No tak to zas byla noc! Chvíli mi byla zima, pak se mi zdálo spoustu kratičkých snů. Vypadá to, že to dnes nebude nijak dlouhé, tak si to pořádně užij.
Nejdřív příhoda se zimou. Probudil jsem se a byla mi tak nějak zima, přitáhnu si peřinu výš a je mi zima na nohy. Popotáhnu peřinu k nohám je mi zase zima nahoře. Říkám si: „Nová delší peřina to jistí.“ A ráno se probudím s peřinou přehnutou a tím pádem zkrácenou asi o 30 centimetrů. 🙂 Asi to také bylo způsobeno tím, že se ložnice stále nevyhřála po neděli, kdy se mi opět povedlo větrat, větrat a větrat… od půl sedmé ráno do půl sedmé večer. To nic. Mám tu skvělé hlídače oken, kdyby něco. Díky moc, opravdu.
A teď k těm snům. Bylo jich několik. Samé kraťoučké útržky. Pamatuji si jeden. Všude okolo bílo a v tom mě políbila… Anička.