Emma má mísu

Emma - úklid spadaných stromů

Už tomu bude týden od poslední brigády v remízku, kdy nám v polovině brigády vypnuli proud. No, ne že by to udělali naschvál. Jak jsme se pak dozvěděli, vlastně za to nemohli. 🙂 I když to tak na brigádě nevypadalo, cestou domů jsem mohl na vlastní oči vidět, co bouřka způsobila.Tady chybí 50 x 100 metrů lesa, tady další, a další. Jen jsem čekal, kolik stromů najdu na své garáži. Už z dálky bylo vidět, že to garáž přežila. Letmo jsem zjistil, že v okolí padaly a lámaly se stromy jako sirky. Po obhlídce škod okolo domu to nakonec skončilo u pěti spadlých stromů, kompletně zničeného sušáku na prádlo a fasády omlácené od větví. 

Číst dále

pelmel skauting zamyšlení ona

Ona

Ona

Těžko se začíná a ještě hůř končí. Góór dneska. Kdyby všude vládla úplná pohoda, hned by to všechno bylo klidnější. Bohužel ale každá mince má dvě strany, každá. Jenže to je krásná teorie, praxe je jiná. Teorie a praxe má společné snad jen to E na konci. Stalo se to v neděli, takovým zvláštním způsobem a za chvíli bylo po všem.

Číst dále

ona zamyšlení

Věž

V noci na dnešek se mi opět zdálo několik snů. Moc jsem takový nával nečekal – vzhledem k situaci a mé spací pozici. Z těch několika snů si pamatuji hlavně jeden, ten nejdelší a poslední.

V jednom z těch předchozích snů z této noci jsem nemohl moc chodit – vypadalo to jako bych chodil po ledě a ještě šel v silném protivětru. Víc si z tohoto snu nepamatuji, jen takový malý střípek.

A teď ten druhý sen – nejdelší a poslední tu noc. Odehrával se někdy ve středověku, v celkem hornaté krajině. Byl jsem samotář, možná až odpadlík, žijící sám (skoro sám) u malého, ale vysokého, vodopádu. Ve skále, možná v jeskyni. Ne sám, protože hned vedle vodopádu, hned vedle padající vody bylo hnízdo nějakého velkého opeřence. S mládětem, které v hnízdě vyrůstalo, jsem byl kamarád, s jeho rodičem (který někde momentálně létal) jsme se respektovali.

Číst dále

sny

GO2/10

O trošku později než jsem původně slíbil, přidávám sem další GO. Tentokrát doufám, že Vám dá více práce než ta poslední. Omlouvám se za to nedodržení termínu vydání této GO, nebylo včera nějak dobře, tak jsem si šel lehnout.

GO2/10

Číst dále

GO2

GO2/9

Už to přišlo. Chvíli to trvalo, ale je to tu. Další GO je na světě. Jsem na vás zvědav, jak dlouho bude trvat odhalení následujícího obrázku. Žádné zdržování a hurá na to. 🙂

 

GO2/9

Číst dále

GO2

Drobnosti

Vrátil jsem zpět hodnocení komentářů pomocí palečků – nahoru a dolů. Objevuje se u všech komentářů.

Změnil jsem vzhled vnořených komentářů tak, aby se co nejvíc podobal normálním komentářům (avatar, hodnost, počet komentářů, datum a čas, použitý operační systém a prohlížeč).

wordpress blog

Lovcovy zápisky

Hotel Sklář

Seděl jsem tehdy ve svém pokoji jednoho hotelového pokoje v Harrachově, připojen k wifi, surfjíc. Až tam mne zavála moje služební cesta. Teď, když ty necelé tři dny hodnotím, tak to byla hlavně spousta lyžování na Čertově hoře, jídla a pití. A co hlavně – navazování nových kontaktů. 🙂 Což se od toho očekávalo. Jinak bych tam přeci nejel. 😉

Po prvním dnu mne bolely nohy tak, že jsem přemýšlel, jestli na ten záchod vůbec dojdu. Druhý den, už to bylo lepší a třetí ještě o kus lepší. Nemá asi cenu popisovat, jak jsem lyžoval, jaká byla sjezdovka a tak. Krom jiného, jsem si vedle v Rokytnici nechal nabrousit lyže. Mají tam nové servisní centrum. Musím říct, že to za ty peníze stálo.

Pro dnešek dost, jsem celkem unaven.

cestování práce

Popojedem‘

Brigáda

Dlouho tomu je, co jsem přidal poslední článek. A když už mi to nedalo a chtěl jsem to napravit, tak pro změnu nejel blog (a nejen ten).

Vezmu to od začátku. Skončil jsem anketou o vírech a o směru jejich točení. V současné době jsou v anketě tři hlasy u odpovědi „Po směru hodinových ručiček“ a jeden hlas u odpovědi „Proti směru hodinových ručiček“. Hodně tuhle otázku otáčení víru zpopularizoval například seriál Akta X nebo Simpsonovi (kde Bart v Austrálii používal záchod, který otáčel směr víru). Takže jak se to s těmi víry má? Anketa by možná dopadla stejně, kdybych se ptal, na kterou stranu se otvírají Tvoje dveře do koupelny – jestli doleva nebo doprava. Na otáčení víru nemá vliv Coriolisova síla a tedy ani to, na které polokouli se nacházíme. Vědci prý museli čekat týden než se voda v nádobě ustálila a zbavila se všech sil, které v ní vznikly při napouštění. Směr otáčení víru závisí tedy třeba na napouštění vody, na způsobu vylézání z vany a podobně. Tohle všechno jsem nevěděl a tak mi s tím pomohl Gůůůgl a Wikipedie.

Číst dále

skauting sny blog zamyšlení

Vůně hašlerek

Madla a MrkívTuhle básničku jsem napsal před mnoha lety (2001) nejspíš v návalu nějaké můzy. Vznikla během několika minut a byla pro jednu slečnu s přezdívkou kelinka. Nebyla první ani poslední z těch, které jsem si zapsal za tu čtvrt hodinu. Takové hraní se slovy. Tahle slovní hříčka se jmenuje Sprcha.

Sprcha

Shora dolů teče voda,
od hlavy až po patu.

Přichází k nám nová móda,
sprchovat se v saku.

Nevím, jak to bylo dneska.
jestli móda zvítězila.

Doufám, že ses sprchovala
nahá, od hlavy až po patu.

…

To nejkrásnější, co mne zatím dnes potkalo, byla vůně hašlerek vždy, když jsem se v noci otočil k oknu…

Potřebuju pohladit po duši. Nechám si to vysvětlit a bude líp. Právě dohrávají Tučného a Pověste ho vejš a já si jdu lehnout. Snad se to spraví.

písnička dne ona zamyšlení skauting

Čtyřicítkou ke svému cíli

Parker Vektor BluePo delší době jsem zase zpátky. Dneska to bude opravdová směs všeho možného. Samé malé střípky snad úplně všeho.

Delší dobu zpět se mi zdál jeden krátký sen. Odněkud jsem se vracel domů autem. Zastavil jsem a vylezl z auta ven. Po louce tam chodil tyranosaurus. Jeden – velký dospělý jedinec. Chodil sem a tam, a pomalu se blížil ke mně. Dal jsem se na útěk do blízkého lesa, bylo to trošku do kopce. Vydal se pomalu za mnou, proplétal se mezi stromy. Schoval jsem se za jedním větším stromem a čekal. Když už byl moc blízko, rozhodl jsem se utéct kousek dál. Zahlédl mne a vydal se zase rychle za mnou. Už jsem nevěděl co mám dělat dál, kam utíkat, když v tom se vedle mne objevila hromada starých pneumatik. Tak jsem je začal postupně pouštět z kopce dolů. Naletěl na to a vydal se za pneumatikami.

Nějaký ten den na to jsem se zapletl do jednoho nedorozumění okolo tiskárny a barevných náplní. Snad už jsme si to vysvětlili.

Po dlouhé době má opět svého Parkera. Toho prvního jsem neprozřetelně půjčil vlčeti a za měsíc a půl se náhodu našel před klubovnou. V listí. Bez víčka. Mám teď toho samého – roller Parker Vektor Blue. Píše se s ním nádherně. Jen ho nikde neztratit.

Číst dále

sny skauting pelmel