To zas bylo pondělí. A ještě ani nekončí.
1. Ráno jsme se vzbudil a nechtělo se mi vstávat. :zzz:
2. Když jsem vstal, tak jsem zjistil, že venku leží asi pět centimetrů sněhu.
3. Pak jsem si vzpomněl, že jsem nějak opomenul otevřené střešní okénko u svého autíčka. 4.
Ráno v práci se mi podařilo si opařit paleček levé ruky. :coffee:
Taky jsem rozšířil galerii Iluzí, přidal jsem dalších devět obrázků, můžeš si vyzkoušet jak se dá oblbnout zrak. 😎
Dneska zas výjimečně jen krátce.
Byl jsem na plese. Nešel tam proud. Asi hodinu a půl. V tombole jsme toho vyhráli spoustu. Hlavně hlínu. Spát jsme šli ještě tak nějak normálně.
Taky jsem dneska odpoledně dodělal jednoduchý stránky pro Střediskovou radu Junáka Žamberk.
No a konečně pro nedočkavý – počítadlo. Posledního osmnáctého to bylo 7545, teď je to 8890. To znamená přes 43 lidí denně. A taky jeden rekord. Od začátku je to poprvé, co se přehoupnul počet přes 1000 lidí za měsíc.
Už se to blíží. Hlavně víkend. Potom taky sobotní ples. Pak Memoriál. V závěsu je odevzdání registrace, výprava do Hostinného. A pak už to jde šmahem. Lesní škola, ObRok, Svojsíkáč… :faint: Fůra práce.
Part one:
Včera večer, když jsem jel pro svou drahou půli :heart: k vlaku, tak mi do auta narazil pes. Jo, přesně tak. Å inu si ho takhle po vesnici, když v tom uvidím na poslední chvíli na silnici psa. Stříbrnýho, asi 40cm v kohoutku. Å ine si to takhle pomalu šikmo přes silnici. Kouká přesně na opačnou stranu. Všimnul jsem si ho na poslední chvíli- proti jely auta a stalo se to v levé zatáčce. Å kubnul jsem s volantem doprava, abych se mu vyhnul. Jak ho tak objíždím, uslyším ránu od zadních dveří za řidičem. A potom dvakrát zakňučet, no spíš výt, toho psa… Ve zpětným zrcátku jsem si všimnul brzdovejch světel protijedoucího auta… Snad se z toho ten pejsek dostal. Když jsme jeli zpět, nebylo po něm ani vidu ani slechu.
Part two:
Dneska jsem se pustil do registrace. Ne že by se mi sešlo dost podkladů. Na to, že byl termín do konce ledna, tak mám u sebe de facto jen polovinu registrací od oddílů. Teda nic moc. Žádná příjemná práce. :down:
Part three
Dneska jsem zas z práce přijel jiným autem. Z jistých důvodů jsem domů přijel jedním „pažoutem“ – konkrétně Peugotem 406. Když nic jinýho, tak v něm hraje dobře rádio. :sing: A tak jsem si ho, když jsem od něj odcházel, vyfotil aspoň mobilem. Ať z toho taky něco máte.
Víkend skoro končí. Dal mi pořádně zabrat. Od pátku do soboty jsme pořádali Velký kulový – takovej malej roverskej závod. V pátek jsme začali noční etapou jen tak lehce po Žamberku. Perličkou byla absolutní tma, když snad na půlce okresu nešel proud. No a v sobotu následovala denní etapa. Od půl devátý do půl čtvrtý běhalo pět dvojic po žamberecku a plnilo různé úkoly.
Letošní ročník byl nultý, takže naše roverstvo bylo takovými malými pokusnými králíky. Na příští rok plánujeme účast otevřít (letos jen naše středisko).
Jakmile jsme skončili s VK2007, frčeli jsme na ples. No, vrátili jsme se poměrně brzy, jelikož ospalost byla poměrně velká. Podařilo se mi vyhrát koště. 😎 No samozřejmě, že jsem v noci spal jak špalek a ráno se mi moc nechtělo vstávat. Teď už se mi zas chce spát.
Tak, je Å tědrý večer… Spíš už jeho závěr. Dárky jsou rozdány, rozbaleny. Den pomalu končí a nový za chvíli začne. Snad užil(a) sis tenhle den jak nejlíp to šlo.
A možná to pozítří vypadá na malé výročí… Viď, Pirátku 😉
Ať jsou tvé dny dlouhé…
Nevím, nemůžu říct, že by dnešek byl v něčem lepší než včerejšek.
Včera jsem byl s Pirátem trochu sportovat. Na hodinku jsme si dali squash. Ještě teď z toho mám natažený záda. Skvělé odreagování a vypadá to, že do konce roku půjdeme ještě jednou.
Dneska jsem byl ještě v práci. Sice jen krátce, ale byl. Docela to uteklo a byl jsem rád, že už o půl čtvrtý jsem tam nebyl. Znova tam zavítám snad až za jedenáct dní.
Taky mne dneska bolí zub, no zub, no. Vpravo dole a vzadu. Nejdřív jsem si říkal, jestli jsem se někam nekousnul nebo něčím se nerejpnul do dásna. Ale až doma odpoledne jsem zjistil jak se to vlastně má. Pomohla mi k tomu baterka a zrcadlo. Chvíle strachu a chvíle svícení baterkou. Jak jsem nakonec zjistil, leze tam z dásna další zub. Potvora jedna. Kdyby to aspoň nebolelo. Teda jako že to nebolí hodně jako spíš trvale. Trvalá tupá bolest. Grrr… A dvaadvacátej prosinec k tomu…
Bylo 15:53 a já se vracel z Lanškrouna zpátky do práce. Vlevo před sebou nad obzorem jsem viděl červenou záři. Zapadalo slunce. Vyjel jsem výš, až na Třebovské stěny. Pak jsem uviděl na obzoru zapadající slunce. Už jen půl ho bylo. Třetina oblohy byla zalitá tou červení. Rudý západ slunce, krvavý…
Už je mi trošku líp. V krku bolí, ale už né tolik. Včera jsem šel brzy spát, před usnutím jsem si ještě čet´. Dal jsem 81 stránek a pak jsem toho nechal.
Dneska jsem na netu objevil jednu dobrou stránku s fotkama, wallpaperama a tak. Nejvíc mne uchvátila kategorie Zvířata. Je úplně bombastická, první stránka u Zvířat ne, spíš až ty další. A teď ten odkaz. https://wallpapers.nikee.net
Teď odpoledne mě začlo škrábat v krku. No, škrábat. Při polknutí to je jako když polykáš knedlík. Asi si půjdu lehnout. Zítra musím do práce a potřebuju být fit.
Včera začalo poprvé sněžit. Poprvé od léta. Aby toho nebylo málo, dneska ráno připadlo. No, žádný velký závěje, ale na solidní smyky a bouračky to na silnicích stačilo. Služební auto budu přezouvat ve středu. Své drahé auto jsem přezul dneska odpoledne, aby bylo na zítřejší LAVOR připraveno. 🙂 Už jen ta představa, že budu muset každé ráno vyhrabat auto ze sněhu, abych se dostal do práce mě děsí. Vždycky mi ho JZDáci zahrnou. :furious: Na druhou stranu se zas dá v zimě solidně zalyžovat. Letos to nevypadá na žádný Alpy. Loni jsem byl lyžovat jen dvakrát, letos bych to chtěl změnit a stát na sjezdovce víckrát.