Trochu příznačně se jmenující dnešní článek. Změnil jsem vzhled blogu, přece jen po pár letech si to už zasloužil. Zatím tu ještě probíhá přestavba a vše se dolaďuje. Hlavně avatary, překlad několika slovíček a převážně informace v pravém sloupci – tak abyste v něm našli podobné informace jako ve starém vzhledu. Doufám, že se vám nový vzhled alespoň trochu líbí a společně se nám podaří z něj vyždímat to nejlepší, co umožňuje.
Tak to by tak nějak byla ta první část.
Dneska tomu tuším bylo, kdy jsem přemýšlel o jedné tabulce – seznamu, jednom pořadí. Říkal jsem si, že obsadím alespoň první tři místa, ale nakonec to nedopadlo.
Nejkrásnější modré oči, které jsem kdy viděl:
Těžko se začíná a ještě hůř končí. Góór dneska. Kdyby všude vládla úplná pohoda, hned by to všechno bylo klidnější. Bohužel ale každá mince má dvě strany, každá. Jenže to je krásná teorie, praxe je jiná. Teorie a praxe má společné snad jen to E na konci. Stalo se to v neděli, takovým zvláštním způsobem a za chvíli bylo po všem.
PS vím jak se píše. Ale jak se píše psáno později dopředu? K fotografii: Takhle jsem našel v pondělí odpoledne srovnané bačkůrky při příchodu domů. 😉
Tak za prvé. Nahodil jsem novou verzi blogu, takže to tu chvíli plnila angličtina místo češtiny a skoro nic nebylo jako dřív. Trochu jsem o odkládal, proto to teď dostalo takový spád. Hodnocení tu nebylo, zmizely avatary, poslední komentáře byly v tahu. Jo a taky počítadlo přístupů. Dva dny jsem neměřil. 😕 Dnes už by mělo být snad vše v pořádku a zpět při starém.
Také mi bylo vynadáno lehce naznačeno, že jsem se v některých věcech (Kdyby…, Další písnička dne, Konec) pitval dost a jiným (O5 z5) nevěnoval zde na blogu dostatečnou pozornost. Takže teď trochu transparentněji, pokud se to někomu zdálo u O5 z5 netransparentní. Opět zpět spolu ve dvou. Jasné? Ok.
A na konec koutek poezie. Not mine.
Měla sem štěstí,teď nemám nic,
sem velkej hlupák a kdo je víc!!?
Měla sem všechno a všechno je v pánu,
teď snad už jen tu poslední ránu.
Ránu z pistole, nebo snad kladivem,
vše bude venku, i střeva půjdou ven.
Opět jsem dnes cestoval a tak měl šanci poslouchat nerušeně rádio. Z dnešní písničky dne přidávám kousek textu. Tak nějak jsem se do něj zaposlouchal a myslím, že se sem – do doby a místa – hodí. Onoho zpěváka moc nemusím a píseň mne zaujala spíš co se aktuálnosti textu týče.
Nebudu to dál zdržovat, následuje kousek textu…
…
You touched my heart you touched my soul.
You changed my life and all my goals.
And love is blind and that I knew when,
My heart was blinded by you.
I’ve kissed your lips and held your head.
Shared your dreams and shared your bed.
I know you well, I know your smell.
…
I am a dreamer but when I wake,
You can’t break my spirit – it’s my dreams you take.
And as you move on, remember me,
Remember us and all we used to be
I’ve seen you cry, I’ve seen you smile.
I’ve watched you sleeping for a while.
…
(James Blunt – Goodbye My Lover)
Sakra…
„Je lépe milovat a ztratit než nemilovat vůbec.“
M. Brining
Kdybych byl Forest, šel bych se proběhnout…
Forrest Gump: [running]
I had run for 3 years, 2 months, 14 days, and 16 hours.
[he stops and turns around]
Young Man Running:
Quiet, quiet! He’s gonna say something!
Forrest Gump: [pause]
I’m pretty tired… I think I’ll go home now.
A letmo (opravdu jen letmo) jsem začal plánovat dovolenou. Spíš jen takový nápad. Samozřejmě jen teoreticky – tak, jak mi to bylo doporučeno.
Ano, zahrádka poměrně roste. Kedlubny rostou jako blázen (jen ti slimáci jim dávají ze spoda čouda), hrášek jsem musel opřít trochu jinak, protože ležel na kedlubnách. Jahody se červenají bez nějakého velkého zásahu. Mrkev taky jede jako drak. Celer – tak ten je tak nějak napůl. Moc se mi nelíbí. Snad se z toho dostane. Cibule, tak ta je v pohodě. Porek by chtěl malinko rozsázet do hrobečků. Rajčata jsou přisypána a vesele rostou do nebe. No a ředkvičky už nejsou žádné. Poslední jsou na fotce nahoře. A za to všechno může má drahá půle, já to jen zalévám.
A rozhodl jsem se popsat tebe, čtenáře mého blogu. Blog čte někdo:
Našel/našla jsi se?
2 roky, 2 měsíce a 26 dní… a co dál?
Není nad to, si v autě zesílit pořádně rádio. Když jsem dnes jel dnes z Líšnice, tak se mi to povedlo. Číst dále
Dnes to budou samé nesouvislé informace a texty prakticky ze všech oborů. Ale hezky popořadě.
Včera jsem se vracel z Moravské Třebové a klidně si v autě poslouchal rádio. A tak mě napadlo, že si zkusím zapamatovat každý den písňičku, která se mi nejvíc ten den líbila. Jak tak jedu autem, začal jsem si sestavovat hudební žebříček. Nakonec vyhrála písnička Reklama na ticho z roku 1988 od skupiny Team. Na druhém místě (i když další místa nemám v plánu příště vyhlašovat) skončila písnička Mmm Mmm Mmm Mmm z roku 2001 od skupiny Crash Test Dummies. Mimochodem, víš kdo nebo co je to crash test dummy? Ruku nahoru, kdo to ví? Ááá. Už vidím ty davy s rukama nahoře. Kdo neví, ať se podívá do Wikipedie. Zpátky k hudbě. Pak nastala dlouhá mezera mezi druhým a třetím místě. Na posledním místě na bedně se umístila písnička I´ll be there for you z roku 1994 od skupiny Rembrandts.
Včera jsem také dělal takové malé preview postelí. Ano, čeká mne nová postel. Stavil jsem se v jedné nejmenované prodejně. Výběr velký, postele prostorné, pohodlné a taky nákladné. Zatím je všechno v řešení – barva, tvar, matrace, rošt.
A dneska mi také má drahá půle opět řekla (tedy spíš napsala), že mě má ráda.
Krátké info ze zahrádky:
Včera večer mi má drahá půle řekla, že mne nemá ráda. 😥
Doplněno 2007-03-15_12:56:
Dneska mi uvařila k obědu dobrou žemlovku. Pak jsem jí řekl, že si jí ještě nechám. :heart: A ona na to, že si to bude muset promyslet jestli si mě nechá.
Doplněno 2007-03-15_17:06:
Tak už vím jak to je. Prý to nemyslela vážně. :love: