Jsem zpět a jedeme dál.
Každý nějak začína. I já nějak začínal s fotografováním. Svůj první foťák jsem dostal v sedmi letech. Byl jím východoněmecký beirette SL 100 N. Když jsem ho po dlouhé době znovuobjevil ve skříni, nestačil jsem se divit, co mne provázelo mými začátky.
Teď jen trocha, ale opravdu jen trocha, technických dat. I když si nedělám iluzi, že by jim rozuměl možná někdo jiný než Blešák.
Plastová optika Carl Zeiss & Jena, tři časy (jasno, zataženo, B), tři ostřící vzdálenosti (portrét, dav, krajina), průhledový hledáček, sáňky pro blesk!!!, mechanický posun filmu, počítadlo snímků (do 12), závit pro stativ, navíjení filmu do cívky.
A že jsi to ty, věrný čtenář mého blogu, podělím se s tebou o jednu ze svých prvních, kterou jsem kdy vyfotil. Brána již dávno nestojí, bouda v pozadí také ne, auto už nejspíš vzalo za své. Budova vlevo vzadu zatím stojí…
I když to sem teď moc nepatří, právě běžela v televizi jedna z moc krásných reklam. Tak schválně. €žKde je kalcium?€œ €žTady je kalcium.€œ