18. 10. 2016 Doba čtení: 4 minut

První věta pro úplně neznalé: pro alespoň hrubou orientaci si na Wikipedii prostudujte stránky operace Anthropoid, atentátu na Heydricha a boje v kostele svatých Cyrila a Metoděje.

Tenhle film jsem s žádnými ovacemi nevítal a nijak speciálně se na něj netěšil. Očekával jsem spíš americké pojetí válečného akčního filmu. A to se mi také splnilo – alespoň částečně. Dovolím si být tedy trochu kritický.

Na začátek odkaz na web, kde je porovnání herců a skutečných postav – alespoň, co se podoby týká.

Film se točil podle skutečné historické události, takže je jasné, jak skončí. Zaujmout musel zpracováním. Číst dále

19. 09. 2016 Doba čtení: ~1 minuta

Znáte to – kdejakou volovinu si pamatujete a na důležité věci Vám v hlavě místo nezbude. No a podobně je na tom tenhle sen. Krátká a namíchaná blbost. Ale protože je to tu o snech, tak ho sem také píši.

Ocitl jsem se v Bruselu, v sídle EU. Byla to pěti patrová budova – bílá, hranatá, ničím nezajímavá. Snad jen napojením na okolní budovy, které zajišťovala ocelová konstrukce obloukové střechy. Takové spojení 90. let a moderny. V posledním patře, kam jsme přišli (čtyři lidé, z toho jedna šéfka – menší paní přes padesátku), se nacházela zastřešená terasa – tak 20 x 80 metrů.

Tam jsem měl v budoucnu pracovat a nyní se jednalo o stavebních úpravách, aby tam mohly vzniknout kanceláře. Číst dále

2. 09. 2016 Doba čtení: 6 minut

Vypadá to, že na střídačku to tu bude o mých přečtených knížkách a o tom ostatním. Dneska se podíváme na další knihu od Stephena Kinga, která se jmenuje jednoduše Dolores Claiborneová. První, co mě na knize – po přečtení několika stránek – zaujalo, byl styl, jakým je napsána. Úplně se vymyká zažitému Kingovu stylu.

Dolores Claiborneová (Martinus.cz)

Knihu totiž celou vypráví právě Dolores Claiborneová. V jednom kuse. Na policejní stanici. Během několika málo hodin. Vypráví, co se stalo – před pár dny i před dvaceti lety. A nečekejte, že kniha má obsah. Proč by ho měla, když nemá žádné kapitoly? Číst dále

16. 08. 2016 Doba čtení: 2 minut

Na úvod: jsem na Twitteru, Instagramu, Pinterestu, Flickeru, Soundcloudu, Whatsupu, Google +, ICQ, Gmailu a mnoha dalších sociálních sítích a službách.

A budu tam tak často, jak já uznám za vhodné. A kdy odpovím (odpovím-li vůbec) na nějakou zprávu, je jen na mně. Podobné to může být i s SMS.

To, že jsem si zprávu přečetl a neodpověděl, může mít hned několik příčin. Budu v tomhle upřímný k sobě i k Vám. Číst dále

28. 07. 2016 Doba čtení: 7 minut

Nejdřív jsem chtěl psát o mém vztahu k sociálním sítím, ale nahromadil se mi tu celkem počet nepřečtených knih, tak o nich raději za čerstvé paměti napíšu. Tedy dneska o jedné. Dolores Claiborneovou od Stephena Kinga si nechám na příště – a to byla dost zajímavá knížka. A jako obvykle, možná trochu vyzradím něco z děje. Ale ne moc.

Původ (Martinus.cz)

Ke knížce Původ od J. T. Brannana jsem se dostal vlastně úplně náhodou, nejprve mě zaujal obal a následně i upoutávka na obálce. A protože jsem si chtěl spravit náladu po Metru 2034, začal jsem číst. Číst dále

20. 06. 2016 Doba čtení: 6 minut

Po knížce Metro 2033 jsem konečně dočetl i druhý díl, příznačně nazvaný Metro 2034. Mnohokrát už jsem to chtěl vzdát. A do posledního dílu se rozhodně nepustím.

Protože budu občas trochu konkrétnější, nejspíš vyzradím i část příběhu, takže pokud jste knihu ještě nečetli, skočte hned na konec – na mé grafické zhodnocení.

Metro 2034 (Martinus.cz)

Od prvního dílu se většina věcí změnila. Tou první je autorův styl. V Metru 2033 to byl pro mě nejslabší článek. V druhém díle mi nesedl ještě víc a regulérně jsem přeskakoval i několik stránek filozofických rozjímání. Já, odrostlý na Stephenu Kingovi, jsem trpěl. Číst dále

10. 06. 2016 Doba čtení: ~1 minuta

Někteří z Vás pojedou na skautský tábor poprvé. Co vzít s sebou? Chápu, není to jednoduché.

Proto Vám třeba pomůže vtipný návod slovenské skautky. 🙂

PS: Pro mladší generace – rozumíte jí ještě? 😀

16. 05. 2016 Doba čtení: 3 minut

Mám pro Vás soutěž. Zahrajeme si, např. o slavné bludišťáky. Nedávno proběhl v Josefově Intercamp a tak se nám všem naskytla velká vizuální podívaná na kroje všech účastníků. Na Instagramu jsem pod #intercamp našel mimo jiné dnešní soutěžní fotky.

Nejprve tedy soutěž o jednoho bludišťáka: Na fotce najděte dva vandráky a hastrmany, ehm vlastně české skauty.

Post na instagramu: https://www.instagram.com/p/BFYRbVXFid9/

Našli jste? No, myslím, že určitě ano (pro Ty, kteří stále hledají, malá nápověda – ve skupině vlevo vynechte všechny s podkolenkami a ty stejně ustrojené, ostatní jsou čeští skauti). Číst dále

5. 05. 2016 Doba čtení: 2 minut

Obyčejně dámská trička nereklamuji, vlastně ani nekupuji a už vůbec ne růžové. Co nadělám, v tomhle snu se mi to prostě stalo.

Bylo to na nějaké skautské/roverské akci. Překvapivě ale v nějakém obchodáku. Káťa si tam koupila tričko. Velikost L a barva… růžová – sytě, krásně růžová. Nepamatuji si to přesně, ale myslím, že jí to seklo. 🙂

A protože bohužel netrefila velikost, požádala mě, abych ho šel reklamovat a vyměnit za menší. Dala mi dokonce vyplněný reklamační protokol, kde bylo na jedné straně v rámečku napsané velké L, pak šipka doprava, a tam zase v rámečku velké S (Káti, fakt S?).

U prodejního pultu na mě čekala postarší, korpulentní paní prodavačka. Naše komunikace probíhala v angličtině, posunky a zvednutým obočím asi následovně.

Já: „Přišel jsem vrátit triko, potřeboval bych eSko místo eLka.“ (pokládám na pult vyplněný protokol)

Prodavačka: „A kde máte to tričko?“

Já: „No, na sobě.“ (svlékám ze sebe to tričko, jsem do půl těla svlečený)

Prodavačka si přebírá tričko. S údivem: „To běžně nosíte dámská růžová trika?“

Já: „Ne běžně. Občas.“

29. 04. 2016 Doba čtení: 7 minut

„Kdo je tam? Hej, Arťome, prověř to!“
Arťom neochotně vstal ze svého místa u ohně, přehodil si automatickou pušku ze zad na hruď a vykročil do tmy. Na samém kraji osvětleného prostoru se zastavil, úmyslně hlučně odjistil a chraptivě zavolal: „Stát! Heslo!“
Před minutou slyšeli z temnoty zvláštní šustění a nesrozumitelné mumlání. Teď se ozvaly spěšné cupitavé kroky. Někdo utíkal do hlubin tunelu.

Metro 2033 (Martinus.cz)

Takhle začíná Metro 2033 ruského autora jménem Dmitry Glukhovsky. První řádky mě prostě musí chytnout, knížka se nesmí do půlky rozjíždět. A Metro 2033 mě chytlo. Číst dále