeba v článku na TIBINFO.CZ nebo si to prostě vygůgluj. Nebudu tady psát to, co už bylo několikrát napsáno.


Lyžovací neděle aneb jako tučňák

11. 02. 2007 Doba čtení: ~1 minuta

Dneska jsem se snažil odpočívat. Dopoledne to šlo. Pak jsem ale dostal nabídku na odpolední lyžování a bylo po odpočinku.

O půl druhý už jsme stáli na svahu. Bylo spíš mlhavo, pár stupňů nad nulou, asi 40cm sněhu. Na 11. února celkem solidní podmínky. 😀 Sjezdovka byla v rámci možností upravená. Sníh však pomalu odtával a tak byl poměrně těžkej. Začínala to bejt taková hutná hrabanina. A tak se mi povedl jeden solidní pád. Na dojezdu byla taková ta mulda o kterou každej zatáčí, aby dobře najel k příjezdu k vleku. Trošku jsem se o ní zaseknul. Když jsem jí přejížděl, byl jsem nějak moc předkloněnej a tak jsem letěl. Lyže jsem nechal asi metr za muldou. Když jsem je pak sbíral, ležely tam krásně na sněhu, asi půl metru od sebe, do písmene V. A já plachtil dál břichem po sněhu ještě asi tři metry. Víš, jak vypadá tučňák, když vyskakuje z vody na led? Jo, tak tak nějak jsem vypadal i já… Zvednul jsem se, obul se znova do lyží a pokračoval jsem blíž k vleku. Jen ten lyžák čekající u vleku na svýho učitele z toho měl větší srandu než já.

Pro dnešek jedinej pád na lyžích. That´s all. Jdu spát. Pracovní týden nepočká…


Víkend končí aneb co všechno se stalo

15. 10. 2006 Doba čtení: ~1 minuta

Už sedím doma. Byl jsem na Hané. S drahou polovičkou jsme absolvovali malé tůry. Nejprve z Kostelce přes Velký Kosíř (odtud taky ta fotka) do Náměště. Druhý den, to jako dneska, potom malinká procházka z Radíkova na Svatý Kopeček.

Celkem jsme si vyvářeli. Včera jsme ztrestali rýži, kuřecí medailonky na kari (made by ourself :chef: ), dneska to odnesly špagety. :up:

Zpátky jsem jel vlakem a kus stopem – za dvě hodiny jsem byl doma.


Návrat aneb – 3 m n.m.

30. 04. 2006 Doba čtení: ~1 minuta

Už jsem se vrátil. Cesta tam i zpátky byla dlouhá. Dalším mým rekordem je nadmořská výška – nejnižší. Agnes napsala, že jsme -3 m n. m. Pak se na chvíli zadrhla, protože v tom tunelu jí došly data ze satelitu. No a pak už jsme zase stoupali. Tímhle výletem jsem si taky zvýšil návštěvnost států ze 4 na 5 procent. 🙂

[views][ratings]


Začátek nového týdne aneb krásný západ slunce

24. 04. 2006 Doba čtení: ~1 minuta

Teda… dneska jsem si pocestoval… No, hlavní ale je, že jsem neřídil. No když už jsem se teda jako vracel úplně finálně domů (a to už jsem řídit musel), narazil jsem na krásný západ slunce – 🙂 – zapadají slunce se zdálo tak blízko, že kdybych natáhnul ruku, tak bych ho měl v dlani… Teda fotka jako nic moc, protože jsem to fotil svým Siemensem CX70 a ještě skrz čelní sklo, ale realita byla prostě realita. Mnohem krásnější. To se musí vidět.


Pondělí aneb velké cestování

11. 04. 2006 Doba čtení: ~1 minuta

Už jsem tu neměl být. Měl jsem do pátku být na školení v Polsku. Ale změna je život. Nikam se nejede. Jsem doma. 🙂 Å kolení mě sice nemine, avšak jedu až 24. dubna… a zase do pátku… jen tentokrát ne do Polska, ale do Belgie. Jo a když jsem odjížděl posledně, tak jsem doma nechal pas. Do Polska by to prošlo na občanku… do Belgie fakt nevím.

[views][ratings]


Čtvrtek aneb jenom maličkosti

16. 03. 2006 Doba čtení: ~1 minuta

Kanady stále ještě nemají tkaničky… 🙁

Narazil jsem na zajímavý odkaz, kde si zaškrtnete navštívené země a vono to vyflusne počet procent procestované Země.
Vyplnil jsem, zaškrtal jsem a obdržel výsledek – 4% 🙂

Mapa

 

[views][ratings]


Tagy