Ráno jsme se vrátili z nočního přepadu, který jsme šili na naše drahé skautky. Zůčastnili jsem se ho já, Pirát, Koudy a Mauglí. Odjeli jsme v devět ze Žamberka, cestou jsme museli ještě zastavit kvuli jednomu důležitému příchozímu hovoru. 😆 Ukempovali jsme se kousek od tábora a šli spát. Deset minut po půlnoci jsme vstali a dorozdělili kdo kam půjde a co tam provede. Pirát – malý hangár, Mates – první stan, Mauglí – nástěnka, Koudy – stožár. Å lo to dobře, byla tma a relativně teplo (ne Pirátovi, když spal jen pod celtou). Nejřív se povedlo splnit úkol mně. Potom společně Pirátovi a Mauglímu. Koudyho, jakožto člověka s nejtěžším úkolem, odhalili. Obětoval se a všechno popřel (jsem tu sám a na kole) a odvedl pozornost hlídky asi na dvacet minut do kuchyně. Pak jsme se všichni sešli u spacího místa. Poplach se nekonal a i přes drobné ohalení po nás zbylo v táboře dost věcí, které byly objeveny až ráno za světla. Prostě to myslím dopadlo velmi dobře.
No a ráno jsme demokraticky odhlasovali (2/1/1), že do tábora už nepůjdeme a mazali jsme domů.
Zítra o té mezeře tu – o táboru.