Tak zítra nám to začne. Další skautský tábor. Můj v pořadí již osmnáctý. První skautský tábor, který jsem prožil, se konal u Štítů (Tábor ran – náplast se počítala na metry) a jak tak počítám, v oddílu ho pamatuji jen já a Bondy.

Malá vsuvka. Začalo pršet. Poznal jsem to až z internetu podle doplňku ve Firefoxu. Běžím ven pro dvoje kalhoty, které potřebuji zítra na tábor. Na chodbě přede dveřmi nacházím v koši moje kalhoty. Sousedka je sebrala ze šnůry. Díky. Poděkoval jsem jí.

Zpátky k táborům. Letošní tábor bude a nebude náročný. Bude, protože nás jede málo a na každého vyjde více služeb. Nebude, protože menší stádo se hlídá snáz. Bude, protože tam jako jediný ze šéfů strávím celých 14 dní tábora. Nebude, protože šéfů by tam mělo letos být relativně dost. Bude, protože meteorologové hlásí déšť. Nebude, protože nejsme z cukru. Teda až na Čikitu.

Dneska dopoledne jsme se vrátili z výpravy do Červené Vody. Můj krokoměr se doma zastavil na 24 963 krocích. Za víkend vlčata vydupala na Křížovou horu, navštívila pevnost Bouda a do třetice vlčata vyběhla na rozhledu na Suchém vrchu. A když jsme se v sobotu dopoledne vraceli z Křížové hory, míjeli jsme pole s balíky. A tak začala bitka o balíky, koulení balíků a podobně. Čikita se tam také nečekaně stal letcem (viz foto). Letec trochu nedobrovolný, dopad poněkud tvrdý (hodně tvrdý), ale za minutu už zase lezl na balík.

Ani po jídelní stránce nám nebylo špatně. Písmenková polévka, marmeláda, špagety,… Snad jsem moc nepřibral. A hlavně!!! Dařilo se nám utahat vlčata – pohybem, prací s lopatou v ruce a neodpočinkem. Ráno spala do osmi!!!

Myslím, že po delší době opět velmi povedená vlčácká akce. Fotky najdeš na vlčáckých stránkách ve Skautské galerii.

O ObRoku by se dal napsat sáhodlouhý článek a stejně by ani z poloviny nevystihl to, co se na ObRoku dělo a jaká atmosféra tam byla.

V pátek odpoledne okolo čtvrté hodiny to vůbec nevypadalo na roverské setkání 1200 lidí. Nikdo nikde (kromě servisáků). Pak začaly přijíždět autobusy a všechno se změnilo. Večer už jsme tam snad byli všichni. Ještě později v noci se konal zahajovací večer, který nás seznámil s motem letošního ObRoku.

V sobotu se konalo Inspiro, kde každý přispěl svým nápadem k zábavě a inspiraci ostatních. Mohl jsi shlédnout 3D piškvorky, čajování, různé běhací hry, dřevárnu a spoustu dalších. Jen toho deště nemuselo být tolik. Odpoledne se konala velká bojová hra. Cílem bylo sehnat suroviny na co nejvíce koblih. Všichni nakonec byli odměněni opravdovou koblihou.

Neděle patřila VaPru (Variabilnímu Programu).

Číst dále

Zase jsem poměrně naštvaný. Opět za to může slavný Svojsíkův závod, konkrétně letošní kolo. Začalo to pravidly, v těch bylo spoustu novinek a snad ještě víc chyb. Na připomínky nikdo nebral ohled, leda možná tak na češtinářské chyby, a tak to dopadlo jak to dopadlo. Zrovna teď připravuji průvodky pro hlídky. A ejhle. Průvodka je rozdělena na 4 části podle modulů (4 papíry s sebou potáhnou? – néé, dá se tisknout oboustranně – takže dva papíry – néé, máme přeci jen dva moduly, takže jeden papír oboustranně). Další rána – kam zmizela kolonka na podpis rozhodčího? Asi není potřeba a body si tam hlídky budou psát samy. A další rána – na stanovišti se neboduje chování hlídky? V pravidlech o tom nic není. Aha, ani ve výpočtovém programu na to není místo. Rána poslední – záznamovou kartu stanoviště si můžu udělat sám, že?

Teď tu mít po ruce někoho z onoho přípravného výboru, tak ho velmi hlasitě a jadrně pošlu do ……

Takže znovu a klidněji.

Číst dále

Jak už možná víš, na ObRok jsem se rozhodl jet na kole.

Vyrazil jsem ve čtvrtek 3. 5. ráno, okolo deváté hodině. Na kolo jsem nastrojil brašny a spacák, který se mi už nikam nevešel. K otestování se dostala i moje nová větrovka a cyklistické brýle. A také reflexní vesta, kterou jsem vyhrál na skautském plese v Červené Vodě. Ve vestě jsem absolvoval celou cestu. Natrénováno jsem snad měl. Před odjezdem už jsem letos s kolem pokořil cca 315km.

Číst dále

V úterý jsem se byl se svou drahou polovičkou podívat ve vojenském prostoru Libava. V ten den byl prostor otevřen i pro veřejnost. Úterý jsme nezačali zrovna nejlíp. Nějaká svině rozházela po cyklotrase z Olomouce do Velké Bystřice připíňáky. Pravidelně každé tři metry, vždy otočený špičkou nahoru. Já píchnul přední kolo, drahá půle zadní. Celkem bych tipoval, podle slov projíždějících cyklistů a toho, co jsem viděl, že píchlo asi deset patnáct lidí. Opravili jsme a jeli dál. V Mrsklesech proběhla registrace (podobná třeba Třem hradům) a frčelo se dál. Podle registračního čísla si myslím, že do devíti hodin ráno mohlo byt zaregistrováno cca 1600 lidí. Kopec, kopec a kopec. Tak to tam vypadalo. Prostě Oderské vrchy. A spousta lidí. Hodně foukalo a byla celkem zima, proto jsme se rozhodli naší trať trochu zkrátit a střihli jsme to okolo pramene Odry a Daskabatů zpátky do Olomouce. Já ten den najel 65 km včetně cesty od vlaku domů.

Z kraje týdne jsem také přidával naše skautské stránky, svůj blog a tátovy stránky do dalších vyhledávačů. Tátovy stránky přijali všude. Na jednom nejmenovaném serveru mi odmítli zaregistrovat všechny skautské stránky kromě střediskového rozcestníku. 😡 . Nějak to nechápu. A včera v noci dorazil ještě email o stránce mého blogu, prý „obsahuje minimum informací, a proto byla žádost o její zatřídění do katalogu … zamítnuta“. Člověk se prostě přestěhuje a začíná znova. 🙁

Za chvíli odjíždím na ObRok. Na kole. Čeká mne 170km napříč republikou. Mám z toho trochu strach, na druhou stranu je to velká výzva. Mám sbaleno, jen brašny hodit na kolo a jet. A přijedu z ObRoku až příští týden. Cyklistice zdar a mému kolu dvakrát.

Víkend jistojistě skončil a my se v neděli vrátili z již 14. Výjezdního zasedání. Opět to byly dva dny plné jídla, odpočinku a kvalitní zábavy. A k tom jsme ještě navíc slavili dvoje narozeniny. Jedno půl století a dalších třicetiny k tomu. Tradičně jsme v pátek večer začali česnečkou, následovaly buřty na pivu. A nakonec hry. To vše se rovná půl čtvrtá ráno.

Sobota patřila, jako obyčejně hrám (Bangu!, Unu, křížovkám, fotbalu, střelbě,…), práci (pálení dřeva, dláždění,…), jídlu (česnečce, kuřátkům, utopencům,..), a odpolední procházce (Suchý Vrch). A když sečtu i sobotu, tak z toho jsou „jen“ tři hodiny ráno.

V neděli už jsme se jen najedli, sbalili věci a připravili chalupu k nastěhování.

Dneska jsem se nechal inspirovat 14. Výjezdním zasedáním a zašel jsem v Praze do obchodu s velkým množstvím her. Po Bangu! a Unu jsem se rozhodl poznat další karetní hru. Do oka mi padla hra s názvem Sabotér 🙂 . Nastuduju pravidla a dneska večer snad doma s rodinou vyzkouším. Dám vědět, jak hra dopadla.

Doplněno 2007-04-24_22:00:

Hráli jsem čtyři kola Sabotéra ve třech lidech. Ve třech to není optimální, ale dá se. Poměrně zajímavá a celkem jednoduchá hra na zhruba půl hodiny. A hlavně pro 3 až 10!!! hráčů. 🙂

Je velmi pozdě se zmiňovat o Velikonocích. Spíš komerční svátek než něco jiného. Radši se nezmiňovat.

Vlčata dnes ani nezlobila. Měla slíbenou dvojitou dávku fotbalu a tak jsme jim jí dopřáli. A mezitím si trochu „zaRiskovala“.

Místo rozebírání už zmiňovaného svátku jsem se rozhodl zde trošku sepsat drobné postřehy z dneška a dnů nedávno minulých.

1. Nedávno jsem viděl jít jedním městem mateřskou školku. Překvapilo mne, že první a poslední dítko má na sobě reflexní vestu. Já nic takového za svých mateřsko-školských let nenosil. Pokud je to standard, budu jen klidnější až můj špunt bude ťapat ve školce s touto vestou.
2. To samé město, ale jindy. Slečna, asi tak sedmnáct – osmnáct, hnědé trochu zakroucené vlasy po ramena, nápis Autoškola. Zatím všechno v pořádku. Přidej si k tomu modré nákladní auto značky LIAZ. Odvážná to slečna. Jen tak dál…
3. Seznam.cz a jeho mapy se dočkaly dalšího rozšíření. Nabízí historické mapy z poloviny devatenáctého století. Úkol do příště: najdi svůj dům.
4. Info ze zahrádky: Kedlubny, na které se nedostal foliák, to mají nejspíš za sebou.

Sobota byla dalším náročným dnem. Začala deseti kilometry na kole a pokračovala celým dopolednem u dřeva. Po obědě následoval už skoro pravidelný trénink v lakrosu. Konečně se nás sešlo víc. Dokonce bylo lakrosek o jednu méně než se nás sešlo. Po krátkém rozházení a vyhození jiných hráčů ze hřiště jsme se do toho konečně dali. Hráli jsme 4 na 3 + jeden rozhodčí. Po pauze a prostřídání týmů jsme toho okolo čtvrté nechali a rozešli se.

Pak už následovali jen skoro příjemnější věci. Chvíle štípání polen z dopoledne byla odměněna klobáskami na grilu (oboje od Piráta z firmy).

Začnu vesele. Na adrese https://www.vecernicek.com najdeš seznam všech večerníčků vysílaných u nás od 4.9.1966 do 4.4.2005. Můžeš se podívat jaký večerníček běžel třeba 17. listopadu 1989 nebo v den tvého narození.

Také jsem zprovoznil Galerii. Zatím tam jsou provizorně fotky z Ringa, které po naplnění Galerie ostatními fotografiemi smažu.

Určitým vývojem prošly i obrázky u příspěvků, což můžeš vidět u prvních čtyř příspěvků. Skončil jsem nakonec u pevné šířky 240px + okraj + stín s průhledností 50%.