Sen první

Díval jsem se, jak nějací muži v pracovním oblečení lezou po lanech spletených do sítě. Ve velké výšce. Pak jsem začal lézt na suchý strom opodál. Byl to platan, javor nebo možná kaštan. Lezl jsem stále výš a výš. Pomalu ve spirále. Nějaká mladá žena lezla za mnou. Když už nebylo nahoře kam lézt, začal se strom pod mojí tíhou kývat. Čím dál víc. Zavřel jsem oči, ale strom se kýval stále…

Sen druhý

Když jsem oči otevřel, s několika lidmi jsem šel po polní cestě. Někdo nás v dálce pronásledoval. Odbočili jsme z cesty přes louku k lesu a utíkali lesem. Byli blízko a doháněli nás. Pak jsem se ocitl v malé koupelně se záchodem. Schovával jsem se za dveřmi v malém výklenku, aby mne nenašli. Po delší době mi situace přišla neřešitelná a bylo by jen otázkou času, kdy mne najdou. Tak jsem raději odešel do kanceláře, sedl si na pohovku a na konferenčním stolku si pustil notebook. Pak si pro mne přišel chlap v uniformě. Řekl jsem, že jdu. Napadlo mne se odhlásit z operačního systému a notebook vypnout. Vlastně bych tam mohl zmizet z místnosti… A povedlo se.

  Číst dále

Před týdnem skončilo 21. výjezdní zasedání. Bylo celkem netradiční – ať už v přípravě a plánování, tak v ubytování i programu. Kdo tam nakonec nebyl, může teď jen tlouct hlavou do zdi a bědovat.

Ale vezměme to od začátku. Neuvěřitelně dlouho nebylo jasné, kam se vlastně pojede. Nakonec, po spoustě komplikací, to dopadlo na Červenou Vodu. Chalupa známá, leč přestavěná. Naposledy jsem tam byl asi před pěti lety. Takže co na tom bylo zvláštního? Číst dále

…v noci na dnešek jsem měl zvláštní sen…
…seděl jsem v kuchyni u stolu… sám v bytě… a umíral jsem…
…věděl jsem to a co víc, čeho si vážím, byl jsem na to připravený…
…položil jsem ruce na stůl a hlavu na ně…
…zhluboka jsem se naposledy nadechl, šlo to už těžce…
…byl jsem unavený, tak moc unavený…

To napadlo v pátek sněhu, co? Prostě trocha překvapení po ránu. Ani jsem to mu nevěřil, kolik sněhu to přes noc napadlo. A taky, že tak rychle sleze. Když jsem šel ráno do práce, tak mi to nedalo a udělal jsem si fotku svého zachumeleného auta. Prostě poslední záchvěv zimy…

V noci na dnešek se mi zdálo opět několik snů. Jeden z nich byl trochu delší a akčnější. První část snu se odehrávala v nějakém nově zrekonstruovaném bytě (myslím, že dvoupodlažním). Nějak jsme to slavili nebo možná dokončovali. Celkem tam bylo možná na dvacet lidí. Deset v horním, deset v dolním patře. Většina z nich byli skauti nebo skautky od nás ze střediska. V horním patře také stála ohromná rohová vana – tak 3,5 na 3,5 metru – a v ní se koupala neznámá slečna, a jak to bývá většinou ve vaně, nahá. Číst dále

Při včerejším velkém úklidu jsem objevil v programu na správu telefonu sms. Bylo jich tam asi 50. Z různých časových období.  Bylo zajímavé si je všechny číst a vzpomínat. Pár vám jich ukážu, třeba tam poznáte tu svou (i když u některých je to celkem jasné 😊 ).

• „Prave jsem porodila prvni mimco…“
• „Vcera se mi zdalo,ze nejakej kluk vyvrazdoval nasi rodinu(mam podezdreni na tebe). a dneska o 2.svetovy valce,kdy jsem se musela schovavat, aby me nezastrelili.„
• „Mi se zdalo o Tobe. Bylo to v zime na sjezdovce, snehu bylo ani ne 1 cm a lyzari vesele lyzovali. My tam byli pesky. Tobe se chtelo spat, schoulila si se do klubicka a spala si. Ja Te pak vzal do naruci a odnesl Te dolu do asi dva kilometry vzdalené vesnice…„
• „Mne o nervozite neco povidej… Jsem se trasla jak ratlik…„
• „Vítejte v PRDtestu!!„ (ta přišla v 00:14)

No a dnes v noci se mi zdál ještě sen. Byl takový delší, rozdělený vlastně na tři části, které na sebe tak nějak (možná) navazovaly.

Část první

Snad na nějakém zámku v ložnici jsem se snažil ještě se dvěma kamarády přemístit. Číst dále

Aby toho k extra bláznivému začátku října nebylo málo, zdály se mi dneska dva sny.

Ten první sen se odehrával u mě doma. Kolegyně z práce mi tam v obýváku předváděla nějaký nový mixér. Jen si krátce pamatuji, jak hodlala rozmixovat mísu švestek a k tomu chtěla přidat trochu meruněk.  😀

„Chvíli“ na to se mi zdál druhý sen. Ten den se konal v knihovně výprodej všeho. Myslím, že ji rušili nebo tak něco. Princip byl takový, že si každý mohl vzít co chtěl, stačilo všechny věci nahlásit dole u východu. Dlouho jsem jen tak chodil po knihovně, po všech jejích patrech. Za tu dobu mi v rukou utkvělo jen pár knížek, většinou fantasy, a ještě k tomu ne vždy všechny díly ze série. Chvíli před zavírací dobou jsem narazil na dva poklady. Číst dále

Původně měl být článek o testování stezek vlčat a světlušek, ale nakonec bude i spoustě dalších věcí. A to všechno protože… safra, asi jsem utrhnul sluchátko. No nic. Prostě proto, že se mi článek povedlo dopsat až teď.

Dva víkendy v září jsem se účastnil setkání, kde bylo hlavním úkolem sebrat připomínky k Experimentální stezce vlčat a světlušek. Byly to víkendy plné patnáctihodinových šichet, neustálého povídání, psaní, lepení všeho možného, hlídání vlčat a světlušek (Na trampolínu po jednom! Nekřičte tolik! Nehoupej ho tolik, ať neskončí v krbu! Kdo udělal ten nepořádek v herně?). Tak doufám, že se nám povedlo sebrat všechny důležité připomínky a nápady a že nová stezka se bude líbit.

Ve vlaku, cestou zpět z druhého setkání, si k nám do kupé přisedla slečna. Po chvíli vytáhla nějaký šminky a začala se omalovávat (nebo tak něco). Jak jsem to sledoval, změna to byla celkem velká a myslím, že k lepšímu. Jen… jen s tím leskem na rty to přehnala. A pak v Chocni vystoupila.

Číst dále

Už dlouho se mi nezdály sny, které bych si dobře pamatoval. Tentokrát byly dva a oba skautské.

První sen se odehrával na nějaké výpravě s oldskauty. Z louky jsme se prodrali mladým porostem borovic do vyššího smíšeného lesa a po cestičce pokračovali ke studánce. Její okolí bylo celkem upravené a pramen zdobila stříška. Většina se napila a pokračovali jsme dál, tentokrát již po širší cestě. Jen já se ještě jednou vrátil a napil se znovu.

Druhý sen byl trochu delší (aspoň se mi to tak zdálo) a poněkud akčnější. Odehrával se na nějaké skautské konferenci či setkání, kde jsem byl s Evžou. Hotel, kde jsme byli ubytovaní každý ve svém pokoji, stál trochu ve svahu, na louce a byl celý z kamene. Dovnitř se lezlo malým otvorem cca 40 x 40cm (všímáte si, že se pořád někudy prodírám uzkýma tunelama a podobně?). Následovala velká kamenná (jak jinak) hala s recepcí.

Číst dále

No tak to zas byla noc! Chvíli mi byla zima, pak se mi zdálo spoustu kratičkých snů. Vypadá to, že to dnes nebude nijak dlouhé, tak si to pořádně užij.

Nejdřív příhoda se zimou. Probudil jsem se a byla mi tak nějak zima, přitáhnu si peřinu výš a je mi zima na nohy. Popotáhnu peřinu k nohám je mi zase zima nahoře. Říkám si: „Nová delší peřina to jistí.“ A ráno se probudím s peřinou přehnutou a tím pádem zkrácenou asi o 30 centimetrů. 🙂 Asi to také bylo způsobeno tím, že se ložnice stále nevyhřála po neděli, kdy se mi opět povedlo větrat, větrat a větrat… od půl sedmé ráno do půl sedmé večer. To nic. Mám tu skvělé hlídače oken, kdyby něco. Díky moc, opravdu.

A teď k těm snům. Bylo jich několik. Samé kraťoučké útržky. Pamatuji si jeden. Všude okolo bílo a v tom mě políbila… Anička.

Opět, po delší době, další příspěvek. Za tu dobu jsem stačil navštívit nějaký ten ples. Některý byl lepší, jiný standardní. A také se mi zdály dva sny, ale už si pamatuji jen jeden. Asi ti ho prozradím nejdřív. Pak se dostanu k dalším věcem.

Sen se odehrával v zámeckém komplexu, který zabral nějaký krutovládce v brnění. Číst dále