25. 10. 2007 Doba čtení: 2 minut

Nedávno přišel překvapivě první sníh. V sobotu ho u nás napadlo, ať nežeru, dva centimetry. Jenže o kousek dál, v Orlickém Záhoří, napadlo přes den okolo deseti centimetrů. Tu sobotu jsme tam dělali dřevo. Aby bylo přes zimu čím topit. Btw doufám, že v zimě bude dost sněhu. Loni mne pěkně vypekl, nenapadl a já lyžoval jen dvakrát. A to jsem si koupil novou helmu. 😡

Ráno okolo nuly, přes den maximálně deset stupňů nad nulou. Sakra. 😐 Už žádné lezení. Zima, studená skála, studené prsty, omrzlá skála. Snad se mi povede někde potrénovat i přes zimu.

No nevadí. Prostě to tak je. Když nic jiného, měl jsem možnost se zúčastnit Okresního sněmu Junáka v Ústí nad Orlicí. Bylo zajímavé vidět dalších padesát delegátů, dalších padesát lidí, kteří „kecají“ do vedení středisek a oddílů. Jen se mi zdálo, že je tam pořád stále málo lidí mladších ročníků. Věkový průměr bych tipoval tak někde k 45, 50 letům. Myslím, že by to chtělo trochu omladit. Náčelnictvo Junáka už s tím začalo a celkem se jim daří si snižovat průměrné stáří. Tuším, že to ještě nedávno bylo něco okolo 60 let.

Jo a koukal jsem, jak vám dává zabrat Gumídková otázka. Å edesát otázek a zatím ani jedno správné řešení. Vypadá to, že vám budu muset shánět trochu lehčí fotky (přiznávám – současná GO nepatří k nejlehčím). Tak šup šup do řešení. 🙂

A na konec trocha snů. V jednom jsem lezl po nějaké vysílači nebo stožáru. Celkem ve výškách. Druhý sen si nepamatuju vůbec. Třetí sen jsem pro změnu zapomněl. Taky jsem se v jednom snu ocitl v jablečném sadu, ale to už je sen někoho jiného…

4. 10. 2007 Doba čtení: 3 minut

Snad jsi přelousknul(a) dnešní nadpis. 🙂 Nějaký ten den jsem tu nebyl a za tu dobu se toho stalo poměrně dost. Nejspíš budu přeskakovat z jednoho tématu do druhého a tak následující události nebudou řazeny chronologicky.

Nejdříve trochu o malování. Minulý týden jsem se pustil do malování obývacího pokoje. Dnes jsem skoro hotov, zbývá už jen jedna stěna a natřít radiátor + přidělat světlo. Zásuvky a vypínače už jsou vyměněny – dnes tu byla k tomu účelu povolaná osoba. A vypadá to, že nakonec obývák nebude čistě bílý. Jedna stěna bude nejspíš jiná. Zítra se rozhodne.

Ačkoliv jsem ze včerejška na dnešek moc nespal a pořád jsem se budil, zdálo se mi několik snů. Jeden si pamatuji celkem obstojně. Zaskakoval jsem jako řidič autobusu na lince ze Žamberka domů a zpět. Vše probíhalo celkem v pořádku, ale u vlakového nádraží se mi nepodařilo na mašince, která vydává jízdenky, nastavit výchozí stanici – tedy vlakové nádraží. Lidé čekali, já vyndal tu mašinku z autobusu a postavil jí na zíďku plotu, který stojí kousek od zastávky. Do konce snu se mi tu věc nepodařilo správně rozběhnout. 🙁

Poslední část je zas o lezení. O víkendu jsme si byli s Blešákem opět zalézt. Začalo velmi neslavně. Už v Žamberku nás předjel simson. 👿 Pak jsem málem zapomněl odbočit ke Studeneckým skalám. Klíče tentokrát neskončily v kufru. Alespoň jedno pozitivum. První skála, kterou jsme zkusili byla Převislá V. Asi to bylo tím, že bylo po dešti. Jo, určitě to bylo tím. Prostě ani jeden z nás ji nedal. Abychom si spravili sebevědomí, dali jsme Tréninkovou IV.

No a nakonec, pro ještě větší zvednutí sebevědomí, nás čekala Jeřabinová IV-. Tu najdeš na posledních dvou fotografiích. To už bylo celkem v klidu – nahoru i dolu.

PS: O5 z5 ve 2. 😉

28. 09. 2007 Doba čtení: ~1 minuta

Včera odpoledne jsem přijel domů po dvou dnech pracovně strávených v Praze. Ty dny byly překvapivě ve stylu jídla. Začalo to ve středu obědem ve stylu švédského stolu + jedné kýty. Večeře pak byla mnohem romantičtější 😉. Vltava, loď, plavba, Karlův most a tak. Dokonce i utopence jsem si na dal. Číst dále

22. 09. 2007 Doba čtení: ~1 minuta

Dnešek začal na sobotu poněkud brzy. Vstávání v šest není nic moc. Čekal nás Skautský den konaný v Žamberku. Účastnil jsem se ho je dopoledne a pak v jen úplném závěru po bourání. Hlavní část dne jsem tam nebyl, tak nechám hodnocení na jiných. Překvapivě pro mne byla nejzajímavější část po obědě.

Vydal jsem se s Blešákem trochu si zalézt po Studeneckých skalách. Přiznávám, můj první výlet v tomto oboru. Když jsem z dálky viděl, co mne čeká, vůbec mi nedocházelo, že bych tu skálu měl zdolat. Začali jsme hezky polehoučku stěnou s označením IV-. Pak druhou se stejným označením. Celkem se mi podařilo zdolat čtyři stěny, ta „nejtěžší“ měla označení IV+. Na fotce vpravo je vidět poslední skála, kterou jsem zdolal. Ještě teď mne bolí ruce a nohy. Chci poděkovat Blešákovi za jeho ohromnou pomoc a trpělivost se mnou jako začátečníkem.

2. 08. 2007 Doba čtení: 2 minut

Hory se prý dají zdolávat v zásadě dvěma styly. Expedičním stylem, kdy se zakládají výškové tábory a hora se zdolává postupně, nebo alpským stylem, kdy se hora vezme útokem přímo jen s nezbytně nutným vybavením. a právě alpským stylem jsem včera s dvěma kamarády zdolal Kralický Sněžník. Vyrazili jsme po třetí hodině ze Žamberka a na parkoviště v Dolní Moravě dojeli kousek po půl čtvrté.

Blešák jako velký šerpa nesl nám ostatním pití (ostatně tak, jak slíbil po pěti pivech) – dva litry kofoly. Nahoru jsme dupali jako draci. Nikdo nás nepředešel a my to natřeli několika skupinám, co se táhly jak šneci. Po půl sedmé jsme, po focení u slona, došli až na vrchol Kralického Sněžníku. Následovalo nezbytné focení všech a všeho – nás, jiných lidí, panoramat a tak. A po focení trocha jídla. Mauglí dotlačil už třetí rohlík a třetí sýr Kiri a pak už následoval sestup. U pramene Moravy seděla pořád nějaká tlupa, takže z focení nebylo nic.

Cesta dolů celkem ubíhala a nesla se ve znamení vyprazdňovaní se skoro všemi otvory. Focení už bylo méně a tak nás (jen opravdu malinko) zdržel dobíhající prázdný Blešák. Na parkoviště jsme rázným krokem vletěli těsně po půl deváté.

Takže když to shrnu. Cesta tam a zpět za čtyři a třičtvrtě hodiny. Vypili jsme dva litry kofoly a trochu dalších limonád, snědli čtyři rohlíky a Kiri (Mauglí) +1x Margotku + 1x nějaké sušenky. A nohy nás myslím bolely spíš jen z toho tvrdého asfaltu po kterém jsme se vydali dolů.

22. 07. 2007 Doba čtení: 2 minut

Včera ráno, když jsem se probudil, pršelo. Můj cykloplán byl v ohrožení. Nezpanikařil jsem a kouknul na net, abych zjistil, jak se to vlastně doopravdy s tím počasím má. Pršet dál nemělo, tak jsem vyrazil. Na kole do Žamberka, odtud pak cyklobusem na Å erlich. Kousek nahoru na Masarykovu chatu a pak už přes Velkou Deštnou domů. Cestou jsem se na chvíli stavil u skautek na táboře. Právě obědvaly a pak odpočívaly po náročném špenátu, který byl k obědu. No a o půl čtvrté jsem již byl doma i s 58 kilometry za sebou.

Navečer bylo domluveno malé posezení RS. Nejdříve na Babetě, nakonec jsme se ale sešli v Marvelu. Účast byla hojná, celkem 7 lidí. A jak už je na fotce vidět, o zábavu nebyla nouze. Falešný policista, hořící gril (stejně jako den předtím – nenechal si poradit, pyroman jeden, – dal tam maso a odešel), marná snaha přiblížit k nám indiána a ještě marnější a nedotažené zdolávaní supa. Došlo dokonce i na zpěv s pochodní v ruce. A nakonec nás tam odtud „vyhodili“ – že prý zahrádka má otevřeno do desíti, takže o půl dvanácté už je opravdu čas se přesunout dovnitř. Příjemně strávené odpoledne…

24. 06. 2007 Doba čtení: ~1 minuta

Dneska dopoledne jsme se vrátili z výpravy do Červené Vody. Můj krokoměr se doma zastavil na 24 963 krocích. Za víkend vlčata vydupala na Křížovou horu, navštívila pevnost Bouda a do třetice vlčata vyběhla na rozhledu na Suchém vrchu. A když jsme se v sobotu dopoledne vraceli z Křížové hory, míjeli jsme pole s balíky. A tak začala bitka o balíky, koulení balíků a podobně. Čikita se tam také nečekaně stal letcem (viz foto). Letec trochu nedobrovolný, dopad poněkud tvrdý (hodně tvrdý), ale za minutu už zase lezl na balík.

Ani po jídelní stránce nám nebylo špatně. Písmenková polévka, marmeláda, špagety,… Snad jsem moc nepřibral. A hlavně!!! Dařilo se nám utahat vlčata – pohybem, prací s lopatou v ruce a neodpočinkem. Ráno spala do osmi!!!

Myslím, že po delší době opět velmi povedená vlčácká akce. Fotky najdeš na vlčáckých stránkách v GALERII Online.

17. 06. 2007 Doba čtení: 2 minut

Dneska odpoledne jsem se konečně vrátil z Jeseníků, kde jsem trávil víkend v Ostružné. V pátek odpoledne mě kolo neslo z domu do Ostružné. Asi o půl páté jsem v Líšnici potkal Blešáka, který se divil kam až to jedu, prý abych dojel za světla.

Už v Králíkách jsem si říkal, že s tím švihnu. Číst dále

9. 05. 2007 Doba čtení: 3 minut

Jak už možná víš, na ObRok jsem se rozhodl jet na kole.

Vyrazil jsem ve čtvrtek 3. 5. ráno, okolo deváté hodině. Na kolo jsem nastrojil brašny a spacák, který se mi už nikam nevešel. K otestování se dostala i moje nová větrovka a cyklistické brýle. A také reflexní vesta, kterou jsem vyhrál na skautském plese v Červené Vodě. Ve vestě jsem absolvoval celou cestu. Natrénováno jsem snad měl. Číst dále

3. 05. 2007 Doba čtení: 2 minut

V úterý jsem se byl se svou drahou polovičkou podívat ve vojenském prostoru Libava. V ten den byl prostor otevřen i pro veřejnost. Úterý jsme nezačali zrovna nejlíp. Nějaká svině rozházela po cyklotrase z Olomouce do Velké Bystřice připíňáky. Pravidelně každé tři metry, vždy otočený špičkou nahoru. Já píchnul přední kolo, drahá půle zadní. Celkem bych tipoval, podle slov projíždějících cyklistů a toho, co jsem viděl, že píchlo asi deset patnáct lidí. Opravili jsme a jeli dál. V Mrsklesech proběhla registrace (podobná třeba Třem hradům) a frčelo se dál. Podle registračního čísla si myslím, že do devíti hodin ráno mohlo byt zaregistrováno cca 1600 lidí. Kopec, kopec a kopec. Tak to tam vypadalo. Prostě Oderské vrchy. A spousta lidí. Hodně foukalo a byla celkem zima, proto jsme se rozhodli naší trať trochu zkrátit a střihli jsme to okolo pramene Odry a Daskabatů zpátky do Olomouce. Já ten den najel 65 km včetně cesty od vlaku domů.

Z kraje týdne jsem také přidával naše skautské stránky, svůj blog a tátovy stranky do dalších vyhledávačů. Tátovy stránky přijali všude. Na jednom nejmenovaném serveru mi odmítli zaregistrovat všechny skautské stránky kromě střediskového rozcestníku. 😡 . Nějak to nechápu. A včera v noci dorazil ještě email o stránce mého blogu, prý „obsahuje minimum informací, a proto byla žádost o její zatřídění do katalogu … zamítnuta“. Člověk se prostě přestěhuje a začíná znova. 🙁

Za chvíli odjíždím na ObRok. Na kole. Čeká mne 170km napříč republikou. Mám z toho trochu strach, na druhou stranu je to velká výzva. Mám sbaleno, jen brašny hodit na kolo a jet. A přijedu z ObRoku až příští týden. Cyklistice zdar a mému kolu dvakrát.