Právě jsem odeslal svou práci na Weekendovou lesní školu. :faint: Osm a půl stránky strojopisu. Jsem rád, že už to mám za sebou. Za čtrnáct dní mě čeká závěrečná část Lesní školy. A pak… pak se uvidí.
Taky jsme dneska měli první vlčáckou schůzku. Sešlo se nás šest. Pět ze šesti původních + jeden nový. Díky Å árko. 😉
V sobotu jsme hráli v Líšnici volejbal. Skončili jsme šestý. Byl to tuhý boj. A kdybyste nevěděli od čeho mám na pravém zápěstí ty čtyry rejpance, tak to je z volejbalu. Díky Káťo 😀
Cyklotrasy (teda jako úprava jedný z mnoha map) jsou skoro hotový, teď je na řadě trocha GALERIE, pak roverský závody a další a další věci…
Taky nás v sobotu čeká brigáda v Remízku. Bourání krbu, dělání dřeva, úklid plecháče, úprava podkroví, úprava okenic, oprava podlahy, oprava zádveří… Práce habakůůůk. :faint:
Konečně už je čtvrtek večer. Pátek už nějak překlepu. Za ty čtyři dny jsem strávil v práci tolik času jako snad za dva běžný tejdny. V pondělí v devět, v úterý v šest (výjimečně), ve středu v sedm a dneska asi po pěti stech kilometrech taky v sedm.
Něco na mě leze. Asi to stáří. A taky ten rakušan. Jak se jen jmenoval? Jo Alzhajmr přeci.:idea: Včera se mi povedlo nechat jedno moje pracovní náčiní až za Litomyšlí. A dneska, aby toho nebylo málo, jsem nechal v Praze pro změnu radši celý kufr. Snad se ke mně dostane zpět. Snad brzy.
Ráno jsem Piráta probudil MMSkou už v šest, s tím, že právě projíždím Hradcem. :yes: Prej ať neruším, že Macocha ještě dvě hodiny počká. A pak mi celej den (stejně jako včera) chodily další MMSky – tady ze šaliny, tu z vlakáče, tady pro změnu zas z vězení a tak různě.
Taky jsem zjistil, že mám rozjetech nějak moc projektů najednou. Musím nejdřív dopsat práci na Lesní školu. Pak se trochu hrabu v Cyklotrasách – to taky musím v nějakým reálným termínu dotáhnout. Pak ještě všechny ty weby (celkem 6 vč. blogu). No a nakonec, aby se to nepletlo, – GALERIE. A navrch Roverské závody (vymyslím název, neboj). To půjde. Hezky popořadě…
Týden jsem tu nebyl. Mezitím se stalo spousta věcí.
Má drahá polovička se na mě stačila naprdnout, otočila se a spala. To jsme urovnali.
To asi proto, že jsme několik dní potom slavili malé výročí…
V sobotu jsme si potom zahráli volejbal. Někteří si na volejbal odskočili z jedné víkendové párty. Trošku mi hlo žlučí, že jsem se o ní dozvěděl docela pozdě – příště radši nevědět, neúčastnit se. Připadám si jako že už tam přestávám patřit. Těžký je najít společný program pro všechny. Přibývajícím mladým RS a RG přestávám stačit. A nejedu v tom sám, viď File?:pirate: No jo ale co se mnou? K oldskautům? Hmmm. Ach ta mládež. Každej tejten by lezli na Pamír. Zas na druhou stranu oldskauti jednou vylezou na Říp, pak o tom půl roku mluvěj, pak slezou z toho Řípu a další půl rok o tom mluvěj. A co my? My co by nám stačilo každej měsíc zdolat Sněžku?
Nevím co bude dál. Nevím co se stane pokud se to roztrhá a začnou se tvořit party, které si začnou pořádat akce jen pro sebe. „Ten minule nebyl, tak to asi zas nepojede. Tak to snad ani nemá cenu mu to říkat, že se něco koná.“ … Podělte se s námi o to, co je všech, jinak si vezmem zpět to, co jsme vám položili k nohám.:knight:
A ještě k tomu je dneska den co je. Před třiceti osmi lety u nás nebylo moc veselo. Moje informace o tomhle období jsem získal jen z televize, knih a fotek. Nezažil jsem tu dobu a ne že bych po tom toužil. Tu dobu mi taky připomíná obrázek u tohodle příspěvku (Tábor 1969 u hájovny nad Zemskou bránou). Mnozí z vás na něm poznají naši sekyru. Samotná sekyra pochází nejspíš někdy z konce 19. století (násada je z šedesátých let). Tábory v šedesátých letech. Ano, přesně ve středu 21. srpna 1968 měl jet náš oddíl na tábor. Nestalo se tak…
Dokopal jsem se k tomu, abych přidal slíbený fotky.
Jsou to především fotky stromů (platan, katalpa, javor, jinan + netřesk) a hnedka v závěsu taky fotky zvířátek :monkey: (šýček, křižák, šnek).
A tím končím miniseriál z dovolené. :yes:
No jo. Zas se nemůžu věnovat blogu jak bych chtěl. Zabřednul jsem zas do jinýho projektu a to mám ještě psát práci na Lesní školu :faint: . Nějak se s tím poperu.
Pokud vše dobře půjde, zítra přidám do Fotek nějaký obrázky převážně rostlin (netřesk, jinan, platan, babyku,…) a živočichů (další šneky, sýčka,…) a taky možná nějaký stavby a lidi.
Dneska už nic. Jdu spát.
V neděli jsme se vrátili z krátké dovolené, kterou jsme si užívali na Pálavě. Jo, uznávám – počasí mohlo být trochu lepší. A mohlo být teda taky mnohem horší. Cesta tam byla dlouhá a plná změn – v Ústí jsme zjistili, že nám do rychlíku nevezmou kola – moje chyba (víš, že rychlíky na trase do Brna a zpět neberou kola?). Dojeli jsme dobře, vystoupili o dvě zastávky dřív (to jako úmyslně) a na kolech dojeli do Pavlova. Jo, jižní Morava. Prej rovina. Houby. Kopce jako tady, akorát položený o 200 metrů níž.
Druhý den jsme se chystali objet celou přehradu. Vzali jsme to po směru hodinových ručiček. Jenže naše plány nám překazilo počasí. Číst dále
Druhých čtrnáct dní v červenci měly skautky svůj tábor. Vystřídaly nás, jejich drahé bratry. Počasí měly celkem fajn, docela pařák a jen trocha deště.
Byli jsme se na ně podívat, někdy v noci, někdy přes den. Musím uznat, že hlídaly líp než loni – většinou jen po dvou a pozornějc, mnohem pozornějc. 😀 Stejně tak myslím, že se letos se už tolik nehádaly – nikdo neodjel – i když pořád je co zlepšovat. :whistle:
Celkem jsem u nich na táboře strávil dohromady asi 4 dny. Jsem zvyklej na trošku jinačí řád na táboře a tak mi třeba úprk 3/4 tábora na jídlo přišel takovej divnej. Stejně tak na můj vkus velká volnost v některých místech programu a naopak někdy zase organizování osobního volna. :confused:
To nic. Jejich tábor. Doufám, že si ho pořádně užily.
Pořád se mi nedaří dohnat tu táborovou mezeru. Zkouším to…
Včera jsem se rozhodl ořezat trošku borovici co máme na zahradě. Měl jsem důvodné podezření, že mi brzdí internetové připojení. Jako obvykle jsem na ni vylezl a můj outsider-art začal. Nejdříve jsem, stejně jako loni, odřízl pár vrcholových větví. V tom se z okna vyklonila sousedka a prý jesli by nebylo lepší to vzít deset centimetrů nad zemí. A já řekl, že ano. Stejně by na ní brzy došlo. V tom se vyklonil i soused, prý jestli má dojít pro pilu.
Za chvilku už byla borovice dole a zůstal po ní jen pařez a pár pilin…
Ráno jsme se vrátili z nočního přepadu, který jsme šili na naše drahé skautky. Zůčastnili jsem se ho já, Pirát, Koudy a Mauglí. Odjeli jsme v devět ze Žamberka, cestou jsme museli ještě zastavit kvuli jednomu důležitému příchozímu hovoru. 😆 Ukempovali jsme se kousek od tábora a šli spát. Deset minut po půlnoci jsme vstali a dorozdělili kdo kam půjde a co tam provede. Pirát – malý hangár, Mates – první stan, Mauglí – nástěnka, Koudy – stožár. Å lo to dobře, byla tma a relativně teplo (ne Pirátovi, když spal jen pod celtou). Nejřív se povedlo splnit úkol mně. Potom společně Pirátovi a Mauglímu. Koudyho, jakožto člověka s nejtěžším úkolem, odhalili. Obětoval se a všechno popřel (jsem tu sám a na kole) a odvedl pozornost hlídky asi na dvacet minut do kuchyně. Pak jsme se všichni sešli u spacího místa. Poplach se nekonal a i přes drobné ohalení po nás zbylo v táboře dost věcí, které byly objeveny až ráno za světla. Prostě to myslím dopadlo velmi dobře.
No a ráno jsme demokraticky odhlasovali (2/1/1), že do tábora už nepůjdeme a mazali jsme domů.
Zítra o té mezeře tu – o táboru.
Dlouho jsem tu nebyl. Dneska už nemám sílu na to, abych Ti vyprávěl, co všechno se stalo za poslední tři týdny. Zítra se to pokusím napravit.