V sobotu odpoledne, po schůzi ohledně setkání vlčat a světlušek a návštěvě hradu Litice, jsme se vydali si na chvíli zalézt na Studenecké skály. Pro Aničku a Evžu to bylo jedno z prvních lezení. Jako vždy, Blešák se ujal role hlavního jističe a záchranáře. Já jen fotil.
Lezla jen Anička (ta i dolů) a Evža, hned na začátek Jeřabinovou. Ta je myslím IV-. Šlo jim to moc dobře. Aspoň se neodřely jako já onehdá na jedné II. Myslím, že si posunuly hranici svých osobních možností zas o kousek dál… V Galerii brzy přibudou fotky z lezení a asi jako samostatné album.
A protože sobota byla celkem dlouhá a já se dostal do postele až v jednu, Číst dále

Původně jsem dneska chtěl psát především o pražském víkendu, kde se opět pracovalo na nové stezce pro vlčata a světlušky. Nakonec mi do toho ale přišel jeden dnešní (včerejší) e-mail. Nejdřív zpátky k tomu víkendu.
Od pátku do neděle jsme rokovali atd., atd. Šlo nám to celkem dobře, i když mohlo jít ještě o kousek rychleji. Nebylo to takové klasické setkání, po kterém zůstává plno papírových hodnot a tak. Když to hodnotím zpětně, byl to celkem vydařený víkend, včetně dvou nalezených kešek.
Za poslední dobu jich bylo spoustu. Takové, makové, pakové. Tím dnešním hlavním je celkem triviální požadavek na objednání nějakých materiálů z našeho internetového obchodu https://obchod.skaut.cz. Přihlásil jsem se do obchodu stejně jako na Křižovatku, vybral všechno, co jsem si objednat chtěl a jal jsem se odeslat objednávku. Že prý mám vyplnit chybějící pole. Tak jsem si chvíli hrál s políčky, které jsem viděl a nic. Pak si říkám: „Možná někdo zapomněl na Firefox.“ a tak to zkouším i v dalších prohlížečích. A ejhle, vypadá to trochu jinak, více políček a že prý nemám vyplněnou adresu v profilu. No jasně! Vyplním na Křižovatce adresu, uložím, vrátím se zpět do obchodu a… a nic. Adresa nevyplněna. Vracím se zpět, zkontrolovat, jestli jsem vše vyplnil a uložil. Vyplnil a uložil. Zpět do obchodu a znovu zkouším. Nic. Po půl hodině to vzdávám… Teď, po skoro dvanácti hodinách, to zkouším znovu a opět nic. Před chvílí jsem vyplnil kontaktní formulář na sk. stránkách, a tak čekám na odpověď. Jsem víc než nasr….
PS: Se sociálníma sítěma všech typů na mne nechoďte. Ne, opravdu si nechci vyplnit svůj profil. Ne, opravdu nechci vyhledávat přátele. Ne, opravdu nechci sdílet své kontakty a fotografie. Ne, opravdu nechci nic stavět.

Rok zas v tahu, 1. srpen opět tu. V pátek večer jsem se vydal na Kralický Sněžník. Letos to nebylo s Blešákem a Mauglím jako loni, ale s Evžou. O půl šesté jsme vyrazili a ve čtvrt na sedm už auto parkovalo v Miedzygórze (Polsko – překvapivě 🙂). Nahoru nám to trvalo hodinu a třičtvrtě, a tak v osm večer ještě než zapadlo slunce, jsme dorazili nahoru a po chvíli zas mazali dolů. Cesta zpět trvala hodinu a čtvrt. Celkem tedy tři hodiny. Můj nový traťový rekord. Ano, opět alpským stylem. Převýšení asi 740 metrů. Nakonec jsme to úspěšně zvládli a o půl jedenácté jsme byli doma.
Pak se mi také od posledka zdálo několikero snů. Asi pět jich bylo. Jeden si pamatuju úplně celý. Vím, že jeden z těch nezapamatovaných byl o nějaké lékařské preventivní prohlídce, ve druhém pak vystupoval táta. A teď ten celý:

Po dlooouhé době jsem tu zase. Mám za sebou hlavně tábor a další události. Letošní tábor se myslím poměrně vydařil – co se počasí týká, jídla, programu, snad všeho. Už se mi podařilo se probrat fotkama z tábora. Z původních cca 540 jich zbylo 192. Jsou k vidění na oddílových stránkách v GALERII Online ve Skautské galerii. Víc o táboře asi není potřeba povídat, fotky snad řeknou vše, co je třeba.
Teď už zas chodím do práce a pravdou je, že do dneška jsem se tak nějak řešil věci, které se samy nevyřešily během mé dovolené. Ani ještě všechny věci z tábora jsem nevybalil.
Také blog se mi podařilo zaktualizovat, nějaké nové pluginy a tak. Krom toho v levém pravém sloupci přibyla animace počasí z CHMI. Na tenhle nápad mne přivedl pepawo. Díky mu. Ještě animaci odlaďuji, aby byla podle mé představy.
To by mohlo pro začátek stačit. Pokračování zase příště.

Tak je to tu. Druhá a závěrečná (pokud Dulka nevytvoří další) část komiksu o stužce. Dočtěte a doprohlížejte do konce (safra, tolik do… v jedné větě) a přemlouvejte autorku k pokračování.
Za ten týden a kousek se zas událo poměrně dost. Minulou středu jsme byli s vlčaty si trochu zalézt (a já si blbec na II odřel koleno), pak se mi v sobotu povedlo se trochu připálit při práci v lese, a tak dál, a tak dál.
A ještě trocha kultury. Písničkou dne je dnes Black Or White od Michaela Jacksona. Celkem stará věc (1991). Užij si originální dlouhou verzi, kde vlastní zpěv začíná asi po třech minutách. 🙂
Konečně komiks.


Dneska nějak nevím, jak začít. Jako obvykle v těchto chvílích, vezmu to od konce.
Dnes jsem se byl podívat v Letohradu na okresním kole ZVAS. Prošel jsem si celou trať, udělal asi 120 fotek a kousek po poledni (zároveň se začátkem přeháňky) se vydal zpět domů. Doufám, že se to pořadatelům vše povedlo a vyhráli ti nejlepší. Na obrázku vpravo je jedna ze světlušek, jak na stanovišti Krizové situace komunikuje s naštvanou kamarádkou. Od nás ze Žamberka na závodech nakonec neběžela žádná hlídka, po vlčatech se k nim v nesoutěžení den před závody přidaly i světlušky. Snad příště, už s jinou generací vlčat a světlušek.
O několik dní dřív, jsem v autě při cestě do práce zaslechl písničku jménem Námořnická od Karla Plíhala. Takže to je dnešní Písnička dne. A ještě jeden malý doplněk, tentokrát film. Kdyby tisíc klarinetů jsem viděl na dvakrát a objevil v něm spoustu známých písní.
PS: Nebojácnou Volavku si zdárně ohýbám k obrazu svému. 🙂

Trochu navážu na předchozí článek Poprvé. Tentokrát půjde o mé další krůčky v Ubuntu a také o vyřešení medvídků za GO2.
V předchozím příspěvku jsem popisoval své první zkušenosti s Ubuntu. Doba pokročila a už jsem si ho nainstaloval do noutbuku. Chvíli to trvalo, ale povedlo se, instalace proběhla bez problémů i když s nápovědou internetu. Teď z Ubuntu píšu tento článek. Zatím se jeví dobře, uvidím časem.
Dalším druhým krůčkem jsou dvě nalezené keše. Jednu jsem hledal s vlčaty na schůzce a druhou pak sám na malím malém výletu na kole. Zapsal jsem si je do deníčku 🙂 a plánuju hledání dalších. Sice už nejsou tak blízko, ale o to tady jde.
A poslední, neméně důležitá, informace se týká GO2. Na každého vítěze GO2 čeká zasloužená odměna. Jedno vítězství se rovná jednomu pytlíku medvídků. Budu se snažit je k vám vyexpedovat během následujících čtrnácti dnů. Pak budeme pokračovat dál, vzhůru k další desítce GO2.
Začnu zase popořádku. Minulý týden někteří z nás absolvovali 15. Výjezdní zasedání. Tentokrát v Hradci Králové. Víkend zase o jídle, hrách… a hamburgrech. 🙂 Na řadu přišel opět sport (a to hned dvakrát), kultura a nechyběla ani pravidelná procházka. Plány nám jen jen křížila schůze praskautů.
První poprvé
Vyzkoušel jsem linux (operační systém – prostě úplně jiné Windows). Poprvé jen z flashky a to kvůli vypalování cd, které se mi nedařilo na žádném z dvou počítačů. Program pořád hlásil nějakou chybu („Vypalování nelze zrušit“ a pod tím tlačítko OK, které zrušilo vypalování 🙂 ). Z flasky jsem spustil Slax a v interním programu cd vypálil.
Druhé poprvé
Tak to bylo přidání komentáře sem na blog z Ubuntu (jiný linux). Opět jen načteného z cd. Ale ještě tři dny a vyjde nová verze, kterou již nainstaluji na disk.
Třetí poprvé
Dneska jsem objevil svou první cache (ok, našla jí ona, ale já měl v ruce GPSku). Byla překvapivě blízko Hejnic a celkem přístupná. Dozvěděl jsem se o ní ze serveru Geochaching.com.

Už tomu bude týden od poslední brigády v remízku, kdy nám v polovině brigády vypnuli proud. No, ne že by to udělali naschvál. Jak jsme se pak dozvěděli, vlastně za to nemohli. 🙂 I když to tak na brigádě nevypadalo, cestou domů jsem mohl na vlastní oči vidět, co bouřka způsobila.Tady chybí 50 x 100 metrů lesa, tady další, a další. Jen jsem čekal, kolik stromů najdu na své garáži. Už z dálky bylo vidět, že to garáž přežila. Letmo jsem zjistil, že v okolí padaly a lámaly se stromy jako sirky. Po obhlídce škod okolo domu to nakonec skončilo u pěti spadlých stromů, kompletně zničeného sušáku na prádlo a fasády omlácené od větví.