Tábor za dveřmi

30. 06. 2007 - Doba čtení: ~1 minuta

Tak zítra nám to začne. Další skautský tábor. Můj v pořadí již osmnáctý. První skautský tábor, který jsem prožil, se konal u Å títů (Tábor ran – náplast se počítala na metry) a jak tak počítám, v oddílu ho pamatuji jen já a Bondy.

Malá vsuvka. Začalo pršet. Poznal jsem to až z internetu podle doplňku ve Firefoxu. Běžím ven pro dvoje kalhoty, které potřebuji zítra na tábor. Na chodbě přede dveřmi nacházím v koši moje kalhoty. Sousedka je sebrala ze šnůry. Díky. Poděkoval jsem jí.

Zpátky k táborům. Letošní tábor bude a nebude náročný. Bude, protože nás jede málo a na každého vyjde více služeb. Nebude, protože menší stádo se hlídá snáz. Bude, protože tam jako jediný ze šéfů strávím celých 14 dní tábora. Nebude, protože šéfů by tam mělo letos být relativně dost. Bude, protože meteorologové hlásí déšť. Nebude, protože nejsme z cukru. Teda až na Čikitu.