18. 07. 2010 Doba čtení: 3 minut

Letošní tábor, ostatně jako většina jiných, začal hektickými přípravami. Tentokrát ještě trochu komplikovanými půjčením podsad od skautů z Lanškrouna.

Pak už to šlo. V neděli, když jsme přijeli, tábor skoro celý stál. Chyběly už jen nějaké malé drobnosti a tak jsme se to nich dali.

Číst dále

20. 02. 2010 Doba čtení: 3 minut

Nejdřív tento článek měl být hlavně o tom, jak jsem se včera pokoušel sundat sníh ze střechy, jak jsem v sedáku lezl na střechu, ale nejprve vyzkoušel pevnost řemenu na půdě, o tom jak na půdě vydržel a jak se potom na střeše při poslední zkoušce pevnosti přetrhl a já málem letěl dolů.

Nakonec to myslím bude o trochu něčem jiném. O střediskovém roverstvu. Vytáhl jsem si některá statistická data z registrace a dal je do grafu. Klášterecký oddíl jsem úplně vynechal, protože podle vyjádření jejich vedoucí, tam vlastně řádné rovery nemají.
Úplně první číslo – v oddílech (ŽBK) je celkem 30 RS a RG – 18 RG + 12 RS. Zajímalo mne jejich věkové rozložení. Dopadlo následovně.

Věkové skupiny jsou celkem vyrovnané. Jen stále přemýšlím, jestli věková skupina 24+ jsou vlastně ještě roveři. Číst dále

6. 12. 2009 Doba čtení: 2 minut

Ne. Dneska to nebude o těchto větrech. 😁 Ale o jednom programu pro rovery, jehož základy položilo poslední Výjezdní zasedání, konkrétně sobotní noc – od 23 do 3 hodin. I když tehdy to byly jen velmi hrubé obrysy a nástin budoucího základu.
Ten základ se dočkal publikování na webu a díky GoogleDocs může PRD (Program Roverských Disciplín) v současné době utvářet devět uživatelů.

A jak to celé funguje? Většina z vás už o PRDu slyšela, četla nebo jsou dokonce účastníky. Vybereš si ze seznamu disciplínu, tu splníš, připíšeš si za ní body (prdy) a kdo má na konci období nejvíc prdů, vyhrál. 😉 Číst dále

25. 07. 2009 Doba čtení: 3 minut

Tábor je fuč, ten náš i ten našich skautek. Okurková sezóna hadr. A tak jsem vytáhl jednu starší věc.
Před necelým rokem byl u nás ve středisku mezi RG proveden jeden malý průzkum, kterého se zúčastnilo 11 respondentek. Cílem průzkumu bylo zjistit případnou souvislost mezi věkem, obvodem hrudníku a velikostí poprsí.

Nejdříve graf, ať si máme o čem povídat.

(děkuji Kvakinovi za zpřístupnění zdrojových dat)

Z grafu vyplývá, že: Číst dále

18. 07. 2009 Doba čtení: 2 minut

Nevěděl jsem, jak nazvat tenhle článek, tak prostě a jednoduše Po táboře.

Letošní tábor uběhl nezvykle rychle (prý je to známka dobrého tábora) a celkem bez úrazů (nepočítám Robina jeho natržené úpony na kotníku). Nebudu to okecávat, můžeš se podívat na 150 fotek z letošního tábora a hotovo.

Včera večer jsme se s Blešákem vypravili zkontrolovat na táboře skautky. Kus cesty obstaralo auto, kus naše nohy. Ukempovali jsme se za dvěma balíky sena, chvíli  poleželi a pak se vydali na cestu. Šlo to celkem rychle a tiše. Ve správný okamžik jsme zasáhli a provedli, co bylo potřeba. 😀 Po návratu už následovalo jen zalezení do spacáku a počítání prolétajících satelitů po jasné noční obloze. Jo a ráno probuzení všudezalézajícíma a štípajícíma muškama.

Dnešní článek asi není žádný extra dlouhý ani extra zajímavý. Prostě tak.

Edit: Video odstraněno, na YouTube už není dostupné.

27. 06. 2009 Doba čtení: ~1 minuta

Klasický táborový příběh, již několikrát prožitý, skutečný.

Brzké táborové ráno, okolo páté hodiny. Malý hangár.
Robin vstává a odchází na záchod. Prochází okolo Matesa, spícího na dvoupatrové posteli vedle vchodu, a jeho spadlé rybičky (polštářku) na zemi.

Mates, trochu se otočíc ve spacáku: „Rybičku…“

Robin: „Vyvenčit? “

Mates: „Ne, podat.“

…

Zítra zase po roce odjíždím na tábor. Čtrnáct dní změny. Moc mi tu nezvlčte…

15. 12. 2008 Doba čtení: ~1 minuta

Asi ano. Asi se zbláznil. V Řecku zastřelili kluka, když házel kamení po policistech. Je to normální? Je normální házet po policistech kamení? Je normální někoho zastřelit? No a teď ještě k tomu obrázku. Nedávno jsem byl s kolegou v hospodě na obědě. V půli čekání na objednané jídlo nám servírka přinesla účtenku.  byla dlouhá chvíle, tak jsme jí studovali (účtenku, néé servírku).  Datum špatně, čas špatně a chyběly tam dvě kofoly, které jsme už měli před sebou (na ty ale servírka při účtování nezapomněla).

Nedávno také proběhly dvě brigády na klubovně.  Zase jsme o dost pokročili a teď už budeme budovat v teple a za světla (i přírodního).  Moc díky Aničce za pomoc (i když si to pak zpátky vzala úklidem dívčí klubovny) a Evže za výborné rizoto pro deset lidí, které jsem zkoušeli sníst v pěti.

17. 11. 2008 Doba čtení: ~1 minuta

Celý den mžilo, bylo zataženo, sem tam ležela i mlha, teplota okolo pěti stupňů nad nulou. a v tomhle počasí se konala naše oddílová výprava. Už jen to vstávání o půl sedmé! Ze začátku všechno probíhalo poklidně a časově v pořádku. Pak to ale začalo. Míra se nám trochu opozdil. O 20 minut.  Sveduvší to na šraňky a frontu u poklady v supermarketu. Zdálo se, že tím to skončilo. Neskončilo.  Jednu cestu nám rozorali, další zas zapomněli zakreslit do mapy.

Pak už vše probíhalo normálně. Vařili jsme za stálého mžení na cestě u pole. S vlčaty jsme vařili gulášovou polévku (jak jinak 🙂 ). Na fotografii je vidět náš závěs na kotlík (autorem je Robin). V žádné skautské nebo zálesácké příručce jsem ho neviděl. A přece to je jen variace na všechny ty nákresy v brožurách.

Závěs vydržel, my taky a tak jsme se po půl třetí odpoledne rozcházeli v Žamberku na náměstí, trochu omoklí (nejsme z cukru – až na jednoho 😉 ), ale všichni a celí.

9. 09. 2008 Doba čtení: 2 minut

Původně jsem dneska chtěl psát především o pražském víkendu, kde se opět pracovalo na nové stezce pro vlčata a světlušky. Nakonec mi do toho ale přišel jeden dnešní (včerejší) e-mail. Nejdřív zpátky k tomu víkendu.

Od pátku do neděle jsme rokovali, atd., atd. Å lo nám to celkem dobře, i když mohlo jít ještě o kousek rychleji. Nebylo to takové klasické setkání po kterém zůstává plno papírových hodnot a tak. Když to hodnotím zpětně, byl to celkem vydařený víkend, včetně dvou nalezených kešek.

A teď k tomu e-mailu. Obsahoval pravidla jednoho, u nás ve středisku nově vznikajícího, roverského uskupení. První přečtení bylo takové, no, celkem šokující. Jednak co se délky zápisu týče, pak obsahem a nakonec soupisem trestů. 🙂 Dneska na SRJ o tom byla velká debata a tak už nejsem tak rozohněn jako po prvním přečtení. Pryč od toho. Chystá se změna… Snad.

V noci na dnešek se mi zdál jeden z dalších snů. Odehrával se v nějakém velkém městě, „opuštěně“ vypadajíc, samé továrny, písek a tak. Avšak lidé tam byli. Schovávali jsme se před útokem mimozemšťanů, kteří přiletěli. Byli všude. Asi deset nás bylo schováno a zavřeno jedné místnosti. Vykoukl jsem z okna a viděl je všude. Pak někdo z nás, co jsme byli uvnitř, otevřel dveře na druhé straně místnosti a v tom se dovnitř nahrnul jeden mimozemšťan (byl hodně vysoký, světle zelený a měl plášť – takový zvláštní Hellboy), někoho popadl a odvlekl ho pryč. Dál už jen vím, že jsme říkali, že to musíme vydržet sedm dní, pak odejdou.

28. 08. 2008 Doba čtení: 2 minut

Za poslední dobu jich bylo spoustu. Takové, makové, pakové. Tím dnešním hlavním je celkem triviální požadavek na objednání nějakých materiálů z našeho internetového obchodu https://obchod.skaut.cz. Přihlásil jsem se do obchodu stejně jako na Křižovatku, vybral všechno, co jsem si objednat chtěl a jal jsem se odeslat objednávku. Že prý mám vyplnit chybějící pole. Tak jsem si chvíli hrál s políčky, které jsem viděl a nic. Pak si říkám: „Možná někdo zapomněl na Firefox.“ a tak to zkouším i v dalších prohlížečích. a ejhle, vypadá to trochu jinak, více políček a že prý nemám vyplněnou adresu v profilu. No jasně! Vyplním na Křižovatce adresu, uložím, vrátím se zpět do obchodu a… a nic. Adresa nevyplněna. Vracím se zpět, zkontrolovat jestli jsem vše vyplnil a uložil. Vyplnil a uložil. Zpět do obchodu a znovu zkouším. Nic. Po půl hodině to vzdávám… Teď, po skoro dvanácti hodinách, to zkouším znovu a opět nic. Před chvílí jsem vyplnil kontaktní formulář na sk. stránkách a tak čekám na odpověď. Jsem víc než nasr….

PS: Se sociálníma sítěma všech typů na mne nechoďte. Ne, opravdu si nechci vyplnit svůj profil. Ne, opravdu nechci vyhledávat přátele. Ne, opravdu nechci sdílet své kontakty a fotografie. Ne, opravdu nechci nic stavět.