Už je také bohužel pryč… 🙁
Tak aspoň jednu z jeho nejznámějších písniček:
Kdo máte rádi trilogii Hobit, hlavně tedy jeho hudbu z druhého dílu, tak jsem shodou okolností na Soundloudu našel povedený remix této písničky – Ed Sheeran a jeho I see fire.
A nebojte, je tam i zpěv. 🙂
[views][ratings]
V roce 1990 jsem ještě navštěvoval základní školu. A v tomhle roce vznikla právě tato písnička.
Určitě si ji pamatuji hlavně z Čarodějnic. Pamatuji si ten taneční parket, pamatuji si to pódium z vleku, tu zpěvačku, tu skupinu. Také to, že ploužit se jen tak po parketu, zvládne každý.
Zjistil jsem, že písničku ještě občas hrají v rádiích. Taktéž si jí můžeš poslechnout na internetu.
Jenže všechno je nyní trochu jinak. Čarodějnice, zpěvačka, skupina, já.
Jak by řekl Roland Deschain, svět se hnul.
To nic, jen další Písnička dne.
Nedávno jsem si uvědomil, že pomalu na každém kilometru silnice je nějaký křížek, náhrobní deska nebo svíčka. Pořád přemýšlím, co lidi vede k tomu, aby na místě, kde se něco tak tragického stalo, takovéto připomínky zřizovali.
Ano, možná jako psychologická připomínka toho, co všechno se může stát. Ale… zpomalujete, když jedete kolem křížku?
Dokáži ty křížky a náhrobky ještě pochopit v případech, kdy na těchto místech zemřou lidé ne svou vinou. Ale dát křížek na strom zhulenému sedmnáctiletému klukovi, který si bez dovolení půjčí auto rodičů?
Jak už to tak vypadá, nikdo z vás nemá žádný životní úspěch. Žádný, ani ten nejmenší. Nejspíš to vypadá na samé neúspěchy. Spíš to příště vypadá na článek „Životní neúspěch“.
Ale abych vás zas trochu potěšil, dávám do placu jedno video z YouTube – originál je od Katy Perry.
Nejdřív úplně odbočím. již delší dobu sleduji, jaká je sledovanost článků tady na blogu. A dneska tu máme jedno výročí. V době psaní tohoto příspěvku má na kontě GO2/4 přesně 1000 shlédnutí. Publikován byl 25. 8. 2007. To jen tak na okraj.
Písnička dne. Další. Tentokrát jsem na ní přišel náhodou minulou středu večer. Jako obvykle (bohužel dnes ne) jsem si pustil STV1 a od osmi večer koukal na House. Dávali díl s názvem Control (díl 114), kde zazněla písnička The Who (1971) od skupiny Baba O´Riley. Přidávám ti sem odkaz na ukázku z onoho dílu (nejlepších je prvních 42 vteřin), kde House hraje na imaginární klávesy a bicí, a pak ještě odkaz na originální klip k písni. Ha – známá melodie? No ještě aby nebyla (doporučuji odkazem pod videem přepnout na vyšší kvalitu). 🙂
A protože už jsem toho dneska napsal dost, dostane se asi jen na půlku nadpisu. Nemám připravený žádný seznam a budu psát jen to, co mne právě napadne. Asi to nebude všechno, nevadí, prostě jsem to chtěl napsat.
Dneska jen krátce a to o další Písničce dne. Pro tenhle pátek je jí Karavana mraků od Karla Kryla. Na gůůglu jsem našel dvě verze, tou první je originál od Karla Kryla. Druhou verzí, která se mi osobně líbí víc, je zpěv sboru s Danielem Landou. Pro dnešek vše, poslouchejte pozorně a užijte si ji.
[views][ratings]
Dneska nějak nevím, jak začít. Jako obvykle v těchto chvílích, vezmu to od konce.
Dnes jsem se byl podívat v Letohradu na okresním kole ZVAS. Prošel jsem si celou trať, udělal asi 120 fotek a kousek po poledni (zároveň se začátkem přeháňky) se vydal zpět domů. Doufám, že se to pořadatelům vše povedlo a vyhráli ti nejlepší. Na obrázku vpravo je jedna ze světlušek, jak na stanovišti Krizové situace komunikuje s naštvanou kamarádkou. Od nás ze Žamberka na závodech nakonec neběžela žádná hlídka, po vlčatech se k nim v nesoutěžení den před závody přidaly i světlušky. Snad příště, už s jinou generací vlčat a světlušek.
O několik dní dřív, jsem v autě při cestě do práce zaslechl písničku jménem Námořnická od Karla Plíhala. Takže to je dnešní Písnička dne. A ještě jeden malý doplněk, tentokrát film. Kdyby tisíc klarinetů jsem viděl na dvakrát a objevil v něm spoustu známých písní.
PS: Nebojácnou Volavku si zdárně ohýbám k obrazu svému. 🙂
Už tu dlouho nebyla žádná písnička dne. Včera se mi po dlouhé době zase jedna líbila. Dlouho jsem nevěděl, kdo jí zpívá. Až mi pomohlo RDS na Evropě 2, které zobrazuje interpreta a název písničky. Jelikož jsem s sebou měl i foťák, rychle jsem ho vyndal z obalu a začal fotit autorádio. Celé se jim to vešlo na tři displeje – na dva název interpreta a na jeden název písničky. Až doma jsem pak vydedukoval, co je písnička zač. Teda ta písnička je takový slaďák. Zpívá jí američanka Colbie Caillat a píseň se jmenuje Bubbly. Na YouTube je pak k vidění klip.
Tuhle básničku jsem napsal před mnoha lety (2001) nejspíš v návalu nějaké můzy. Vznikla během několika minut a byla pro jednu slečnu s přezdívkou kelinka. Nebyla první ani poslední z těch, které jsem si zapsal za tu čtvrt hodinu. Takové hraní se slovy. Tahle slovní hříčka se jmenuje Sprcha.
Sprcha
Shora dolů teče voda,
od hlavy až po patu.
Přichází k nám nová móda,
sprchovat se v saku.
Nevím, jak to bylo dneska.
jestli móda zvítězila.
Doufám, že ses sprchovala
nahá, od hlavy až po patu.
…
To nejkrásnější, co mne zatím dnes potkalo, byla vůně hašlerek vždy, když jsem se v noci otočil k oknu…
Potřebuju pohladit po duši. Nechám si to vysvětlit a bude líp. Právě dohrávají Tučného a Pověste ho vejš a já si jdu lehnout. Snad se to spraví.
Prostě mi to uteklo. A dostal jsem se k tomu až dnes – po promítání filmů pro vlčata, po speciální vánoční besídce. A také po zařízení špajzu. Konečně jsem špajz domaloval, doklidil, dostěhoval a fochy potáhl novým papírem. Takže je teď krásně modrobílý. 🙂 A úklid se přestěhoval trošku jinam, zpět do pokojíku, kde zbyl trochu nepořádek po věcech dočasně sem uložených ze špajzu.
Ale teď zpátky k tomu hlavnímu. Po dlooouhé době mi do oka padla další Písnička dne. A to konkrétně ve čtvrtek. Na mírný popud jsem jí čirou vygůůgloval. Konec napínání. Je to písnička Youth Of The Nation od skupiny P. O. D. (neuvádím odkaz na stránky skupiny, protože můj plugin pro QuickTime nějak blbne). Celkem smutný text, ale každopádně si užij ty bicí. 😎